Obří důl v Krkonoších

Obří důl vyhloubil ledovec v poslední době ledové. Když roztál, zanechal po sobě dílo přírody, nad kterým stojíme v němém úžasu s otevřenými ústy.

Těžba kovu skrz naskrz

Málokterý turista ovšem tuší, že Obří důl je nejen krásný, ale také bohatý. Vydával tolik železné rudy a dalších kovů, že ho horníci skrz naskrz provrtali štolami.

Aspoň část podzemí si můžeme prohlédnout podzemí u Kovárny, které je přístupné s průvodcem. 

První hornická zpráva pochází od neznámého Benátčana z roku 1456 a je nejasné, zda se týká právě Obřího dolu. 1511 zde začali těžit horníci z Míšně a v polovině 16. století je zde již zaznamenána rozsáhlá důlní činnost. Těžil se arzenopyrit, chalkopyrit, pyrhotin a další rudy, z kterých se získávala měď, síra a arzen. 1568 byla Kovárna zaznamenána na první mapě. V budově se opravovalo důlní zařízení a ostřily se nástroje.

Začátkem 17. století šlechtic de Waggi vlastní arzenovou, tzv. jedovou pec na výrobu vitriolu (kyselinu sýrovou). Mezi lety 1836 - 1866 stoupla roční produkce na 26 tun mědi a 71 tun arzeniku.

1876 byla pec uhašena a doly uzavřeny kvůli vyčerpání ložiska měděných rud a ztrátu odbytiště arsenikových produktů. Odběratelem byl Hamburg, kde se arzenik přidával do nátěru lodí pod čárou ponoru. Arzen byl též  dopravován do Itálie a používány na barvení benátského skla.

V kovárně zřídil havíř Anton Mitlöhner hostinec a okolí upravil pro venkovní sezení. Živnost převzal jeho syn Josef Mitlöhner a boudu 1924 přestavěl. Přibyla prosklená veranda. 1930 se pokusil o dolování scheelitu (wolframová ruda), ale neuspěl. Po 2. světové válce získal boudu Leopold Pick.

Rozsahem největší důlní práce zde probíhaly v letech 1951 až 1960 na prozkoumání zásob polymetalických rud, především však wolframu. Bylo zde vyraženo téměř 7 kilometrů důlních děl. Důvodem byl hlad sovětského vojenského průmyslu po wolframu.

V té době Kovárna sloužila pro ubytování horníků. Stará část budovy 1957 vyhořela a nová část 1959 zchátrala. Později ji převzal Krkonošský národní park a 1979 zboural.

Vzácná příroda v ledovcovém karu

V Krakonošově zahrádce je roste řada cenných rostlin. Je na ní pohřben významný botanik Karel Kavina (1890-1948), jehož popel zde byl rozptýlen.

Úpská jáma je ledovcový kar tvořící horní zakončení Obřího dolu. Jeho srázy mají výšku až 600 m. Nad ním na Úpské louce pramení Úpa. Přepadá přes skalní práh do Úpské jámy. V zimě tvoří ledopád, po kterém lezou horolezci. 

VIDEO Májová mulda na svahu Studniční hory

Pěšky nebo na lyžích

Obřím dolem vede modrá turistická značka do Obřího sedla.

Obřím dolem vede lyžařský výstup i sjezd přes Obří sedlo na Sněžku. Do Obřího dolu se jezdil ze Studniční hory pověstný Májový závod.

Na Obřím sedle nad Obřím dolem je v provozu polská horská bouda Slezský dům  / Dom Slaski (1400 m). Vedle něj stávala na české straně hranice Obří bouda  (1395 m), která zchátrala a roku 1982 vyhořela.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě

 Obří důl na Horydoly

Sněžka Obřím dolem z Pomezní boudy

Úpský ledopád

Krkonošské ledy v Obřím dole a u Malého Stawu

Lavina v Obřím dole

V máji dolů ze Studniční hory

5 sjezdů ze Sněžky na jih