Švehla ve Ždánicích

Místo nevybrali náhodně. Je dominantou širokého kraje a hlavně pomyslným centrem oblasti v minulosti nazývané Prokůpkův kraj. Jan Antonín Prokůpek byl spolupracovníkem Švehly, který ho na Kouřimsku často navštěvoval.

Co je jim do toho?

Stavba památníku začala ještě v roce 1935 a veřejnosti byl předán o rok později. Veškeré náklady byly hrazeny z příspěvků agrárníků a hospodářských záložen.

Komunistický tisk již tehdy tvrdil, že peníze měly být využity výhodněji, ale zapomínal dodat, čí peníze byly investovány.

Náckové škodili...

Krátce po obsazení republiky fašisty zmizela bronzová busta Antonína Švehly a její autor skončil v koncentračním táboře. Po roce 1945 památník přejmenovali na krajský památník obětem fašismu.

Žulový obelisk nesl jména obětí z Kolínska, Českobrodska a Kouřimska. Podstatná část jmen, která měla být zachována budoucím generacím, patřila židovským spoluobčanům. Přišel rok 1948 a židovské oběti fašismu již oběťmi nebyly. Jejich jména musela zmizet a obelisk byl pracně přebroušen. A Rudému právu ani trochu nevadilo, že peníze nebyly využity výhodněji.

...komouši také

Ještě v roce 1982 se Okresní národní výbor v Kolíně snažil památník změnit na turistické orientační místo. Že prý ve Ždánicích nemá vztah k dělnickému hnutí. Patrně se nejednalo o nechtěný humor, ale neúctu a naprostý nedostatek tolerance.

Obyvatelé Ždánic se však dokázali proti vůli vrchnosti vzbouřit. Vlnu jejich protestů nepřekonala ani vůle všemocných stranických orgánů. Stavba si tak zachovala podobu z konce války a stala se symbolem odporu nejen proti okupaci fašistické, ale i odporu proti násilí komunistickému.