Hrdina či vyvrhel? Vrcholové sportovce dělí krůček od kolapsu

V reakci se začaly ozývat hlasy vysloužilých profesionálních sportovců, kteří dnes působí vesměs jako experti televizní stanice Eurosport, a kteří s podobnými problémy museli během své kariéry bojovat taktéž.

Sportovní prostředí prochází ve 21. století turbulentními změnami. Otevírají se témata, která byla ještě relativně nedávno tabu – a důraz na duševní zdraví vrcholových sportovců je jedním z nich. Zatímco dříve byly tyto zpovědi spíše předmětem po ukončení kariéry vydaných biografií, dnes sledujeme spíše opačný trend. Sportovci na svém profesionálním vrcholu předstupují před veřejnost a svěřují se se svými problémy, které jim brání v dosahování nejlepších výkonů. Odezvou ale zdaleka není vždy jen pochopení a každý se proto musí připravit, že zdrcující kritika se může dostavit úplně stejně jako oslavující aplaus po bezprecedentním výkonu.

Trendsetterka péče o duševní zdraví?

Sportovní gymnastka Simone Biles není v podobné situaci rozhodně jediná. Řada sportovců v nedávné době šokovala prohlášením, že si od vrcholové kariéry dávají časově nespecifikovanou pauzu, nebo že některé sportovní události zkrátka vynechají. "Jako společnost jsme v pomoci vrcholovým sportovcům selhali. Jednoduše neděláme dost – a toto prostředí navíc pořád ovládá filozofie ‚musíš vyhrát za každou cenu, na ničem jiném nezáleží, překonávej svoje psychické i fyzické hranice klidně i za cenu ukradeného dětství‘. A to všechno jenom proto, že chceme, aby vyhráli medaili. Proto před odvahou Simone Biles smekám," reagoval na její odstoupení Greg Rutherford, britský atlet a zlatý medailista ve skoku dalekém z Londýna 2012, nyní expert televizní stanice Eurosport.

Rozhodnutí americké gymnastky ocenila i držitelka olympijského stříbra v plavání Keri-anne Payne. Zdůraznila, že považovat vrcholové sportovce za nějaké superhrdiny rozhodně není žádoucí přístup. "Je to v první řadě lidská bytost, která má stejně jako my všichni za sebou extrémně náročný rok. Sportovci museli navíc přes pandemií pokračovat v tréninku i za horších podmínek. K jejímu rozhodnutí přistupuji s obrovským respektem, protože najít odvahu předstoupit před celý svět a přiznat, že se necítím dobře, rozhodně není samozřejmá věc. Myslím, že se tak stala určitým vzorem a nositelkou pravdy, že nikdo zkrátka nemůže být vším, co se od něj očekává."

Blahodárný přínos vynucené přestávky

Sir Bradley Wiggins, britský cyklista a držitel osmi olympijských medailí, zase pro Eurosport připomíná nadějného nizozemského jezdce Toma Dumoulina, který v podobném duchu oznámil přerušení kariéry začátkem letošního roku. "Podobné události si vyžádají svou daň. Snad by se profesionální prostředí mohlo posunout k ideálu, kdy sportovci budou moci ze dne na den prostě odejít a neobávat se přitom závažných postihů za porušení kontraktu. Dumoulin má tu výhodu, že je miláček Nizozemska a po svém červnovém návratu vyhrál stříbrnou medaili," hodnotí Wiggins, který se dle svých slov rozhodl věřit tomu, že kauza Dumoulin napomůže kultivaci vrcholové cyklistiky, která tak začne brát větší ohledy i na duševní pohodu jezdců.

Po olympijském závodu na horských kolech a zisku zlaté medaile zaskočila fanoušky i švédská cyklistika Jenny Rissveds. Ta po svém výkonu prohlásila, že je ráda, že má všechno konečně za sebou, a to navzdory tomu, že se přes noc stala ztělesněním olympijských nadějí. S vysvětlením přispěchala na pomoc její krajanka, bývalá držitelka Světového poháru v taekwondu Cecilia Åkesdotter. "Tyto příběhy nejsou obvykle předmětem veřejné debaty. To neznamená, že podobné narativy mezi sportovci neexistují. Abyste byli úspěšní a vyhráli olympijskou medaili, musíte tvrdě dřít, nikdy neslevit ze svých nároků a na selhání reagovat ještě intenzivnějším vypětím. A pokud toto dodržíte, budete odměněni úspěchem, štěstím a vítězstvím," upozorňuje na étos převládající ve sportovním prostředí.

