Údolím řeky Jihlavy: jaderná elektrárna Dukovany a přehradní nádrže Mohelno a Dalešice

Dukovanská elektrárna se nachází 30 km jihovýchodně od Třebíče, v trojúhelníku, který je vymezen obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany. Jsou zde ve dvou blocích instalovány celkem čtyři tlakovodní reaktory, každý o elektrickém výkonu 440  MW. Celkový instalovaný elektrický výkon je tak 1760  MW. S výstavbou dukovanské elektrárny bylo započato v roce 1974. Změna projektu však oddálila plné rozjetí stavby až na rok 1978. První reaktorový blok byl uveden do provozu 1985, poslední čtvrtý blok 1987.

V blízkosti elektrárny bylo na řece Jihlavě vybudováno vodní dílo Dalešice s přečerpávací vodní elektrárnou o výkonu 450  MW. Vyrovnávací nádrž této vodní elektrárny slouží jaderné elektrárně jako zásobárna vody.

Každý rok dodává do sítě 17  % elektrické energie vyrobené v České republice. 

Palivem je oxid uraničitý UO2  s uranem obohaceným o štěpitelný izotop 235. Palivo je v reaktoru umístěno v 312 palivových článcích. Každý článek je tvořen 126 palivovými proutky, ve kterých je palivo hermeticky uzavřeno. Mimo to je v reaktoru 37 regulačních kazet s palivovou částí. Zlepšené parametry kvality paliva umožnily přejít 1997 z tříletého na čtyřletý palivový cyklus.

Teplo, které v aktivní zóně reaktoru vzniká štěpením jader uranu, je odváděno chladicí demineralizovanou vodou, která zároveň slouží jako moderátor neutronů. Příměs kyseliny borité navíc přispívá i k regulaci výkonu reaktoru.

Cirkulaci chladicí vody uzavřené pod vysokým tlakem v primárním reaktorovém okruhu zajišťuje šest nezávislých potrubních smyček s čerpadly a parogenerátory. V parogenerátorech předává voda uzavřeného primárního okruhu své teplo okruhu sekundárnímu. Sekundární okruh je rovněž uzavřený a naplněný demineralizovanou vodou. V parogenerátorech se sekundární voda přeměňuje na páru k pohonu turbín. Ke každému reaktoru patří dvě turbíny, které pracují při otáčkách 3000/min. V celé elektrárně je tedy takových turbín osm. S každou turbínou je pevně spojen 220MW generátor elektrického proudu, který generuje napětí 15,75 kV.

Do konce plánované životnosti dukovanské jaderné elektrárny zbývá ještě dvacet let provozu, během kterých bude průběžně probíhat její modernizace. Již dnes se ale díky vysoké kvalitě hlavních konstrukčních prvků elektrárny uvažuje o prodloužení její životnosti o deset let, tj. celkem na čtyřicet let provozu.

V areálu elektrárny se nachází úložiště nízko- a středně aktivního odpadu. V roce 1995 byl zahájen trvalý provoz suchého skladu vyhořelého paliva. Ten by však nestačil pro skladování veškerého vyhořelého paliva vyprodukovaného elektrárnou za dobu její plánované životnosti, a proto v roce 2004 začala výstavba další haly skladu. V ní jsou skladovány kontejnery s palivem po dobu max. 50 let.

Pokud se během této doby nevyužije jako cenný zdroj surovin či nebude průmyslově zvládnuta tzv. transmutace vyhořelého paliva, bude odpad definitivně umístěn v hlubinném geologickém úložišti.

Osm vysokých chladicích věží dukovanské elektrárny tvoří nepřehlédnutelný orientační bod v kopcovité krajině ostře řezané klikatými říčními toky.

Co vidět v okolí?

Dukovany: V obci najdete barokně-klasicistický zámeček z konce 18. stol. s freskami J. Winterhaltera a původně románský kostel sv. Václava.

Ivančice: Město spojené se slavnou minulostí Jednoty bratrské, město na soutoku tří řek, Oslavy, Jihlavy a Rokytné je poprvé zmiňováno r. 1221. Bratrský biskup Jan Blahoslav zde založil r. 1564 tiskárnu a r. 1575 gymnázium. V zámku, který je renesanční úpravou původního hradu, se nachází muzeum, ve městě se zachovala řada gotických a renesančních domů, mj. zbytky bratrské modlitebny, gotický, renesančně a barokně upravený farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, ale také malá židovská čtvrť se hřbitovem. V Řeznovicích (dnes součástí Ivančic) stojí jedna z našich nejzajímavějších románských památek, kostel sv. Petra a Pavla z 12. stol.

