Kdo se bojí hliníku?

V Česku na hliníkovou loď zatím narazíte těžko, drtivá většina půjčoven se v poslední době vybavila plastovkami a pro fajnšmekry drží pár laminátových archivních kousků.

Hliníkové jsou prý lepší

Exportní manažerka švédských kánoí Linder Gunilla Dahl tvrdí, že hliníkové kánoe se ze severu šíří jako lavina. Prodej v Německu a Holandsku stoupá každým rokem o desítky procent. "Ve Skandinávii jsou plastové nebo laminátové kánoe spíše raritou, hliník naprosto dominuje."

Mnoho výhod je prý na straně hliníku: je lehčí než plast, vydrží mnohem déle a těžko jej prorazíte. Je tedy s podivem, že se hliník u nás neuchytil.

Hliníkové kanoe při tom nejsou skandinávskou specialitou. Vyrábí je třeba i americký outdoorový gigant Coleman.

Drahé lodě do půjčoven

Gunilla Dahl se se svoji nabídkou podle svých slov "nezničitelných" kanoí zaměřuje především na půjčovny turistických lodí. "Naše lodě jsou na první pohled drahé, stojí od deseti do patnácti tisíc švédských korun (30-45 tisíc Kč). Když se ale s plastovými loděmi porovná životnost, vyjdeme o hodně lépe."

Linder prodává čtyři druhy hliníkových kánoí a k nim příslušenství, jako například vozík za kolo, na kterém jednoduše odvezete i pětimetrový kolos, jakým kánoe je. Nejlehčí loď váří 28 kilogramů a měří 465 centimetrů. Největší trojsedadlová váží 38 kg, je dlouhá 525 cm a uveze až 400 kilogramů nákladu.

Švédská firma Linder hledá nová odbytiště, takže se brzy možná s hliníkem vypraví i do českých a slovenských půjčoven. Zvítězí peněženka nebo tradice? Každopádně by to mohl být zajímavý souboj.