Sportovci pod palbou sociálních sítí

Situaci v dnešní době navíc značně komplikuje existence sociálních médií. Ve srovnání s dobami minulými je o poznání snazší nechat svůj názor rezonovat. Profesionální sportovci v rolích expertů se stále silnějšími obavami sledují aktuální trend, kdy se v podstatě každý uživatel Facebooku nebo Twitteru může stát ‚lidovým kritikem a expertem samoukem‘. „Sociální sítě dávají tuhle možnost vlastně každému, kdo o to projeví zájem. Profesionální sportovní komunita je tomu dokonce nakloněna. Na druhou stranu, pokud je sledujete během celých her, můžete si přečíst každý komentář o vaší osobě. Lidé o vás zkrátka budou mluvit a v prostředí sociálních sítí to může být obzvláště nebezpečné,“ varuje před nebezpečími moderních komunikačních platforem Joanna Rowsell, expertka Eurosportu a vítězkyně olympijského zlata v cyklistice z Ria 2016.

Apeluje na všechny, aby se v první řadě pokusili vcítit do role olympijských sportovců a uvědomili si, že jim sice nikdo nebrání mít vlastní stanovisko, ale na druhou stranu na něm ve skutečnosti nezáleží. Sportovci by naopak měli vždy pamatovat, že nejdůležitější je hlavně názor těch nejbližších – úzkého týmu spolupracovníků, přátel, rodiny, a především sebe sama. „Externí představy tu budou pořád. Sociální sítě bohužel dávají lidem možnost je prezentovat hlasitěji než kdy před tím. Ve výsledku ale nejsou tím, na čem záleží,“ dodává britská cyklistka.

Experti se vesměs shodují, že sociální sítě jsou i pro sportovní svět skvělá věc, která umožňuje fanouškům být co nejblíže místům dění i na dálku. Na druhou stranu ale také varují, že pokud nejsou dodržovány základní zásady etiky, může se prostředí internetu stát pro olympioniky doslova noční můrou. "Vidíme to například na Twitteru," připomíná Greg Rutherford: "Najdete tam spoustu uživatelů, kteří nemají žádné právo kritizovat, a přitom si píší cokoliv, se jim zamane, což jim při nedostatečné kontrole obsahu prochází. Tito jedinci by přitom nikdy nesebrali odvahu oslovit vás na ulici a konfrontovat napřímo. Sociální sítě by měly zvýšit standardy ochrany svých uživatelů, to neplatí pouze pro sportovce. Těm ale tento aspekt ještě přidává k už tak obrovskému tlaku, pod kterým musí fungovat."

Duševní zdraví máme jenom jedno

Pomoc sportovcům v krizových psychických situacích není jednoduchou disciplínou samo o sobě. Své zkušenosti s tím má i americký plavec a držitel 28 olympijských kovů Michael Phelps. Ten Eurosportu přiznal, že se pro nejednoho z nich stal v minulosti jakousi vrbou. Za jejich důvěru je vděčný a dodává, že mu v mnoha příležitostech otevřela oči. "Chci přinášet lidem radost a pomáhat jim, pokud je to v mých silách. Někteří sportovci za mnou přišli a mluvili se mnou o svých problémech. Vždycky jím říkám jednu věc – je oukej nebýt oukej. Duševní zdraví máme všichni jenom jedno, každý by si toho měl být vědom a chovat se v souladu s tím zodpovědně. Pokud dostatečně vyvážíme naši psychickou i fyzickou pohodu, budeme ve výsledku nejen silnější, ale také dosáhneme větších úspěchů. Někdy si prostě říkám, že bychom měli trochu zpomalit a pořádně se nad tím zamyslet," hodnotí olympijský plavec.

Závěrečné dny Letních olympijských her v Tokiu 2020 můžete sledovat 24 hodin na stanicích Eurosportu i prostřednictvím internetové aplikace Eurosport Player.

 Letní olympijské hry Tokio 2020 / 2021

Lezení je v Česku druhý nejsledovanější olympijský sport

Adam Ondra dolezl v Tokiu na 6. místě

Adam Ondra se probojoval do finále v Tokiu 

Rohan pádloval v Tokiu ve zbrusu nové kanoi

247 koní letí z Lutychu do Tokia

Adam Ondra má olympiádu jistou

Jak dostat lezce na olympiádu do Tokia?

Horolezectví míří na Olympijské hry