Pařížská Eiffelovka je Swiss Made

Můžete se o tom přesvědčit sami, když se dají koupit levné zájezdy do Paříže.  

Maurice Koechlin se narodil 1856 v alsaské vesničce Buhl a zemřel 1946 ve švýcarském Veytaux. Vystudoval v Curychu švýcarskou vysokou technickou školu Eidgenössische Technische Hochschule. Studium ETH zakončil v 21 letech jako nejlepší absolvent roku 1877. Dva roky poté už pracoval v konstrukčním ateliéru Gustava Eiffela jako vedoucí konstruktér.

Pro své konstrukční práce používal tehdy oblíbenou výpočetní metodu Graphostatik, pomocí které postavila jeho konstrukční kancelář železné konstrukce velkých mostů jako na příklad:

* most Maria Pia přes řeku Douro v Portugalsku,
* most u francouzského městečka St. Flour tak zvaný Garabit - Viadukt 
* most u vesničky Tardes ve střední Francii

Pomocí této výpočetní metody Maurice Koechlin také vypočítal a zkonstruoval nosnou konstrukci Sochy svobody vítající lodě připlouvající z Evropy do New Yorku. Uměleckou podobu sochy navrhl alsaský sochař Auguste Bartholdi. Francie ji darovala roku 1886 Spojeným státům jako vzpomínku na získání nezávislosti.

FRANCIE: 5x jednou větou

Diskuse o věži v Paříži

Očekávané stoleté výročí Francouzské revoluce podnítilo debatu, jak výročí v roce 1889 oslavit. Nakonec bylo rozhodnuto, že nejlepší bude uspořádat světovou výstavu, aby se po všech stránkách mohl ukázat znatelný vývoj po předcházející depresi.

V dalších debatách se mluvilo o obrovské soše nebo věži, které by mohly vyrůst uprostřed Paříže.

Už roku 1881 přišel francouzský inženýr Sébillot s návrhem postavit Věž Slunce (Tour de soleil), která by reflektory osvětlovala celou metropoli. Návrh představil široké veřejnosti v roce 1884 společně s architektem Bourdaisem. Obrovská věž měla být postavena ze žulových kvádrů a reflektory měly být zabudovány v její špičce.

V témže roce začali přemýšlet o výjimečné stavbě také dva konstruktéři Maurice Koechlin a Emile Nouguier z konstrukční kanceláře Gustava Eiffela. Koechlin přišel s nápadem třistametrového stožáru z ocelových nosníků.

PAŘÍŽ je druhá v návštěvnosti i drahotě

Oba předložili nápad majiteli kanceláře Gustavu Eiffelovi. Ten byl velice skeptický. Nakonec jim ale dovolil na projektu dále pracovat. Později dostal nápad, jak by se grandiozní projekt dal prodat. Gustave Eiffel nechal Koechlinův návrh dopracovat architektem Sauvestrem. Ten pozměnil vizualitu projektu. Určil nová místa, kde měla být podlaží, a vytvořil veliké obloukové struktury.

Chcete vidět Eiffelovku na vlastní oči? Letenky do Paříže ze střední Evropy (Praha, Vídeň, Vratislav, Budapešť) se právě prodávají za 1000 - 1500 Kč.   

Gustave Eiffel pak začal rozhlašovat, že tato věž nebude sloužit jen jako symbol Světové výstavy, nýbrž že se dá použít pro různá vědecká bádání v oblasti meteorologie, astronomie a aerodynamiky.

Eiffelova věž se dlouho nelíbila 

Návrh Eiffelovy konstrukční kanceláře byl ze začátku silně napadán kritiky. Schválen byl až po velkých debatách. Stavba 300 metrů vysoké věže, která je zhotovena z 10 000 tun železných nosníků trvala dva roky, byla definitivně ukončena roku 1889.

Hotovou železnou konstrukci Eiffelovky ještě pár let odsuzovalo mnoho umělců, mezi nimi dramatik a syn slavného otce Alexandre Dumas mladší, básníci Francois Coppée a Sully Prudhomme, hudební skladatel Charles Gounod, architekt Charles Garnier a spisovatelé Emile Zola, Leconte de Lisle, Guy de Maupassant a další.

S Maupassantem je spojena zajímavá příhoda. Ten, i když bylo známo, že železnou konstrukci silně nenávidí, chodil často obědvat do restaurace v prvním podlaží Eiffelovky. Známý je dopis Henri Roujonovi, ve kterém si s ním domlouvá schůzku právě tam. Jednou se ho číšník ptal, proč tam chodí, když Eiffelovku tolik nesnáší. Maupassant odpověděl: "Tohle je jediné místo v Paříži, odkud není na první pohled viditelná."

PANORAMA Eiffelovka je vidět z celé Paříže
Kliknutím otevřete velké panorama. FOTO: Michael Beránek
 

Eiffel předal firmu Koechlinovi

Gustave Eiffel vlastně s touto železnou konstrukcí neměl technicky nic společného. Dnes víme, že jeho podnikatelský úspěch často bazíroval na cizích nápadech a idejích. Proto některé jeho aktivity skončily fiaskem.

Na příklad v roce 1874 zkonstruovala jeho kancelář železniční most v Münchensteinu nedaleko švýcarského Basileje. Prolomil se 14. června 1891 pod vlakem jedoucím z Basileje. Dvě lokomotivy a šest vagonů skončily pět metrů pod mostem v rozvodněné říčce Birs. Při nehodě zemřelo 73 osob a 171 bylo zraněno.

Právnická dohra, při které byla Eifellova konstrukční kancelář obviněna ze špatné práce, přestože nebyla nakonec odsouzena, byla nakonec asi důvodem proč se Gustave Eiffel roku 1893 stáhl z podnikání a firmu předal Maurice Koechlinovi. Ten ji vedl bez problémů až do roku 1940.

PROCHÁZKA MĚSTEM: Poznámky z Paříže

Zobrazit místo Turistika na větší mapě