Praha každý den, každou hodinu, každou minutu: město k objevování

Středověký palác má v jejich duších stejnou cenu, jako klidný park nebo rušná obchodní zóna. Nezapomíná ani na symfonický koncert, útulnou hospůdku či velkolepý chrám.

Praha je město evropské kultury. Tolik stavebních památek, galerií, koncertů, přírodních krás, zábavy i odpočinku nelze najít na tak malém prostoru jinde na světě.

Praha je srdcem Evropy, je to sem odevšad blízko. Z jakéhokoliv místa starého kontinentu to sem netrvá letadlem více než dvě hodiny. Proto se tu stýkají kulturní a obchodní vlivy jihu i severu a západu i východu.

Romantika

Řeka Vltava je osou Prahy. K ní směřuje všechno dění, kroky návštěvníků, v ní se shlížejí nejdůležitější dominanty města. Zároveň je místem romantického odpočinku.

Nevěříte? Půjčte si na Střeleckém ostrově lodičku a nechejte se proudem unést na řeku. Okolo budou jezdit výletní parníky, před vámi budou defilovat historické mosty a z hladiny můžete obdivovat středověké čtvrtě na obou březích.

TIP Horydoly: Do města se rozšířily služby Úschovna zavazadel Praha. Nemusíte tedy nosit své batohy nebo tašky, pokud si chcete prohlédnout památky, projít se po středověkém městě nebo zajít do zajímavých barů, příjemných restaurací nebo jenom ochutnat vyhlášené české pivo. V centru metropole stojí uložení zavazadla na jeden den 5,70 eur. Na periferii je sazba levnější za 3,90 eur. 

Moderní architekturu reprezentuje známý Tančící dům inspirovaný populárním tanečním párem Ginger a Fred.

Uprostřed pulsujícího města na ostrově Kampa můžete posedět na trávníku nebo v zahradní restauraci uprostřed renesančních paláců.

Milenci se scházejí kousek odtud na svazích Petřínského vrchu u sochy národního básníka lásky Karla Hynka Máchy (1810-1836). K večeru se rozsvěcí město pod nimi, na potemnělé Vltavě plují rozzářené výletní lodě a na Petříně mnozí recitují jeho nejznámější verše.

Byl pozdní večer, první máj

Večerní máj, byl lásky čas

Hrdliččin zval ku lásce hlas

U romantického barokního zámku Trója pár kilometrů po proudu se procházejí obdivovatelé zahradní architektury. Do rozmáchlé francouzské zahrady se zelenými keři zastřiženými do přesných geometrických tvarů, cestičkami sypanými bílým pískem a barevnými květinovými záhony se vchází po rozmáchlém zámeckém schodišti.

Zážitky se sepětí přírody a architektury poskytuje několik restaurovaných palácových zahrad pod Hradem. Schodiště, sochy a lavičky v prudkých svazích vytvářejí jedinečné hlediště pro pohledy na panorama historické Prahy se stužkou modré Vltavy uprostřed.

Mystérium

Praha je především městem tajemství a mystéria. Každá ulice na Starém Městě má své strašidlo. V jedné prý o půlnoci jezdí na koni bezhlavý rytíř, jinde řádí ohnivý muž a na hradbách se za úplňku prochází bílá paní. Křivolaké uličky už svými jmény Rytířská, Templová, Konviktská, Betlémská, U Milosrdných, Zámecké schody a mnohé další budí dojem tajemství.

V Židovském Městě se zrodila pověst o Golemovi, kterého prý jako obra z hlíny vytvořil středověký rabín Löw. Měl mu dokonce vdechnout život, ale experiment se nezdařil. Golem se mu vymkl z rukou a rabín byl nucen mu život zase vzít.

V tomto prostředí žil i spisovatel Franz Kafka (1883-1924), génius tajemství moderního světa, analytik jeho úzkostí a mechanismů. Pilný židovský úředník do sebe vstřebal německý, český i židovský duch města. Jeho domek stával doslova na pomezí těchto světů mezi čtvrtěmi nazvanými Židovské a Starém Město. Dnes je na tomto místě malé náměstí pojmenované po slavném spisovateli a Centrum Franze Kafky, kde lze najít jeho díla i reálie jeho života.

Architektura

Praha je nepřetržitě jedenáct set let hlavním městem zemí Koruny české, bohatého středoevropského státu, který v době největšího rozkvětu sahal od Baltu ke Středozemnímu moři. Už arabský diplomat Ibrahim ibn Jakúb v roce 965 překvapeně hovořil ve svých cestovních poznámkách o velkém městě: "Město Frága vystavěno jest z kamene a vápna A je obchodem ze všech nejbohatší."

Od té doby se v Praze staví stavby, které člověka přenášejí přes propasti času. Středověký Karlův most spojuje panovníkův Hrad s měšťanským Starým Městem už od roku 1357. Nic na tom nezměnily povodně, války ani požáry. Kamenné kvádry, po kterých dodnes chodí Pražané, přetrvaly věky.

Symbol českého státu Pražský hrad sahá do historie ještě o půl tisíciletí hlouběji. Od té doby se v něm stylově mísí románská bazilika, gotická katedrála a barokní paláce s modernistickými reprezentačními interiéry počátku 20. století. V podhradí na malé Straně Straně vzniklo barokní město s desítkami ohromujících paláců, impozantními kostely a malebnými uličkami.

Na druhé straně řeky se zachovalo gotické Staré Město ostrých linií světských i církevních věží a stísněných náměstíček. Dnes v nich doslova kypí život od brzkého rána do pozdní noci.

