Prodáváme téměř to samé, co Adidas i Vietnamci

Marketingový manažer Alpine Pro Petr Hübner je přesvědčený, že si obchody konkurovat nebudou.

Proč jste otevřeli druhý obchod nedaleko od prvního?

Příkopy máme spíše na reprezentaci. Doufáme že nám otevřou dveře na zahraniční trhy. Navíc je nový obchod zaměřený na zákazníky, kteří se do Prahy dostanou na týden jednou za čas. Ty musíme za ten týden dostat k nám do prodejny. Jedná se o cizince i lidi, kteří bydlí dále od Prahy. Krám na Václaváku má spíše pravidelnou klientelu, která už ví, proč tam chodí.

A co konkurence? Hned vedle prodává třeba Adidas.

S Adidasem se nemůžeme srovnávat. Když budeme existovat dalších padesát let, tak možná s ním budeme moci soutěžit. A tak to cítí i někteří nakupující. Zvláště na malých městech jsou lidé, kteří kvůli prestiži nikdy nepůjdou nakupovat k nám, ale vždycky zamíří do Adidasu. Zvláště starší lidí by nikdy nešli do hospody třeba v Pečkách v oblečení Alpine Pro, ale pouze v teplácích Adidas.

Na ně platí hláška: "Tři až čtyři pruhy"?

Čím víc pruhů, tím víc Adidas...

Koho tedy považujete za konkurenci?

Dokonale si konkurujeme s Envy a Loap, což je kapitálově propojená společnost s celosvětovým oděvním gigantem Columbia. Přes zimu je pro nás konkurencí i Hannah, který se ovšem přes léto profiluje spíše na potřebách pro outdorové sporty a ne streetovým oblečením, jako my. U Hannahu je typickým zákazníkem osmnáctiletý mladík či slečna, u nás se věk průměrného zákazníka pohybuje okolo třiceti let. A starší lidé k nám nepůjdou ani náhodou, ti patří Adidasu.

Na první pohled vypadá vaše oblečení jako od Adidasu a to zase jako od Vietnamců na stánku. Nedávnou módní přehlídku Adidasu na Václavském náměstí v tomto smyslu komentovala skupinka diváků pod pódiem.

Vždyť je to to samé! Jedná se o stejnou technologii. Zvláště bavlněná trička se neliší vůbec ničím až na nápis na prsou nebo zádech. A samozřejmě cenou. Značkové výrobky také prošly na rozdíl od stánkařského zboží výstupní kontrolou. Například my máme přímo v Číně, kde je šijeme, vlastní management složený z poloviny Evropanů a poloviny Číňanů.

Mluvíte o bavlněných trikách, ale tváříte se jako outdoorová firma. Není v tom rozpor?

Trika nás teď  živí a pomáhají nám překlenout období, než se naši zákazníci naučí kupovat funkční oblečení, jako například prádlo na odvádění potu či vysoce prodyšné bundy.

Tomu nerozumím. Proč tedy nepřestanete vyrábět funkční věci a nevrhnete se na trička? To by mělo ekonomickou logiku.

Výrobu a prodej outdorového vybavení zatím bereme jako investici do budoucna. Myslíme, že tím směrem se budeme vyvíjet my i tuzemský trh. Zatím ovšem prodáváme 70 % tak zvaného streetového oblečení na volný čas, kde zákazníky nějaké funkce oblečení moc nezajímají, a pouhých třicet procent zbývá na klasický outdoor. Je zajímavé, že téměř všechen street nakupují ženy a naopak outdoor je doménou mužů.

Cítíte, že trh se v tomto ohledu nějak mění?

Ano, je to cítit.

Jaký sortiment se teď přes léto nejlépe prodává?

To vidíte sám. Celé spodní a tedy lepší patro je vyhrazené trikům, mikinám a sportovní obuvi. Všechno je naše značka. Některé dívky to berou třeba po šesti, osmi kusech. Outdoorové oblečení, bundy, kalhoty a batohy jsou v prvním patře, kde si je najdou ti, kteří vědí, proč a na co ho potřebují.

Jdou obchody první den po otevření prodejny dobře?

Zatím to vypadá, že ano. Už jsme prodali zboží za osmdesát tisíc korun. (Pozn. red.: Rozhovor se uskutečnil před čtvrtou hodinou odpolední a otevřeno bylo od deseti hodin ráno.)