Zadrátovaná Jeptiška Nonnensteig

Budete na ni vy i vaše děti potřebovat veškeré vybavení jako třeba v Dolomitech nebo Julských Alpách, a budete nuceni použít všechno své umění a sílu, ale za to budete odměněni pěkným sportovním výkonem.

Vezměte s sebou děti

Trasa začíná hned zostra. Stoupáte nejprve vlhkým žlabem, později kolmou stěnou. Postup umožňují natažená ocelová lana a mezi nimi tu a tam železné kolíky zaražené kolmo do skály jako nejisté schůdky.

Na vršku první skalní věže se jako fata morgana objeví bytelný můstek nad propastí.

Poté co na něj vkročíte, ovšem zjistíte, že není tak pevný, jak vypadá, protože se vám houpe pod nohama. Ještě rádi se pověsíte do jistícího lana, které je natažené tam, kde obvykle bývá zábradlí. Děti na rozdíl od vás adrenalinové houpání jistě pobaví.

Nejtěžší místo je hodně vzdušné

Ještě chvíli sledujeme natažené lano a proplétáme se za ním skalním bludištěm a v tom stojíme pod převisem. Jenže pod ním není žádná pohodlná jeskyně, ale jen uzoučká římsa, která nás neúprosně vede doprava na skalní ostří.

Pohled odtud dolů je opravdu famózní, vzduch vás obklopuje ze všech stran, k zemi je to dobrých padesát metrů. Důvěryhodná cesta se smrskla jen na skalní výstupek pod nohama. Ocelové lano mizí někam za roh.

Nezbývá nic jiného, než se na něj zavěsit a šplhat vzhůru. …a ono to kupodivu jde. Při odpočinku na vršku další věže nás může hřát vědomí, že jsme překonali nejfotografovanější místo feráty.

Odpočinek na temeni Jeptišky

Po chvíli ovšem musíte pokračovat dál. Lano zase kličkuje mezi bizarními skalkami, občas se noří do hlubokých žlebů, aby o kousek dál překonalo hladká skalní břicha a dovádí nás k dalším převisu. V něm jsou zatlučené železné kramle jako stupně žebříku.

Stoupáme po nich, ale není to nic jednoduchého, protože lézt v záklonu a jistit se karabinami na vedlejším laně stojí hodně sil. Odměnou je další odpočinek na nejvyšším místě cesty na placatém vrcholku Jeptišky.

Pokud je hezky, můžeme sledovat horolezce na okolních skalních věžích, lázeňské hosty maličké obce Jonsdorf a turisty v lesích pod sebou.

Moderní feráta má dobré jištění

Následuje už jen několik kolmých stěnek, které musíme slézt. Ze skalní plošiny se lze dostat dolů na turistickou cestu pár set metrů od nástupu na ferátu. Můžeme ovšem pokračovat ke zlatému hřebu Jeptišky. Tibetský most vysoko nad soutěskou tvoří pouze jedno lano, po kterém se opatrně suneme na druhou stranu, a dvě jistící lana ve výšce loktů.

Feráta byla vybudována v devadesátých letech minulého století. Jištění je ve výborném stavu. Lezení je povoleno každoročně od 1. května do 31. října. Skála při tom nesmí být vyloženě mokrá.

Souřadnice GPS nástupu: 50°50'45.24"N, 14°41'47.04"E

Doprava

Pěšky překonáme hřeben Lužických hor. Místní turisté používají nejkratší trasu z Dolní Světlé ke Krkavčím skálám známým spíše jako Falkenstein, kde překročí hranice a po německé zelené turistické značce sejdou k velkému lesnímu rozcestí na začátku feráty (celkem 3 km). Je také možné přijet na horském kole.

Další turistické přechody přes hřeben hor vedou pod horou Luž nebo ve vsi Krompach. Z obou vede červená turistická značka k Falkensteinu (celkem 7 km).

Musíme-li jet autem, jedeme přes Varnsdorf nebo Hrádek nad Nisou do Jonsdorfu. Zaplatíme mastné parkovné a po zelené značce dojdeme k ferátě (1 km).

Čas

Zdatní horolezci přeběhnou celou trasu za necelou hodinu. Rodině s dětmi, která se ve všech úsecích poctivě jistí karabinami a lanem, až čtyřikrát tolik.

Obtížnost odpovídá červeně značené ferátě (střední obtížnosti) v Dolomitech.

Doporučené vybavení

přilba
úvazek + ferátový set + rukavice
lékárnička, mobil, mapa
pohorky nebo kotníkové sportovní boty
batoh

Zobrazit místo Mountains - hory na větší mapě

Feráty v okolí

Vodní brána u Semil

Nonnensteig u Jonsdorfu

Alpiner Grat u Oybina

Podívejte se do seznamu ferát