Česká mše vánoční v Mukařově

Mukařov býval dlouhá století výstavní obcí a centrem kraje.

Kolonizační ves

Bohatou obec založili pravděpodobně někdy ve 12. století mniši z nedalekého Kláštera Hradiště (předchůdce vedlejšího města Mnichovo Hradiště).

Byla součástí plánu zdejší kolonizace především německým obyvatelstvem, kterou podporoval král, kláštery i velká šlechta. Ta se příliš nepodařila, protože půda byla chudá a vody bylo málo, a jediné bohatství, rozsáhlé lesy, se brzy vyčerpaly.

Po této kolonizaci ovšem zůstala síť vesnic, které existují víceméně dodnes. Z té doby zůstal Mukařov jako zemědělské centrum, chudá rybářská vesnička Borovice pod ním a nedaleký dřevařský Vicmanov.

Cisterciáci v Mukařově postavili gotický kostel již v první polovině 14. století, což znamenalo, že byl vedle románského kostela v Mohelnici nejstarší v kraji.

Okolo se proháněly dějiny, ale Mukařov zůstával téměř netknutý. Středověké morové rány ho nevylidnily, husity nezajímal, před třicetiletou válkou ho uchránil Albrecht z Valdštejna, prusko-rakouská válka prošla těsně vedle, německý zábor před 2. světovou válkou ze zastavil před jeho chalupami a obrovský vojenský prostor za okupace Sovětským svazem začínal až za jeho dveřmi.

Svatý Vavřineček

Kostel svatého Vavřince za tu dobu prošel slávou, rozkvětem a také zmarem. V 18. století dostal dnešní barokní tvář.

Komunisté se o něj nestarali, na výspě sovětských stíhaček a tanků se jim nehodil do krámu, ale na rozdíl od mnoha vesnic, kostelíků a kaplí v okolí přežil do dnešních dob.

Propadla se mu sice střecha, rozbitými okny se proháněl vítr a varhany už dávno nehrají, ale kostel svatého Vavřince stále stojí.

Díky snaze obecního úřadu a památkářů se dostal z nejhoršího. Střechou už neteče, okna jsou z velké části zasklená, je vymalováno.

Návrat na kůr?

Velkým snem starosty Josefa Eichlera, kterému místní neřeknou jinak než Varhaník, je oprava kostelních varhan. Jako dítě na nich šlapal měchy a tahal rejstříky, když jeho otec hrál na klaviatuře.

Dnes jsou varhany zcela nepoužitelné. Jejich rekonstrukce přijde na nejméně na desítky milionů korun, které zatím obec nemá. Navíc není zcela jisté, zda varhany patří obci, církvi, nebo dokonce nějaké soukromé osobě.

Starostův sen o nových varhanách se před pár lety přiblížil, když se do Mukařova přistěhovali sólisté Státní opery Praha Jana a Luboš Horákovi. Z jejich iniciativy se začalo muzicírovat v kostele na vysoké úrovni.

Orchestr, sólisté a sbor

První novodobě uvedená Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby byla v mukařovském kostele uvedená jako málem spiklenecká akce. Farář půjčil klíče, zpívalo se bez adekvátního hudebního doprovodu, v kostele byla strašlivá zima, ale na koncert se sešla celá vesnice.

Letošní vystoupení proběhlo za stejného mrazu, ale už jako důstojná hudební akce. Před oltář nastoupili nejenom sólisté a sbor Státní opery Praha posílení o místní konzervatoristku, ale také pěvecký sbor Charmone z Mnichova Hradiště a Mladoboleslavský komorní orchestr.

Kostel byl zase plný diváků, kteří seděli v lavicích a postávali na kůru. Ke všeobecné spokojenosti už scházely jenom ty varhany, které zatím nahrazují elektrické klávesy.