Padrťské rybníky: na kole, koloběžce, pěšky a na bruslích

Padrťské rybníky se rozlévají v široké kotlině Padrťského údolí v nadmořské výšce 640 m. Hořejší Padrťský rybník je okrouhlý a rozlehlejší. Dolejší Padrťský rybník je protáhlý.

VIDEO Hořejší Padrťský rybník

Padrťské rybníky jsou napájeny Padrťským potokem, který níže u zámečku Tři trubky získává jméno Klabava, Zlatým potokem a mnoha bezejmennými potůčky z okolních lesů. Klabava se vlévá do Berounky poblíž Chrástu u Plzně. Na východním břehu Hořejšího Padrťského rybníka se rozkládá rozsáhlé rašeliniště, které napájí zdrojnice Klabavy.

Hořejší má plochu 80 hektarů a Dolejší 38 hektarů.

PADRŤ: Šumava v Brdech

Oba rybníky byly založeny v polovině 16. století jako vodní rezervoár pro plavení dřeva pro hutě a také na pohon mlýnů na železnou rudu a hamrů na zkujňování železa. Pod nimi stála ves Padrť s několika hamry a ve svazích nad nimi se dolovalo železo. Padrťské rybníky nechal postavit Florian Gryspek z Gryspachu, majitel mirošovského a rožmitálského panství.

Pod hlavními dvěma rybníky se nachází ještě další čtyři menší rybníky, u kterých kdysi stávaly mlýny, hamry a pily. Odshora je to Výtažník (kde se odchovávají mladé ryby, dříve na něm pracoval hamr a později mlýn Eisen Steckhammer), Šindelka (zde pracovala továrna na výrobu šindele), Gricák (voda z něho poháněla hamr) a Ledvinka (mlelo se zde v Padrťském mlýnu s pilou).

Celkem v Parti pracovaly dvě vysoké pece, čtyři hutě a pět hamrů.

V letech 1550-1555 vykoupil bavorských nižší šlechtic Florian Gryspek zadlužené panství Rožmitál kvůli dluhům Zdeňka Lva z Rožmitálu. Jednoduchou tvrz nechal Gryspek přestavět do podoby renesančního zámku. Kromě toho vybudoval pivovar, pekárnu a nechal přivést vodu dřevěným potrubím. Panství bylo obklopeno rozsáhlými lesy a nacházela se zde tuhá jílovitá půda, vhodná pro zakládání rybníků. Panství se rychle proměnilo v prosperující území s doly, hutěmi a sklárnami. Od roku 1555 Gryspek těžil stříbro, železo a zlato. Městečko získalo nová privilegia na konání trhů, vlastní magistrát a trestní soud.

Padrť a sousední Záběhlá byly vysídlena a následně zničena v 50. letech 20. století, spolu s dalšími brdskými obcemi, při rozšíření Vojenského újezdu Brdy. Na Padrti byla vojenská střelnice.

VIDEO Dolejší Padrťský rybník

Padrťské pláně severně od rybníků byly součástí vesnic Padrť, Zadní Záběhlá a Přední Záběhlá. Dodnes se tu setkáme s typickými vesnickými stromy jako je jabloň či hrušeň, a v terénu se dá vysledovat průběh cest a polí. Nejvýznamnější přírodní památka na tu dobu je alej Na Záběhlé.

V blízkosti rybníků můžeme navštívit významné vrchy Praha (862 m), což je druhá nejvyšší hora Brd, Paterák (814 m), Kočka (790 m), Palcíř (724 m) a Okrouhlík (707 m) se skalními útvary poblíž vrcholu.

Doprava

Cyklostezka 2273 vede z obce Trokavec kolem vrchu Okrouhlík a Skály Marie Terezie na hráz Hořejšího Padrťského rybníka a odtud až do Bukové u Rožmitálu pod Třemšínem s odbočkou do obce Teslíny.

Pokud chceme využít vlak, musíme protáhnout výlet na kole ke nejbližším železničním stanicím Příkosice, Rokycany nebo Březnice. Do Rožmitálu zajíždí rekreační vlaky jen o víkendech v létě a není jisté, jak tato praxe bude pokračovat v dalších letech.

NA KOLE: V zimě přes Prahu na Padrtě

Placené parkoviště je na kraji obce Skořice u Hájkova mostu. Na parkovišti najdete nabíjecí stanici pro elektrokola.

K Padrťským rybníkům vedou tři turistické značky:

Červená z Březnice přes vrchol Třemšín a Míšov nebo a z Obecnice přes vrchol Tok.

Zelená z Rožmitálu pod Třemšínem nebo z Nepomuku přes vrchol Praha.

Žlutá a následně modrá od zámečku Tři Trubky přes vrchol Palcíř.

K rybníkům vede také Brdská hřebenovka, dálková trasa přes celé Brdy včetně Hřebenů.

Na hrázi Hořejšího rybníka stojí turistický přístřešek s lavičkami. V jeho blízkosti stojí lesácká chata Padrť neboli Dzúrovka. Chata patří mnoho desetiletí Vojenským lesům a měl ji v oblibě dlouholetý ministr obrany Československa Martin Dzúr. Jako kovaný komunista zastával funkci od příchodu ruských okupantů 1968 do své smrti 1985. 

Na rybnících není povoleno koupání, vodní sporty ani jiné podobné aktivity. Tolerováno je bruslení.

NA KOLOBĚŽCE: Bruslařské safari v jižních Brdech

Vojenské lesy a statky je využívají k chovu ryb. Podzimní výlovy se konají obrok, tedy jeden rok se sloví Hořejší a druhý rok Dolejší rybník.

Zároveň zde hnízdí řada ohrožených druhů ptáků, např. orel mořský, čáp černý, bekasina otavní, volavka šedá a ze vzácných savců vydra a v posledních letech i rys. Na potocích pracuje bobr, které se sem dostal z Berounky proti proudu Klabavy. Jeho hráze můžeme zblízka pozorovat na obtočné strouze Dolejšího rybníka nebo v rozsáhlých bažinách pod jeho hrází.

Zobrazit místo Turistika na větší mapě