Mysterium Šumava v Českém Krumlově

Rozsáhlá výstava Josefa Váchala dokládá umělecký vývoj s důrazem i na méně prezentovanou a dokonce podceňovanou část jeho tvorby, tj. ex libris, kde jsou umělecký vývoj, střídání technik, stylů a témat na omezeném prostoru zvláště zřetelné. Jde o retrospektivní výstavu, která představuje dřevorytové cykly z desátých let, soubor olejomaleb z 20. let minulého století, soubor kreseb z let čtyřicátých, ale i ukázky dřevořezby a Váchalových knih.

Váchalova Šumava umírající

Vystaveno bude i dílo nejznámější, odborníky řazené mezi nejvýznamnější díla 20. století - Šumava umírající a romantická. Tato Váchalova práce není svými velkými dřevoryty, evokujícími dojem malby, jen výtvarným skvostem, ale zároveň se jedná o významné kulturně-historické a přírodovědecké dílo.

Josef Váchal byl veliký znalec Šumavy, mnohokrát ji prochodil, prozkoumal, znal i její nejzapadlejší kouty. Šumava umírající a romantická je výrazem jeho veliké lásky k tomuto kraji a divoké přírodě a zároveň i vyjádřením obav, že bude zničena civilizací. Je vyvrcholením jeho tvorby, stěžejním životním dílem. Váchal sám nazval knihu experimentem nových řezačských a tiskařských technik. Kniha má rozměry 65x49 cm a v kůži vázaná má zhruba 20 kg!

V tiráži knihy autor rekapituluje: "Text k této knize napsal, z 8014 řezaných a odlitých liter vysázel, 74 barevnými dřevoryty (celkem v 544 barvách tištenými) doprovodil, vytiskl a vydal celkem v 11 výtiscích dřevorytec Josef Váchal v době od 11. července 1928 do 3. května 1931." Přestože je v tiráži knihy uvedeno 11 výtisků, jde o dílo naprosto nedostupné. Jedním z důvodů je to, že kniha byla již v době svého vzniku velice drahá a pro většinu sběratelů finančně nedosažitelná. Váchal proto z některých výtisků vyřezával podle požadavků jednotlivé dřevoryty a prodával je samostatně.

I proto mohou návštěvníci českokrumlovské výstavy vidět toto dílo jak ve svázané podobě, tak i jednotlivé listy. Váchal se tímto dílem staví po bok dalších velkých osobností spjatých se Šumavou - Adalberta Stiftera, Karla Klostermanna, ale i Josefa Seidla.

Mysterium každodennosti Seidlových

Fotografie Josefa Seidla a jeho syna Františka jsou další samostatnou výstavou, kterou Egon Schiele Art Centrum v Českém Krumlově v hlavní sezoně představuje. Letos uplyne 110 let od vybudování tehdy nejmodernějšího fotografického ateliéru na Šumavě a 10 let od doby, kdy tento dům s ateliérem zakoupil Českokrumlovský rozvojový fond a zahájil náročný projekt záchrany a vybudování dnešního Musea.

Dosud nejrozsáhlejší výstava Seidelových snímků Šumavy představuje pouhý zlomek obrovského fotografického pokladu, jenž nemá v Evropě obdoby: obsahuje 140 000 stoletých snímků na skleněných deskách, negativech či pohlednicích, jež probouzejí paměť a dokládají původní tvář míst, která kvůli železné oponě už dávno zanikla. Spojují rodiny, které postihlo vysídlení či jiné pohromy a pomáhají k nápravě dávných křivd a zbytečných ztrát.

Prezentované snímky z Fotoateliéru Seidel jsou kronikou života na Šumavě. Kronikář obvykle zapisuje pro budoucí generace jen nejdůležitější okamžiky své doby. Seidelovi psali kroniku Šumavy jinak. Zachycovali černobílým obrazem věci všední, typické, zdánlivě obyčejné. Motivy z každodenního života na Šumavě patří k nejvýznamnějšímu odkazu Fotoateliéru Seidel. Díky nim si dnes můžeme lépe představit realitu života v tomto krásném, drsném kraji.

Zákazníky fotoateliéru byli obyvatelé Šumavy všech společenských vrstev, postavení i věku. Lesní dělníci, správci a majitelé pil, hajní, četníci a finančníci a jejich rodiny. První sportovci – plavci, cyklisté, lyžaři, ale také skláři, výrobci dřeváků, stavitelé i majitelé Schwarzenberského kanálu. Modelem jim stála i svérázná postava obecního slouhy Zeisel Nazla z Volar, ale také v Krumlově nalezená, dnes slavná a do Vídně prodaná Krumlovská madona ze 14. století.

Zcela mimořádným exponátem v rámci výstavy budou vzácné Seidelovy autochromy – barevné snímky, které vynalezli v roce 1903 ve Francii bratři Lumièrové. Seidel začal tuto techniku používat pro výrobu pohlednic jako jeden z prvních profesionálních fotografů v Čechách, a to již tři roky po uvedení na trh. Zhotovil řadu barevných pohlednic Českého Krumlova a Boubínského pralesa a návštěvníci výstavy tak budou mít jako jedni z prvních možnost vidět sto let staré originály, které dosud nebyly veřejně prezentovány. Výstava je poctou oběma fotografům, poctou Šumavě i městu Český Krumlov a také několika osobnostem, které odkaz obou fotografů Seidlových zachránily.

Expozice nabízí paralelní pohled na region Šumavy očima fotografa. Umožňuje zároveň naprosto ojedinělé srovnání prakticky dokumentárních fotografických pohledů Josefa Seidla na Šumavu s pohledem Váchalovým. Z obou výstav je patrné, jak se cesty a inspirační zdroje obou - fotografa a dřevorytce - v první polovině 20. století zajímavě protínaly.

Moderní umělci vidí Šumava a Böhmerwald

Paralelně přístupné tři další výstavy volně inspirované šumavskou přírodou na české, rakouské a německé straně představují dílo umělců Karin Pliem, Kathariny Dietlinger a Ondřeje Malečka. Jejich tvorba obsahuje společné téma přírody, ale rozmanité způsoby zpracování. Od jednoduché linie kreseb, přes monumentální pastózní malbu až po dynamické obrazy s téměř kinetickou iluzí.

Téma přírody, zejména pak světoznámého koutu Šumava/Böhmerwald je v době, kdy se média nepřetržitě zabývají válkou a terorem, nanejvýš vhodné, připomíná nám krásu našeho regionu a jeho historii jako věčnou inspiraci pro umění i pro každodenní život.

INFO: Egon Schiele Art Centrum a Museum Fotoateliér Seidel

Zobrazit místo Turistika na větší mapě