Templštejn: Romanticky laděné duše ocení rozsáhlé zbytky hradu nad zátočinou Jihlavy východně od Dukovan. Založili ho templáři na konci 13. stol., nejdéle náležel pánům z Lipé, v první polovině 16. stol. však zanikl požárem.

Rouchovany: Obec jihovýchodně od Dukovan je zmiňována už r. 1218, r. 1353 je povýšena na městečko. Stojí zde románsko-gotický kostel z 13. stol. s mohutnou věží vystavěnou na přelomu 16. a 17. stol.

Rabštejn: Severně nedaleko elektrárny zůstaly na ostrožně nad vodní nádrží Mohelno zbytky hrádku, připomínaného r. 1358. Protože na počátku 15. stol. a za husitských válek sloužil jako sídlo loupeživých rytířů, rozhodl r. 1440 moravský zemský sněm o jeho zboření.

Od Rabštejna přes Templštejn do Hrubšic vede podél řeky Jihlavy červená turistická značka přírodním parkem Střední Pojihlaví. Cesta prochází přírodní rezervací Velká skála, kde řeka vytváří až 140  m hluboké údolí a kde rostou původní bory, zejména teplomilné doubravy.

VODNÍ ELEKTRÁRNA MOHELNO

­Průtočná vodní elektrárna Mohelno je rezervoárem chladicí vody pro jadernou elektrárnu Dukovany a slouží i k ředění jejích odpadních vod. Zároveň je nedílnou součástí vodního díla Dalešice.

Elektrárna, vybudovaná na řece Jihlavě, byla postavena současně s přečerpávací vodní elektrárnou Dalešice a uvedena do provozu byla v letech 1971–1977. Její nádrž o obsahu 17,1 mil. m3 slouží nejen k vyrovnávání odtoku z dalešického vodního díla, ale tvoří i spodní nádrž pro čerpání. Přehrada elektrárny Mohelno je gravitační betonová hráz s příslušným hydrozařízením, tj. s přepadem i dnovou výpustí, a vytváří na Jihlavě jezero 7  km dlouhé. Vlastní elektrárna je umístěna přímo v tělese hráze a je plně automatizovaná a dálkově ovládaná z přečerpávací vodní elektrárny Dalešice. Jsou v ní instalována dvě soustrojí Kaplanovy a Francisovy turbíny o výkonu 1,2  MW a 0,6  MW.

Mohelenská elektrárna využívá primární hydroenergetický potenciál pro výrobu ekologicky čisté elektřiny.

Blízké okolí vodní nádrže Mohelno přitahuje zejména svými přírodními zvláštnostmi. Stepní svahy kolem Jihlavy a Oslavy a místní lesy zvou k poučným i odpočinkovým procházkám.

Mohelno: Obci vévodí kostel Všech svatých původně z 13. stol. s věží pocházející z konce 16. stol. Renesanční je rovněž radnice z r. 1546. V podzemí městečka jsou rozsáhlá sklepení, „lochy“, která místnímu obyvatelstvu sloužila za husitských válek jako útočiště.

Mohelenská hadcová step: Nejznámnější step u nás je chráněna již od r. 1933. Serpentinit neboli hadec uvolňuje při zvětrávání do půdy nadbytek hořčíku, takže hadcové skály umožňují život pouze některým rostlinám, jiné zde přežívají v zakrnělé formě. Nikde jinde v naší zemi nenajdete kapradinu podmrvku jižní, mimořádný je také výskyt 285 druhů pavouků. Oblast stepi je známa rovněž výskytem hnědé formy vltavínů.

Moravský Krumlov: Stojí na nevysokém kuželovém ostrohu nad řekou Rokytnou. R. 1260 byl povýšen na město a za dob Karla IV. zde byl založen augustiniánský klášter a kostel sv. Bartoloměje. Zachovaly se i zbytky hradeb s bastiony z 14. a 15. stol. V letech 1557–62 byl původně gotický hrad přestavěn na renesanční zámek s patrovými arkádami směrem k nádvoří. Nepochybně patří mezi klenoty zaalpské renesance.

Babylon: Na Zeleném kopci (491  m) nedaleko obce Kramolín vyhlíží nad korunami stromů rozhledna Babylon. Je v Česku druhá nejstarší a nechal ji postavit hrabě Haugwitz pro vyměřování tzv. stabilního katastru r. 1831. Za dobrého počasí zahlédnete vrcholky Alp nebo Bílé Karpaty.

Po modré turistické značce můžete z Mohelna vyrazit ke zhruba 5  km vzdálenému soutoku Oslavy a Chvojnice. Překrásné ostře řezané údolí s mnoha vzácnými rostlinami doplňují zříceniny dvou hrádků, Kraví hory a Levnova, které byly v polovině 15. stol. zbořeny kvůli stálé přítomnosti loupeživých rytířů.

