V máji dolů ze Studniční hory

Jarní lyžařské sjezdy ze Studniční hory vedou především na sever a severovýchod do Obřího dolu.

Divoká Úpská jáma

Nejvyšší kotel Obřího dolu zvaný Úpská jáma vypadá koncem dubna a v květnu impozantně a nebezpečně. Ze tří stran do něho sjíždějí laviny, padají obrovské převěje a řinou silné potoky z vysokých vodopádů.

Jenže v zimě je to ještě horší. Laviny sem sjíždějí jedna za druhou.

Plochý vrchol

Klasická trasa sjezdu ze Studniční hory (1554 m n.m.) vede nejprve plochým terénem z vrcholu přímo na východ.

Když vjíždí mezi ostrůvky kosodřeviny a kamení, svah se začne sklápět.

Pak najednou končí ostrou hranou, jako by ho Krakonoš usekl obrovským sekáčkem na maso. Tady je nutno se pořádně rozhlédnout a zhodnotit případné nebezpečí.

Pozor na mohutné převěje

Pokud je vše v pořádku, stočí se jízda na severovýchod a úbočí rychle klesá. Nelze ovšem uhnout příliš doleva nad Studniční stěnu, protože tam se nad terénní hranou po celou zimu usazují mohutné masy sněhu a tvoří několikametrové převěje. 

VIDEO: Studniční hora, Obří důl, Májová mulda na telemarkách

Převěje se na jaře odlupují a zametají svahy pod sebou. Okamžik jejich odtržení nelze odhadnou ani přibližně.

Pokud se tedy lyžař ocitne nad těmito převějemi nad Studniční stěnou, je moc daleko na severním hřbetu Studniční hory. Útěk odtud vede doleva na Úpské rašeliniště a doleva na Luční boudu, nebo doprava na polskou Slezskou boudu. 

Lavinový potok je nejbezpečnější

Sjezd vede nejširším žlabem v severovýchodní stěně Studniční hory. Je to poměrně bezpečná trasa, kudy laviny tak často nejezdí a převěj nahoře už zmizela, nebo je velmi malá. Proto se tu na konci sezony v květnu jezdíval sjezd, ve kterém soutěžila lyžařská esa předválečné i poválečné doby.

GUIDO ROTTER otec krkonošského lyžování

Dnem sněhové muldy stéká Lavinový potok do Obřího dolu. Dole se spojí se Sněžnou strouhou a vytvoří Dolní Úpský vodopád. Pod ním zleva přitéká Rudný potok zpod Sněžky. 

V Obřím dole se objeví první boudy, prochází tudy modrá turistická značka a po pár kilometrech se objeví dolní stanice lanovky na Sněžku a posléze Pec pod Sněžkou. 

Délka samotného sjezdu je něco přes dva kilometry a převýšení pět set metrů. To jsou na tuzemské poměry impozantní rozměry.

Zobrazit místo Krkonoše - skialpinismus na větší mapě