V Norsku jsme chtěli obejmout první strom

Národní park Hardangervidda se rozkládá v jižním Norsku na ploše o něco málo větší než 3400 km2. Rozlohou tedy zhruba odpovídá polovině jihomoravského kraje.

Žádný sob v dohledu

My jsme ovšem nepotkali soba žádného, takže nám muselo stačit nalezené paroží a naše fantazie.

Na druhou stranu téměř polovina lidí, které jsme za týden chůze od východu na západ potkali, byli Češi – totiž dva trekaři z Hodonína.

Nejošklivější místo Norska

Naše trasa měřila sto dvacet kilometrů z městečka Geilo na severovýchodně do Oddy na západě. Tato obec je sice podle průvodce Lonely Planet považována za nejošklivější místo Norska, nás ovšem lákal prostý fakt, že leží na pobřeží pravého mořského fjordu.

Jistě by trasa šla ujít i rychleji, než za onen týden, my jsme se však neměli kam honit. Měli jsme tedy dost času si užít liduprázdnou krajinu s nekonečnými pláněmi, ledovcovými jezery, suťovými poli a závějemi sněhu, které nikdy neroztávají.

Kde trénoval Amundsen

Trasu by jistě šlo přejít i na lehko, protože v sezóně od poloviny července do poloviny srpna jsou zde otevřeny chaty ve vzdálenostech jednoho dne chůze. Lze na nich zakoupit i potraviny. Počítejte ovšem s vysokými náklady, protože jste v jedné z nejdražších zemí světa.

A řekněme si to na rovinu – nebylo by přespávání na chatách jaksi změkčilé? V zimě tu trénoval Amundsen před svojí slavnou výpravou k jižnímu pólu a žádné turistické přístřešky k tomu nepotřeboval.

Mnohem častěji než na chatách, se na Hardangerviddě spí ve stanech. Stanování je v Norsku dovoleno všude ve vzdálenosti tří set metrů od nejbližšího domu. V národníh parcích by se oficiálně nemělo spát, ale pokud se budete chovat slušně k životnímu prostředí, nikdo vám nic vyčítat nebude.

Studené brody

Při plánování trasy je dobré pečlivě prohlédnout mapu a přibalit sandále pro případné brodění. Ne všechny mosty zde totiž stojí celoročně, některé z nich se instalují jen přes léto od 1. června do 30. srpna. Voda z tajícího sněhu by je totiž zničila.

Samotná mapa se ovšem od skutečnosti nezřídka liší, takže buďte vždy připraveni na studený a mokrý zážitek. Při brodění dávejte dobrý pozor. Proud bývá silnější, než se zdá.

Jedné Norce, kterou jsme potkali, málem uplavaly boty. Brodila naboso s vyhrnutými nohavicemi a botami v ruce. Naštěstí byla na blízku její kamarádka, která se nejprve skoro celá svlékla a potom se slovy "Now you are allowed to see my ass," vrhla do ledové vody. Inu, severské ženy!

Rybářův ráj

Na své si zde přijdou i trekaři všech kategorií, stejně jako milovníci neporušené přírody a rybáři. Jeden z řidičů, které jsme potkali při stopování z Bergenu do Osla, nám vyprávěl, jak zde strávil sám čtyři týdny. Zabalte tedy stan, jídlo na měsíc, rybářské potřeby a můžete vyrazit.

Tuto oblast nemohu doporučit snad jen milovníkům zvířat a stromů, protože v pozvolnější východní části jsou aspoň občas kleče, ale na západě už jen kameny, sníh a občas nějaké lišejníky. Cestou zpět jsme málem objali první strom, který jsme viděli.

Snad jako náhradu nabízí Hardangervidda velké množství nádherných jezer, některá z nich jsou ale bohužel i v červnu zamrzlá, takže koupání je zde jen pro otužilce.