Výlet na Kozí hřbet u Ralska

Na Kozí hřbet můžeme vyjít ze Stráže pod Ralskem po červené turistické značce. Komu by se ale chtělo šlapat po silnici.

Vycházíme od továrny

Autobusem nebo autem proto raději dojedeme na zastávku u továrny v polovině cesty mezi Stráží a obcí Hamr na Jezeře.

Auto se dá odstavit na parkovišťátku u hlavní brány. Bohužel se k němu budeme muset vrátit. Uživatelé hromadné dopravy proti nám ušetří na konci výletu pochod po asfaltu z Hamru.

Tovární komplex obejdeme zleva. Za nim narazíme na zpevněnou cestu rovnou, jako když střelí. Provede nás skrze bažiny.

Stoupáme k Šibenici

Z lesa vyjdeme u další moderní továrny obehnané plotem. Obejdeme ji také zleva a skrze zástavbu kombinující nové domky a rozpadlé vojenské objekty dojdeme na silnici.

Jdeme po ní doleva do kopce. Po pár stech metrů následuje prudká levotočivá zatáčka. Vpravo nad ní vyčnívá z lesa skalní pískovcová věž Šibenice. Vyjdeme k ní skrze mlází.

Lesem stoupáme po terénním hřbetu, na kterém věž stojí. Po dalších stovkách metrů narazíme na zpevněnou cestu úbočím kopce. Po ní se dáme doleva dojdeme do sedla mezi Šibenicí a Jelením vrchem.

VIDEO Kozí hřbet u Hamru na Jezeře v Ralsku 

Konečně jsme vyšli na Kozí hřbet

V sedle stojí stará vodárna. Protíná ho další zpevněná cesta ještě z dob pobytu okupační Rudé armády. My ji překročíme a dlouze traverzuje zleva Malý Jelení vrch. Mohli bychom na něj samozřejmě vystoupat, ale tentokrát není naším hlavním cílem.

Pohodlně dojdeme do sedla mezi Malým Jelením vrchem a Kozím hřbetem. Vpravo nad námi v lese je vidět mechovatá věžka Uprchlík.

My stoupáme po uzoučké stezce doleva do prudkého kopce. Po chvíli už jdeme po vodorovném Kozím hřbetu.

Vzpomínky na uran

Nestačíme se divit. Obdivujeme bukové velikány (přežili i sovětské vojáky, kteří do jejich kůry vyryli jména rodných měst), úzký vznosný hřeben (zákopy tu Sověti vykopali na obranu proti kapitalistickému nepříteli) a daleké "letecké" rozhledy (to všechno dvacet let patřílo sovětským okupačním vojákům).

Na konci Kozího hřbetu se prosmýkneme okolo Jedové, Zářivé a Uranové věže. Názvy pískovcových skal jsou novodobé. Pojmenovali je čeští a němečtí horolezci, kteří k nim pronikli hned, jak Sověti odjeli domů na východ.

V údolích pod námi se totiž až do devadesátých let minulého století těžil uran. Byla tady použita zvlášť hnusná metoda těžby.

Do země se natlačila kyselina sírová, ta vylouhovala pod zemí uran z podloží a o kus dál se roztok vyčerpal na povrch a zpracoval. Že spousty kyseliny i rozpuštěného radioaktivního uranu zůstalo na povrchu nebo těsně pod ním, není třeba pochybovat.

Lidové hospody v Hamru na Jezeře

Od skal rychle sestoupíme lesem k Černému rybníku. Pokračujeme do Hamru na Jezeře, kde máme na výběr ze dvou lidových hospod a jednoho krámu s potravinami, které jsou otevřené i o víkendu mimo letní sezonu.

Z Hamru jezdí nazpátek do Stráže pod Ralskem autobus. My, kteří jsme přijeli autem, musíme pěšky dva kilometry po silnici nazpátek k továrně, kde jsme ho nechali.