Opařil jsem brášku a jsem na vrcholu

Hned ráno jsme vzali baťohy, helmy, cepíny a všechno ostatní a šli nahoru. Nejdřív pěšky skrz tunely a potom na lyžích.

Polévka z ešusu

Jenže na ledovci bylo strašný horko, a tak jsme se doplazili na chatu až odpoledne, takže z lezení už nebylo nic.

Táta s Ovečkem šli domluvit ubytování a máma nám řekla, ať pohlídáme polívku, že se za chvíli začne vařit. Jenomže já jsem do plynového vařiče strčil a polívku z ešusu jsem nalil na bráchu.

Fakt jsem to nechtěl! Nevěděli jsme, co máme dělat, bráchu to ještě moc nepálilo, tak jsme to šli dovnitř říct mámě. Ta z bráchy strhala oblečení, ale už bylo pozdě, protože měl na sobě silonový punčocháče.

Zavolají vrtulník?

Začalo ho to pořádně bolet, že brečel. Je mu deset a normálně skoro nebrečí. Já jsem taky brečel. Táta s mámou mu to celou noc chladili ledem a vodou z hrnce od chatařky. S Ovečkem si povídali, že ráno zavolají vrtulník. Prý druhý stupeň popálenin je dost blbý.

Po snídani to bráchovi zavázali a táta s ním lyžoval k autu. Na ledovci v tom horku ho to prý štípalo. Tak nesměl spadnout. Proto mu táta vzal baťoh k sobě.

Jedeme přes trhliny

My jsme teda už jenom ve třech vyrazili na lehkou túru. Všichni, co vyráželi z chaty, se jistili lanem a my taky. Byly vidět trhliny. Tak jsme došli pod kopec, sundali lyže a na mačkách šli na vrchol.

Když jsme se vraceli, tak k chatě zrovna přivážel vrtulník mrtvého horolezce. Tak jsme radši vzali naše věci z chaty a jeli dolů.