Sladovna: obrovská a krásná

Písecká Sladovna je ve městě Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, v podstatě novostavbou.

Byla postavena až v roce 1864 na místě jednoho zbořeného křídla středověkého hradu. Sloužila pivovaru do roku 1973. Od té doby se v ní skladovalo všechno možné a budova chátrala.

Kulturní památka na obtíž

Zároveň ovšem byla jako jedna z posledních dochovalých sladoven zapsána na seznam kulturních památek. Město ji tedy muselo zachránit, ale zároveň něvědělo, za jaké peníze a co s ní bude dělat. Tím si zadělalo na současné problémy již začátkem devadesátých let.

"Nejdříve se řešilo, jak budovu zachránit, poté za co a nakonec co do ní umístit," uvádí mediální zástupkyně píseckých památek Eva Kadlčáková z místní firmy Apple Pie. "Během rekonstrukce několikrát došly peníze a také krystalizovaly představy, co s rekonstruovanou budovou."

"Chtěli jsme do Sladovny nalákat okresní archiv, poté jednu velkou finanční instituci a nakonec se uvažovalo i o bytech," ilustruje její slova starosta Písku Miroslav Sládek.

Pětina budovy bude opravena

Celá Sladovna má šest tisíc metrů čtverečních podlahové plochy, ale dnes se rekonstruuje jen 1600 metrů. "Chceme budovu otevřít v polovině příštího roku," říká ředitel Sladovny Jiří Hladký. Jako bývalý památkář ovšem dodává: "Není to úplně na nás, protože hodně závisí například, jak rychle budou schnout omítky a podobně."

Revitalizace Sladovny a rekonstrukce pětiny budovy vyjde podle Jiřího Hladkého na dvě stovky milionů korun. V této částce se skrývají základní stavební a záchranné práce celého objektu, inženýrské sítě a úpravy prostor určených pro veřejnost.

"Zbytek bychom rádi pronajali subjektům, které by budovu využívaly spolu s městem," říká Jiří Hladký. "Odmítám ovšem prozradit, s kým jednáme a neřeknu ani z jakého oboru tyto subjekty jsou." Na námitku, že jde o peníze z daní občanů, kteří by měli o jeho konání znát podrobnosti, konstatuje: "To předložím pouze správní radě."

Kdo Sladovnu navštíví, je ve hvězdách

Tři čtvrtiny rekonstrukce platí Evropská unie a o zbytek se podělil Písek s Jihočeským krajem. "Jakmile někde existuje dotační titul, město ihned připravuje projekty," vysvětluje strosta Miroslav Sládek (ODS). "Vloni jsme tak získali 167 milionů korun."

Už teď se ví, že ve Sladovně bude umístěno Centrum ilustrace, Interaktivní a multidisciplinární muzeum, Památník Radka Pilaře a expozice Jak z ilustrace vzniká film.

Studie proveditelnosti uvádí, že Sladovnu by mělo ročně navštívit třicet tisíc lidí. Tak velké množství zájemců ovšem podle střízlivého odhadu nemůže stálá výstava ilustrací, artistní videoart a interaktivní moderní umění přitáhnout.

Kultura nebude pro místní lidi

To ostatně nepřímo potvrzuje i Jiří Hladký: "Písečtí sem přijdou s dětmi jen jednou na začátku, aby se podívali, co jsme opravili. Pak budovu navštíví až další generace." Podle něho je potřeba, aby o Sladovně věděly všechny školy v republice a pokud možno i celé Evropě.

"Je hodně odvážné mluvit o třicetitisícové návštěvnosti," uvádí vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu v Písku Ludmila Koštová. "Vedlejší Prácheňské muzeum má ovšem takovou návštěvnost, a tak doufáme, že půjde o srovnatelné lákadlo pro návštěvníky."

Cílovou skupinou, která by měla zaplnit Sladovnu, je podle Ludmily Koštové Dítě a jeho doprovod.

Tady se utrácí ve velkém, to není soukromý sektor

Existuje tedy konkrétní představa, jak dostat do zrekonstruované Sladovny za stovky milionů korun, dostatek návštěvníků? "Žádný projekt ještě vypracovaný není," říká Ludmila Koštová.

Eva Kadlčáková přidává vysvětlení ze zákulisí: "Tady to nefunguje jako v soukromém sektoru, kde je napřed určen účel a tomu se podřizují prostředky. Oni si písečtí radní upřesňují velký projekt Sladovny již od roku 1996."

Zobrazit místo Jižní Čechy na větší mapě