Jak správně uskladnit palivové dřevo?

Dříví na topení se ukládá především tak, abychom ho mohli pohodlně odebírat k účelům, které potřebujeme.

Tvrdé dřevo (buk, dub, ovocné stromy...) hoří pomalu a během hoření se z něho tvoří velké množství žhavých uhlíků. Proto hřeje dlouhou dobu a je tady vhodné na udržování teploty ve vytopených místnostech.

Měkké dřevo (smrk, borovice, bříza, lípa, topol...) se jednoduše podpaluje a hoří rychle. Je z něj hodně odpadu a spaliny navíc zanášejí komín. Uhlíky při hoření vystřelují kvůli vysokému obsahu pryskyřice. Je vhodné k roztopení kamen, kotlů, krbů i pecí.

Na dosah by měly být také třísky a špalíky na zátop, abychom je nemuseli štípat před každým topením.    

Palivové dřevo by mělo mít vlhkost zhruba 10 % až 20 %. To odpovídá přibližně třem letům schnutí pokácených stromů. Příliš vlhké dřevo špatně hoří, má malou výhřevnost a během hoření se vytváří příliš mnoho dehtu a sazí, které nebezpečně zanášejí komín. 

Jak poznáte proschlé dřevo?

Lesníci a dřevařské podniky mají odborné metody, jak zjistit přesnou vlhkost pokáceného dřeva. Pro domácí použití stačí lety prověřené zkoušky.

* Pokud naštípané dřevo v létě chladí na pohmat, má vlhkost větší než 30 %.

* Vložte polínko do igelitového sáčku a pevně uzavřete na noc. Pokud je ráno vnitřek igelitu orosený, dřevo je na topení příliš vlhké.

* Dobře proschlé dřevo má v sobě velké i malé praskliny.

* Suché dřevo vyluzuje na poklep čistý vyšší tón. Mokré dřevo vydává nižší a zastřený zvuk.

Pokud dřevo kupujete pořezané, případně naštípané a proschlé, obracejte se na osvědčené firmy nebo živnostníky. Není totiž obtížné prodat laikům mokré dřevo, na kterém vydělá podvodník, protože prodává vodu místo topiva, kdežto zákazník je bitý na penězích, výhřevnosti i ekologii.

Pro představu: Různé druhy dřeva vyžadují různě dlouhou dobu skladování. Smrkové prkno (2,5 cm) je suché během jednoho roku, kdežto dubová fošna (5 cm) vyschne až za čtyři roky. 

Jakékoliv palivové dřevo je vhodné skladovat v naštípaných polínkách, neboť rychleji schne. Vrstvy polen na sebe ukládáme křížem, kůrou dolů, aby do něj mohl proudit vzduch. Přilnutá kůra se pálí společně se dřevem.

Kolik dřeva na otop spotřebuje rodinný dům?

Pro základní orientaci: rodinný dům vytápěný pouze dřevem spotřebuje nejméně 40 metrů krychlových paliva. Dalších 80 metrů by tedy mělo průběžně schnout na další topné sezony.

Jak má prostor pro uskladnění dřeva vypadat? Nejkrásnější a konec konců nejefektivnější je polínková "stěna" pod střechou, jak to dělali dlouhá tisíciletí naši předkové. Měla by být otočená k jihu, neměla by tudy proudit vlhkost a přístup by měl mít vzduch. Jen tak bude dřevo neustále prosychat, neporostou na něm plísně ani houby. Když si dáme před zimou práci s řezáním a sekáním, budeme mít dřevo stále po ruce v ideální velikosti. 

Dřevník - jednoduchá stavba 

Pokud topíme v peci nebo velkém kotli, nejspíš budeme topit metrovými poleny. Ty stačí naštípat na čtvrtiny nebo poloviny. Kamna a krby vyžadují rozsekaná polínka.

Můžeme postavit zastřešený dřevník, kam dřevo vyskládáme. Popularitu nabývají vysoké kovové klece, do kterých stačí nasekané dřevo pouze naházet.

"Je možné palivové dřevo koupit rovnou na paletách nebo v dřevěných klecích," uvádí specialista na topení dřevem www.rvf.eu. Dopravní firma je pak umístí, kam si zákazník přeje.

Mezi dřevem a zemí je třeba nechat přibližně 20 cm volného prostoru, aby mohl cirkulovat vzduch. Jako podklad často slouží staré cihly, kamenná podezdívka nebo třeba vysloužilé palety.

Pokud budujeme dřevník na zahradě nebo na dvoře, strhneme travní drn, na jeho místo vysypeme štěrk a teprve na něj stavíme jednoduchý dřevník.

Samotná stavba je jednoduchá a materiál se používá, co je právě dostupné. Důležitá je střecha, aby na dřevo nepršelo, a otevřené boky, aby dřevo prosychalo. Kromě dřevěné či kovové konstrukce je možné využít kari sítě, pletivo nebo laťky, aby polena nevypadávala ven. K zakrytí dřeva shora se nedoporučuje plachta, jelikož se pod ní sráží vlhkost. Lepší je plech, vlnitý plech či pevný plast.

Při skladování palivového dřeva platí zásada, že potřebuje vzduch. Pokud bychom jej skladovali v uzavřených místech, jako je garáž, sklep, stodola či zahradní domek, nejspíš začne hnít a dá se do něj hmyz. To se může přenést i do obytných místností v domě.