Mosty, které musíte vidět...

Které evropské mosty se mohou pyšnit tím, že jsou "nej"?

Francie: Viaduc de Millau

Nejvyšší je Viaduc de Millau přes údolí řeky Tarn poblíž města Millau v jižní Francii. Do provozu byl uveden koncem roku 2004 a dosahuje výšky 270 metrů.

Jeho pilíře jsou ještě vyšší, neboť stoupají nad úroveň silnice, která přes most vede. Nejvyšší z těchto pilířů dosahuje výšky 341 metrů a je tedy vyšší než Eiffelova věž v Paříži.

Rakousko: Europabrücke

Než byl most u Milla postaven, patřil primát rakouskému Europabrücke (Evropskému mostu) mezi Innsbruckem a Brennerským průsmykem. Nynější dvojka se klene nad údolím ve výšce 190 metrů.

Portugalsko: Ponte Vasco da Gama

Nejdelší most našeho kontinentu nalezneme v Portugalsku. Ponte Vasco da Gama (most Vaska da Gamy) se klene přes řeku Tejo poblíž metropole Lisabonu a je dlouhý jen těžko představitelných 17 185 metrů. Byl uveden do provozu v roce 1998, v roce pětistého výročí doplutí da Gamy do Indie.

Nejsou největší, ale za prohlídku stojí

Existuje ale i řada dalších mostů, přes které může být jízda nevšedním zážitkem, třebaže se tyto mosty mohou pochlubit primátem pouze v lokálním či regionálním měřítku.

Často se jedná o mosty, které spojují pevninu s ostrovem či poloostrovem a vedou nad mořskou hladinou.

Benátky

Bylo by chybou opomenout známý Il Ponte della Libertà (most Svobody), po kterém vede jediná silnice do italských Benátek. Most dlouhý 3,85 km byl uveden do provozu za vlády Benita Mussoliniho v roce 1933, své dnešní jméno ovšem nese až od konce 2. světové války. V jeho těsném sousedství se táhne železniční most do Benátek z roku 1846.

Benátky jsou městem plným mostů a snad žádný turista neopomene navštívit proslulý Ponte di Rialto na známém průplavu Canal Grande. Byl postaven v letech 1588 - 1591 pod vedením Antonia da Pontiho, přičemž městská rada o otázce kamenného mostu v těch místech diskutovala již od roku 1507 a své služby nabízel i známý umělec Michelangelo Buonarotti. Da Ponti se prosadil proto, protože na rozdíl od ostatních zájemců vsadil na jediný mostní oblouk, který umožňoval snadnější proplouvání lodí, na rozdíl od konkurenčních plánů na mosty o několika obloucích. Až do roku 1854 byl Ponte di Rialto jediným mostem přes Canal Grande.

Skandinávie

Přes moře lze cestovat také ve Skandinávii. Nejznámějším mostem tam je Öresundsförbindelsen / Øresundsforbindelsen (Öresundský most), který je součástí Öresundského spojení mezi dánskou Kodaní a švédským Malmö.

Most na uměle vytvořeném ostrově Pepparholm plynule přechází do tunelu. Most samotný je dlouhý 7 845 metrů a přímo na něm prochází hranice mezi Dánskem a Švédskem. Přes most také jezdí pravidelná autobusová linka mezi Prahou a Stockholmem.

Podobný zážitek nabízí také Ölandsbron (Ölandský most) mezi pevninským Švédskem a ostrovem Öland. S celkovou délkou 6 072 metrů se jedná o nejdelší most ve Švédsku, protože švédská část Öresundského mostu měří jen 5 300 metrů.

Pokud si netroufáte cestovat po mostě přes moře několik kilometrů, můžete zkusit přejet alespoň Svinesundsbron (Svinesundský most), vedoucí přes stejnojmenný záliv mezi Švédskem a Norskem. Nový most, otevřený roku 2005 za účasti královských párů obou zemí, je dlouhý 704 metrů, starý z roku 1946 dokonce jen 420 metrů.

Historické mosty ve střední Evropě

Ve výčtu zajímavých mostů nelze pominout známý francouzský Pont du Gard, třebaže se striktně vzato jedná o akvadukt a nikoli o most. Byl postaven v roce 19 před naším letopočtem za vlády císaře Augusta. Jeho horní, nejdelší patro je dlouhé úctyhodných 275 metrů a celý akvadukt dosahuje výšky 49 metrů, přičemž voda byla vedena až v nejvyšším patře a spodní patra měla čistě konstrukční funkci. Teprve v 18. století bylo spodní patro upraveno jako most, takže akvadukt mohl od té doby sloužit i lidem. V roce 1985 byl prohlášen za součást světového kulturního dědictví UNESCO.