VODNÍ ELEKTRÁRNA DALEŠICE

­Elektrárna Dalešice má svým výkonem 450  MW a rychlostí najetí na plný výkon, která je 60 sekund, nezastupitelnou úlohu jak při regulaci výkonu celostátního energetického systému, tak i jako okamžitá poruchová rezerva. Pro tento účel je elektrárna plně automatizována a dálkově ovládána buď z výrobního dispečinku elektrárenské společnosti ČEZ, nebo z dispečinku provozovatele přenosové soustavy ČEPS.

Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v souvislosti s výstavbou blízké jaderné elektrárny Dukovany. Součástí vodního díla jsou nádrž Dalešice s objemem 127 mil. m3 vody, vyrovnávací nádrž Mohelno, přečerpávací elektrárna Dalešice a průtočná vodní elektrárna Mohelno.

Dalešická elektrárna byla postavena v letech 1970–1978. Nádrž je vytvořena sypanou rokfilovou hrází s jílovým těsněním o výšce 100  m. Hráz je vybavena hydrotechnickými zařízeními pro převádění velkých vod a vypouštění nádrže. Elektrárna a rozvodna jsou umístěny u paty hráze. Vtoky a výtoky jsou vybaveny česlemi, hradidly a potřebnými zvedacími mechanismy.

V přečerpávací vodní elektrárně jsou instalována 4 soustrojí s reverzními Francisovými turbínami pro maximální spád 90  m. Pro výrobu energie, i jako pohon turbín v čerpadlovém provozu, jsou použity synchronní generátory s napětím 13,8 kV. Pro transformaci napětí generátorů na napětí vývodů 420 kV slouží blokové transformátory. Nádrž Dalešice je využívána i k rekreačním účelům. Především ale zajišťuje technologickou vodu pro jadernou elektrárnu Dukovany, vytváří spád a užitečný obsah pro práci přečerpávací vodní elektrárny Dalešice a dlouhodobě vyrovnává průtok řeky Jihlavy pod vodním dílem. Snižuje povodňové špičky pod vodním dílem, zajišťuje sedimentaci nečistot z horního toku a naředění odpadních vod z jaderné elektrárny. Kladný vliv na kvalitu vody se projevuje přítomností raků a pstruhů pod vyrovnávací nádrží Mohelno.
Pro veřejnost je v areálu elektrárny umístěno informační centrum.

Rozměrná Dalešická přehrada přitahuje především sportovní rybáře, ale i pro pěší turisty se najdou vhodné cíle, např. zříceniny čtyř hrádků, Kozlova, Holoubka, Kokštejna a Čalonic.

Dalešice: První zprávy o obci pocházejí z 12. stol. Ve 14. stol. je zde vystavěn klášter pro kajícné ženy z řádu sv. Máří Magdaleny, tzv. magdalenitky. Uprostřed obce stojí kostel sv. Petra a Pavla z 12. stol. a budova bývalého kláštera přestavěná Dauny ve druhé čtvrtině 18. stol. na zámek. Důvěrně známý je také místní pivovar, a to z filmu J. Menzela „Postřižiny“. Výroba piva, zastavená v r. 1977, byla r. 1999 obnovena a v objektu vzniklo muzeum pivovarnictví.

Třebíč: Moravští Přemyslovci založili r. 1101 benediktinský klášter, kolem něhož se brzy rozrostla osada a posléze městečko. Jeho památky jsou tak významné, že se dostaly až na listinu UNESCO. Nejstarší z nich je bazilika sv. Prokopa, překrásná ukázka změny románského stavebního slohu v gotický se skvostným románským portálem. Další světoznámou památkou je celek zachovaného židovského ghetta se dvěma synagogami, radnicí a hřbitovem. Ten patří mezi největší v Česku, je zde na 3 000 náhrobků, z nichž nejstarší pochází z r. 1625.

Náměšť nad Oslavou: Roku 1234 je doložen hrad, jehož renesanční zámecká úprava se hrdě tyčí nad řekou Oslavou. Jeho vlastníci Meziříčtí z Lomnice, příznivci Jednoty bratrské, zde vybudovali tiskárnu, z níž r. 1533 vyšla „Grammatika česká“. Český jazyk se tak může chlubit jednou z prvních příruček tohoto druhu v Evropě. Kromě zámku zaujme návštěvníka také barokní most přes Oslavu z r. 1737, zdobený sochami světců.

Z Náměšti můžeme rozsáhlými alejemi lip, javorů a kaštanů přes Velkopolský dvůr dojít do nedalekých Kralic nad Oslavou. V tomto nevelkém městečku vytiskla Jednota bratrská v letech 1578–1620 asi 76 tisků, mezi nimi Bibli kralickou, náš nejznámější překlad Knihy knih.