28. říjen

978 vidína na nebi přes celou noc ohnivá dvě vojska, jako by se spolu během nepřátelským potýkala.

1135 v hodinu nešporní veliká bouře větrů se strhla téměř po všem světě, kterážto až do noci mnohé kostely dřevěnné i kamenné i jiná stavení pobořila, ploty, stodoly, stohy, že ani snop na snopu nezůstal, rozmetala a stromoví v lesích z kořen vyvracela. Toho roku léto bylo velmi horké a suché. že řeky, jezera i rybníci přeschli, místy lesové a hory se zapalovali.

1420 v pondělí den sv. Šimona a Judy, Jan Všembera z Boskovic a na Brandejse a jiní rytíři, kteříž od císaře Zigmunda na Vyšehradě zanecháni a od Pražanů obleženi byli, vidouce, že retuňku žádného od pána svého nemají a někteří z nich hladem mrou (neb již téměř všecky koně pojedli), učinili s Pražany smlouvu, aby jim hradu postupili, jestliže by jich císař Zigmund pomocí a stíží neretoval a to do dne a pátku nejprvé příštího, památky Všech Svatých.

1438 Albrecht, král uherský a český, přijav korunu a porovnav svých věcí v Čechách, jel do Slezska a toho dne přijel do Gerlice (Zhořelce) v Hořejších Lužicích a byl tam celé dvě neděle. Odtud skrze Loubavu jel k Vratislavi.

1453 v neděli na den sv. Šimona a Judy, král Ladislav, maje let věku svého 13 měsíců, 8 a některý den, od Jana Haza z Brna, biskupa olomuckého, aneb Diviše Kardinála a arcibiskupa ostřehomského, u přítomnosti jiných 4 biskupův z Rakous a z Uher, mnohých knížat, poslův a pánův, na království české v kostele sv. Víta na hradě pražském korunován. Nazejtří sjel do Prahy pod korunou s hradu, s velikým komonstvem a penězi okolo něho sypali na vše strany až do králova dvoru.

1465 narodil se v městě Roterodamu Desiderius Erasmus Roterodamus. Znám je výrok Erasmův: Hussus combustus, non convictus, t. j. Hus upálen, však nepřemožen.

1483 na den sv Šimona a Judy, po bouřce pražské a po smetání i ztrestání konšelů, obce pražské sšedše se do Veliké kolleje, snesli se společně, aby sobě žádnému, zvláště při víře Kristově, křivdy činiti nedali; pakliby je kdo chtěl utiskati, aby sobě proti takovému každému všickni věrně a právě až do statkův i hrdel pomáhali.

1520 při slavnosti sv. Šimona a Judy, Pražané s některými městy, vyslavše lid svůj jízdný i pěší, bořili tvrze, z nichž se škoda lidem dála a loupežové na cestách. 

1622 němečtí kněží protestantští vypověděni byli z Prahy i z Čech a následovali tak českých druhů svých, kteří opustili vlast již roku minulého.

1623 zemřel v Jihlavě český básník Jan Hynek či Hynkonius z Velinova. Narozen v Pacově, dosáhl v Praze bakalářství, a byl členem družiny latinských básníků Sodalitas literaria. 1577 povolán za písaře do Jihlavy, kde nabyl práva měštanského, 1591 nadán od Rudolfa II. erbem a predikátem "z Velinova". Za českého povstání zvolen r. 1619 od stavů moravských za jednoho z direktorů zemských, pročež po Bílé Hoře přísně pokutován a 7. listopadu 1622 odsouzen hrdla cti i statku svého. Výrok zmírněn od Ferdinanda II. na žalář dvouměsíční a ztrátu poloviny statku. Mimo básně latinské vydal Hynkonius r. 1595 mapu Moravy, a přeložil do češtiny jihlavské horní právo Václava II.

1791 potvrzeno zřízení učitelské stolice jazyka českého na universitě pražské. Prvním profesorem byl F. M. Pelcl.

1918 prohlášeno bylo v Praze zřízení samostatného státu, bývalé ČeskosIovenské republiky.