Zážitkem je také procházka po Kapellbrücke (Kapličkovém mostě) ve švýcarském městě Luzern. Byl postaven roku 1365 jako spojení mezi oběma částmi města, rozdělenými řekou Reuss. Je trochu s podivem, že město tehdy rozhodlo o stavbě mostu dřevěného, neboť obvykle se již stavěly mosty kamenné. Připomeňme, že Karlův most je z roku 1357. Snad v tehdy chudém Švýcarsku sehrál roli nedostatek financí. Střecha mostu, dlouhého 204 metrů, je vyzdobena 111 trojúhelníkovými obrazy, znázorňujícími důležité události švýcarských dějin. V roce 1993 bohužel větší část mostu padla za oběť ničivému požáru, ale již v roce 1994 byl zrekonstruovaný do původní podoby. Na barvě dřeva je však dobře viditelné, která část je původní a která je novodobou replikou. Díky požáru si také turisté mohou v Luzernu koupit dosti neobvyklý suvenýr – pohlednice s tematikou hořícího mostu.

Zhruba ze stejné doby pochází most ve francouzském Avignonu, o kterém se zpívá velice známá píseň. Ač to ví málokdo, most nese oficiální označení Pont Saint-Bénézet (most Svatého Bénézeta), což je místní patron ze 12. století. Most samotný byl postaven v průběhu 14. století a původně vedl přes obě ramena řeky Rhôny i ostrov ležící uprostřed řeky. Se svou délkou, kterou dnešní badatelé odhadují zhruba na 900 metrů, se tedy řadil mezi nejdelší mosty v Evropě vůbec. Několik povodní i válek však dalo mostu pořádně zabrat a z původních jedenadvaceti oblouků přežily pouze čtyři. Most byl už v roce 1840 zapsán na seznam francouzských národních památek a dnes patří i na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Anglie

V v 19. století vznikly mosty, které vycházejí vstříc nejen technickým, ale také estetickým požadavkům. Jedním z nich je londýnský Tower Bridge. Do provozu byl uveden v roce 1894 jako zvedací a nahradil tak svého pevného předchůdce, který znemožňoval plavbu velkých lodí Londýnem. Zvedací části Tower Bridge byly původně poháněny parním strojem, teprve později byl celý systém přebudován na elektrický pohon. Celý most je dlouhý 244 metrů, zvedací úsek mezi věžemi 61 metrů. Věže samotné měří 65 metrů.

Nástup průmyslové revoluce znamenal změnu. Ke slovu na mostech se dostalo železo. Nejstarší železný most na světě podle očekávání nalezneme v kolébce průmyslové revoluce v Anglii. Je to Ironbridge přes řeku Severn v hrabství Shropshire na pomezí Anglie a Walesu. Se stavbou se začalo v roce 1779 a na Nový rok 1781 byl šedesát metrů dlouhý most slavnostně uveden do provozu. Most dal název i přilehlé obci. Svému účelu sloužil až do roku 1934, kdy byl pro veškerá vozidla uzavřen, ale pěší turisté jej mohou využívat dodnes. Rovněž Ironbridge je součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

Německo

Do kategorie industriálních památek z 18. a 19. století patří nejvyšší železniční most v Německu Müngstener Brücke. Klene se ve výšce 107 metrů nad údolím řeky Wupper ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko a do provozu byl uveden již v roce 1897. Na podzim 2010 se bohužel zjistilo, že jeho statika je silně narušená, a provoz vlaků přes most byl do odvolání zrušen.

Maďarsko

Széchenyi Lánchíd (Szechényiho řetězový most) v Budapešti byl zbudován v letech 1839 - 1849 a nese jméno hraběte, který jeho stavu inicioval. V roce 1915 prošel most rekonstrukcí, aby vyhovoval zvýšeným přepravním nárokům. Další rekonstrukcí prošel v letech 1945 - 1949, neboť ustupující německá armáda zničila koncem války všech devět budapešťských mostů. Od roku 1957 je most vybaven elektrickým osvětlením.

Nespojíme Rusko a Ameriku? Nebo Evropu s Afrikou?

A jakých zajímavých mostů se v Evropě můžeme dočkat v budoucnosti? Existují ambiciózní plány na spojení mezi německým ostrovem Fehmarn a dánským ostrovem Lolland. Už od začátku 20. století se objevují návrhy na most mezi Sicílií a Itálií. Existují i plány na most mezi Gibraltarem a Marokem. Už v roce 1905 (!) vznikl návrh na mostní spojení přes Beringovu úžinu mezi Aljaškou a Čukotkou.

U všech plánů existuje i varianta výstavby podmořského tunelu, uvidíme tedy, zda a v jaké podobě se realizace těchto návrhů dočkáme.

Ale neplánují se pouze mosty přes mořskou hladinu. Německá Obchodní komora opakovaně upozorňuje na skutečnost, že evropský veletok Rýn nepřekonává na zhruba 90 kilometrů dlouhém úseku mezi Mohučí a Koblencí žádný most, což v tomto regionu komplikuje přepravu zboží i osob.

Invence a fantazie by tedy ani dnešním stavitelům nechyběla. Zda můžeme totéž říci o politické vůli a financích, je otázka druhá.