Provrtaná skála Lagazuoi

Bohužel se to netýkalo rakouských ani italských vojáků. Ti mřeli v nesmyslných bojí ve vysokohorských podmínkách po tisících.

Skála jako ementál

Ukázkou složitých a při tom jednoduchých pozičních bojů je okolí sedla Falzarego (2105 m n.m.) a především skalního masívu Lagazuoi (2756). Kamenná stěna je provrtaná skrz naskrz štolami.

Hlavní vojenské štoly jsou dnes zpřístupněné. Z hlediska obtížnosti se jedná o velmi lehkou ferátu. Nejsou tedy potřeba úvazky ani karabiny. Vhodné jsou přilby a pohorky. Nutné je použití čelových lamp.

Vycházíme ze sedla Falzarego

Nejjednodušší je vyjet ze sedla Falzarego nahoru na Lagzuoi lanovkou a sejít štolami dolů. Chceme-li však vidět všechno, uděláme si polodenní výlet štolami nahoru a údolím přes sedlo Lagazuoi (2571) sejdeme na sedlo Falzarego. Zbyde nám čas i na návštěvu nedalekého vojenského muzea ve staré pevnosti Valparola (2168).

Auto zdarma odstavíme na sedle Falzarego. Čím přijedeme později, tím dále od lanovky musíme parkovat.

Po široké značené cestě číslo 402 se vydáme do kopce pod skály Lagazuoi. Když se k nim v serpentinách přiblížíme, odbočuje doleva vodorovná stezka zajištěná ocelovým lanem. Rozcestí je výrazně označeno.

Půl kilometru vysoká chodba

Pár desítek metrů stoupáme podél lana. V ústí první štoly nasazujeme přilby a rozsvěcíme čelovky. Vcházíme do vojenského hájemství italské armády. Krátké štoly nás vedou přes rokli do hlavního systému vyhloubeného skrze celý předvrchol masívu Lagazuoi.

Stoupáme vlhkými chodbami, občas se rozšíří do sálů, míjíme skalní okna, křižovatky i ubikace. Naučné tabule nás informují, kudy vedla lanovka, kde se bydlelo, kde pracovaly kompresory a co se tesalo ručně.

Celkové převýšení činí pět set metrů. Když se blížíme k předvrcholu Martini pojmenovaném po veliteli italského pluku, který se ho zmocnil, objevíme střílny a předprsně. Míří k vrcholku Lagazuoi. Tam seděli ve stejných skalních doupatech rakouští vojáci.

Italové se sami odstřelili

Po prvním roce bezvýsledných pokusů o vzájemné přepady přes úzký skalní hřeben dospěli Italové i Rakušané k drsnému řešení. Pokoušeli se navzájem vyhodit do vzduchu i se skálami.

Čtyři obří rakouské miny moc paseky nenadělaly a posunuly frontu jen o pár metrů. Za to nešťastná náhoda při italské akci vedla k odstřelení celého skalního hřebene. Italové transportovali štolami odspodu až nahoru obrovské množství trhaviny, která měla posloužit k odstřelu celého vršku Lagazuoi. Jenže než ji dokázali napěchovat do místa určení, vybuchla v meziskladu.

To však vedlo pouze k tomu, že zákopy se následně přiblížily na nějakých dvacet metrů. Zákopy projdeme, překročíme území nikoho, podejdeme skalní stěnu a krátkými štolami se dostaneme na vrchol k lanovce a chatě Lagazuoi.

Rakušané byli primitivnější

Zdejší rakouská opevnění byla podstatně primitivnější, než práce italských horníků. Za to jim hrála do karet lepší poloha. Rakušané stáli výše než Italové a navíc byli kryti skalním hřebenem.

Scházíme podél nevysokého skalního žebra značenou cestou číslo 20. V suti pozorujeme linie zákopů. Stačí od nich udělat pár kroků směrem do sedla Lagazuoi a jsme zase v italských liniích. Tady v otevřeném terénu nebylo úniku před kulkami, granáty a bombami. Stačilo vystrčit hlavu a bylo po dalším vojákovi.

Přečtěte si na stejné téma: Castellaz v Passo Role, lidská jatka

Pod sedlem Lagazuoi křižujeme sjezdovku a po čtyři sta dvojce jdeme podél úpatí skal. Nad námi vykukují skalní okna pozorovatelen a kulometných hnízd, v bezpečnějších místech stojí kasárenské baráky.

Pevnost zničená za jeden den

Scházíme zpět do sedla Falzarego. V podmračeném počasí pozorujeme, odkud kam se za První světové války střílelo. Nejslavnější kruhové postavení dělostřelectva rozmístili Italové okolo Cinque Torri. Odtud dokázali ostřelovat nejen vojenské transporty přes okolní sedla, ale také účinně ničit rakouské základny.

Stačil jim pouhý jeden den, aby rozstříleli téměř novou rakouskou pevnost v sedle Valparola (2168) nazvanou Tre Sassi. Pokud ji chceme vidět, je to z Falzarega jen malá zajížďka autem.

Muzeum ve vojenském objektu a vedlejší zničená pevnost nám dávají obrázek, co obnášela dolomitská fronta. Určitě to nebylo nic romantického. Moderní technologie dokázala ničit, zabíjet a zraňovat účinně a brutálně.

INFO: DOLOMITY a JULSKÉ ALPY a FERÁTY

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

Doporučené vybavení

Přilba, ferátový set, ferátové rukavice, batoh 30 l, lékárnička, mobil, mapa nebo GPS, opalovací krém, tmavé brýle, pevné kotníkové pohorky, čepice, kalhoty a bunda, funkční prádlo, ponožky, softshellová bunda, čelovka. Peníze, doklady, pojištění, fotoaparát nebo kamera.

Pokud máte s sebou slabší účastníky, nebo nováčky, vezměte s sebou horolezecké lano (stačí 20 m), pár karabin a několik smyček.