Špatné nákupy

Zlomené vázání

Největší ránou byla ztráta vázání Fritschi Diamir Titanal. Při normální jízdě na upravené sjezdovce Orelle ve Val Thorens najednou padám v oblouku. "Vyhodilo mi vázání," říkám si ještě než dosednu na sníh. Ale zároveň mi bleskne hlavou, že v mírně říznuté zatáčce nemělo proč. Potom se už jen smutně dívám za lyží, která odjíždí do údolí. Naštěstí nikoho netrefila a zabrzdila se mezi kameny vedle sjezdovky.

Koukám na lyži se zbytkem vázání a ukázala se podivná věc. Vázání nevypnulo, ale přelomila se centrální dutá tyč, ne které je celé vázání zavěšeno. Jedná se tedy o vadu výroby nejhoršího kalibru.

"Jo to se stává," říká o pár dní později prodavač ve specializovaném Hudysportu, když mu ukazuji, co se stalo. "Nejste první." U něj jsem vázání nekupoval, ale ptám se na možnost opravy. "To nemá Fritschi vyřešené. V Česku nikdo takové vázání neopraví." Bohužel má pravdu, zkouším to ještě v několika dalších specializovaných obchodech a běžných skiservisech, ale všichni odmítají s tím, že náhradní díly na Diamira nikdy nevedli. Bazarová koupě se tedy nevyplatila.

K potížím se samovolným uvolňováním paty do chodící polohy při sjezdu a praskající plastovou hrazdičkou pod patou se tedy přidává i lámání centrální tyče.

Poučení pro příště: Nekupuj Fritschi Diamir!

Ohnuté hůlky

V obchodním domě Kotva a Hudysportu jsem na podzim koupil dva páry teleskopických hůlek Italbastoni. Jedny se jmenují Expert a druhé Touring, ale jsou naprosto stejné. A také jsem je já i moje manželka nezávisle na sobě úplně stejně ohnuli.

Spodní díly vypadají jako hliníkové. Během ježdění po sjezdovkách (já) i na lyžařské túře (manželka) se všechny čtyři ohnuly tak, že při snaze o zkrácení hůlek nejdou nasunout dovnitř do prostředních dílů. Ani jeden z nás si nejsme vědomi, že bychom na hůlky upadli nebo je někde lámali. Předchozí hůlky jsme měnívali jednou za pět let. Teď to budeme muset udělat po týdnu lyžování.

A ještě jedna drobnost se mi stala. Talířky, které měly hůlky z Kotvy, mi během půl dne ježdění na francouzských upravených sjezdovkách odpadly. U první jsem si myslel, že jsem někde nedával pozor, nechal hůlku chvilku pod ledovou krustou a ta mi taliřek stáhla. Sledoval jsem tedy druhý talířek a ten po pár minutách odpadl také. Ukázalo se, že v teplotách okolo pěti stupňů pod nulou byly taliřky tak volné, že při lehkém brnknutí o sníh odpadly. Spravily to až nově koupené talířky.

Poučení pro příště: Nekupuj Italbastoni!

Poškozený stan

Stan Sportland Klondike jsme si vzali na lyžařskou túru do Malé Fatry. Pod sedlem Medziholie stavíme spolu s ostatními malé stanové městečko.

Vítr v nárazech zesiluje a střechy práskají o tyčky. Gemma několikrát lehne k zemi, Jurek se drží dobře, ačkoliv je postavený bokem na vítr, a dvě ostatní kopule sice sténají, ale odolávají.

Ne tak náš Klondike. Praská mu jedna laminátová tyčka. Za pomoci ostatní ji opravíme a jdeme spát. Vítr se trochu utišuje, ale k ránu se ozve řezavý zvuk. Nevydržel šev jednoho z úchytů, kterým se tropiko přidělává k zemi. Trhá se ho přibližně dvacet centimetrů obruby.

Vůbec se škodám nedivíme a proklínáme se, že jsme z nedostatku času nekoupili slušný stan a vzali z domova ten, který byl zrovna po ruce.

Poučení pro příště: Nejezdi s letním stanem do zimních hor!