O něco vážnější atmosféra dodnes vládne Židovskému Městu. Sedm jeho synagog si bere za vzor Staronovou synagogu, která je nejstarším hebrejským svatostánkem v Čechách. Byla postavena někdy kolem roku 1230.

Umění

Historie Prahy byla od počátku spjata s uměním. Střídaly se v ní období, kdy panovníci umělecké poklady v Praze shromažďovali, s válečnými dobami, kdy se umění stávalo válečnou kořistí. Pro ochranu nejpamátnějšího díla český korunovačních klenotů dokonce císař římský a král český Karel IV. (1316-1378) nechal vybudovat zvláštní hrad Karlštejn třicet kilometrů za Prahou.

Dnes jsou uschovány ve zvláštní místnosti v katedrále svatého Víta, Vojtěcha a Václava na Pražském hradě. Klíče od ní má sedm nejváženějších osob České republiky. Aby je úřady dvakrát či třikrát za desetiletí mohly na pár dnů vystavit, musí se sejít prezident, arcibiskup, premiér, předsedové obou komor parlamentu, primátor města a děkan svatovítské kapituly.

Zlatý poklad vystavuje klenotnice Pražského hradu a ukazuje z něj především monstrance a křesťanské církevní předměty. I návštěvníkům, kteří nesdílejí víru s jejich tvůrci, přecházejí oči nad dokonalým uměleckým zpracováním drahých kovů a drahokamů.

Středověké sochy a obrazy madon s dítětem i výjevů z Kristova života vystavuje Národní galerie v sálech Anežského kláštera a Schwarzenberského paláce. Její sbírky mají nevyčíslitelnou cenu historickou, uměleckou, ale i finanční. Sbírky moderního umění, v nichž vévodí slavný Španěl Pablo Picasso (1881-1973) se svými kubistickými obrazy, jsou vystaveny v moderní budově bývalého Veletržního paláce.

Hudba

O hudebních zájmech v Čechách hovoří rčení známé po celé Evropě: "Co Čech, to muzikant." Nejvýše je v Praze ceněna klasická hudba, která se hraje v koncertních sálech přizpůsobených pro zvuk symfonických orchestrů.

Domovskou scénou České filharmonie je Rudolfinum postavené v historickém slohu, zahraniční orchestry hrají často v secesním Obecním domě a dobrou pověst si vydobyl i moderní Palác kultury.

Festival Pražské jaro je korunou veškerého hudebního dění v Praze a sjíždějí se na něj nejlepší umělci i posluchači z celé zeměkoule. Tvrdí, že v Praze je cítit genius loci. Jak by také ne, když Stavovské divadlo proslavil Wofgang Amadeus Mozart (1756-1791) svými operními premiérami. Poté, co jeho novátorství odmítli v jiných městech, ale v Praze měl vždy úspěch, povzdechl si: "Moji Pražané mi rozumějí."

Romantický symfonik Bedřich Smetana (1824-1884) dirigoval v Praze své vlastenecké opery. Později sice ohluchnul a premiéru nejslavnější Libuše při otevření Národního divadla mohl sledovat jen zrakem, ale fanfáry z tohoto díla jsou kromě státní hymny nejznámějšími takty české hudby vůbec. Dodnes se jimi vítá prezident. Mýtická věštkyně Libuše z počátků českých dějin v opeře zpívá klíčová slova: "Český národ všechny pekla hrůzy překoná."

Také o něco mladší Antonín Dvořák (1841-1904) dirigoval svá díla před pražským publikem. Největšího celosvětového úspěchu ještě za svého života dosáhl symfonií Z nového světa, kterou vyjádřil své okouzlení z Ameriky, kde několik let pobýval. Novosvětská patří mezi klenoty světové hudby a její část Largo se stalo hymnou amerického státu Iowa.

Ale nejen klasika zní Prahou. Středověkou muziku hranou na originální hudební nástroje lze slyšet na koncertech v mnoha kostelích. Za dixielandem se chodí na parníky, jazz zní ve spoustě klubů i venku na ulicích.

Nákupní zóna

Do Prahy se jezdí za poznáváním, kulturou, turistikou …i kvůli nákupům. U značkového zboží je příjemné, že je o něco lacinější než v mnoha západoevropských metropolích.

V historickém centru se pořádají příležitostné i každodenní trhy s uměním, dřevěnými hračkami a suvenýry, ale také s ovocem a zeleninou. Koncem roku jsou k dostání symboly českých vánoc: smrčky, živí kapři a vánoční cukroví. Kvalitním a časem prověřeným typicky českým zbožím stále zůstává broušené sklo, malovaný porcelán a šperky s českými granáty. Tyto temně rudé drahokamy jsou českou specialitou, protože je nelze najít nikde jinde než v Česku.

A ještě jeden důvod, proč nakupovat v Praze: můžete zajít do obchodu, kdy se vám zachce. Desítky velkých nákupních center mají otevřeno každý den včetně nedělí do noci. I luxusní prodejny v centru města lákají zákazníky od rána do pozdního večera.

INFO: Úschovna zavazadel Praha umístila své provozovny poblíž důležitých míst pro návštěvníky Prahy - u památek, na nádražích, v obchodních centrech a na hlavních křižovatkách či náměstích. Provozovatel sítě úschoven garantuje bezpečnost během úschovy do výše 3000 eur za jedno zavazadlo. Rezervace místa pro vaše zavazadla je bezplatná a v případě jejího zrušení se neplatí žádné poplatky.