Nutrie říční: přivadrovalec patří na pekáč

Nutrie říční žijí například v řece Bílina u Rtyně, několik kolonií byl zaznamenáno v Labi a okolních potocích v Hradci Králové, na Berounce v Srbsku i výše na celém Křivoklátsku, nově se rozrůstá kolonie na Sázavě v Kamenném Přívozu...

První nutrie na chov byly přivezeny z Argentiny do Jablonného nad Orlicí již v roce 1924. Od té doby se jejich chov stále rozšiřoval kvůli jemnému libovému masu a kvalitní husté kožešině. Samozřejmě během let někteří jedinci unikli do volné přírody.

Protože jsou to však subtropičtí živočichové, většinou rychle pomřely.

Invaze! Co od nich čekat?

V 70. a 80. letech minulého století byl největší rozmach chovu nutrií v Československu a pokračoval u menších chovatelů až do 90. let. Když ovšem skončila finanční podpora ze strany státu, chovy zanikaly a nutrie se různými cestami dostaly do volné přírody a přežily. Nahrála jim k tomu perioda relativně teplého klimatu, nově vzniklé bažiny, ohřátá odpadní voda a omezení umělé regulace toků. Snad se také trochu aklimatizovaly. Odhaduje se, že zlepšení životního prostředí po pádu socialismu nemělo na jejich šíření zásadní vliv.   

Nutrie se tedy zařadila mezi invazní druhy. V Česku to s ní ještě není zlé, ale velké obtíže způsobuje v Jižní Koreji, jižním Japonsku, jihozápadní Číně, v povodí americké řeky Mississippi, v celé jižní Evropě, centrální Asii a na Blízkém východě.

Velkému rozšíření do střední Evropy zatím bránily každoroční mrazy, které vždy dokázaly populaci nutrií zredukovat na minimum. Mírné zeměpisné pásmo je pro ně nejsevernějším teritoriem, kam se šíří v době teplých zim, a kde vyhynou, pokud přituhne.

Nutrie je pěkný macek

Dospělá nutrie měří 45-70 centimetrů a má ocas dlouhý necelého půl metru. Váží přes pět kilogramů. Dominantní samec dosáhne až deseti kilogramů živé váhy. To je jen o trochu méně než bobr.

Nutrie jsou zdatní tuneláři. Žijí v bažinách a na vlhkých březích potoků, řek i jezer pokrytých neprůchodnou vegetací. Tam si vyhrabávají nory dlouhé až dvacet metrů. Opouštějí je hlavně za šera a podle světových průzkumů se od nich nevzdálí více než 180 metrů. Protože však u nás téměř nemají přirozené nepřátele, odplují klidně dál.

Nutrie výborně plavou. Na nohou mají plovací blány a jejich nozdry jsou posunuté dopředu a nahoru, aby fungovaly jako periskop a zároveň dýchací komín podobně jako u ponorky plující těsně pod hladinou. V komplikovaném terén u zarostlých břehů se orientují především pomocí hmatových vousků.

Nutrie se živí kořeny a bylinami. Potravu si vyhrabávají nebo se pasou na březích. Kolonie dokáže zcela spást pobřežní i vodní vegetaci a rozhrabat břehy. S tím mají neblahé zkušenosti právě jižní země, kde nutrie způsobují velké erozní škody. Nejvíce je to vidět na sypaných zemních hrázích, které nutrie mohou uvést do havarijnho stavu.

Nutrie přenáší nemoci a samy jsou často nemocné. Jsou hostiteli pro nematodální parazity - hlístnice, kteří napadají člověka. Jde zejména o Strongyloides myopotami - hádě střevní. Nutrie jsou mimořádně náchylné k chorobám žaludku a zažívacího traktu, jejich potrava musí být kvalitní a čerstvá. Chovatelé vědí, že i při největší péči musejí počítat s úhynem okolo 20 %. Zatuchlé, namrzlé nebo lehce zapařené krmení vyvolá nadýmání a záněty. Nebezpečné jsou také jedovaté byliny ocún, blín, pryšec a sasanka.

Ani hustá kožešina nechrání nutrie před omrzlinami v zimě a v létě bývá příčinou přehřátí organismu. Studená zem zase způsobuje záněty močových cest.

Chlupaťoučké vodní myšičky probouzejí v mnoha lidech soucit, zvlášť když je venku ošklivě a ony musejí plavat v ledové vodičce... Jenže tak to není! Jsou to v první řadě škůdci, kteří nepatří do tuzemské přírody a lze očekávat, že pokud nenastane několik chladných zim za sebou, nekontrolovatelně se rozšíří a způsobí mnoho škod na přírodě i lidských dílech. Patří tedy zpět do chovných kotců nebo rovnou do hrnce.

RECEPT: Nutrie na bobkovém listě

Nutrii naporcujeme a prošpikujeme. Dno pekáče poklademe na plátky nakrájenou kořenovou zeleninou, na tu položíme maso, které pokryjeme zbylým špekem a lístky másla. Přidáme čtyři bobkové listy, nové koření, celý pepř a hořčičné semínko. Zvolna pečeme.

INFO: Fotografie nutrie říční