Nejsem z vodácké rodiny

Vítězslav Gebas říká, že si vybral kánoi, protože je to loď pro chlapy. Ženy mají od letoška také možnost zakleknout v této vodácké kategorii. "O žádné, která by to brala vážně, ale nevím. Všechny jsou kajakářky."

Narodil jste se do vodácké rodiny?

Vůbec ne. Na vodě jezdím až od čtrnácti let.

Není to handicap proti klukům, kteří sedí v lodi od malička?

Myslím, že ne. Dělal jsem atletiku, a tak mám dobré sportovní základy. Když bylo jasné, že tudy se už dál nemůžu rozvíjet, přihlásil mne otec do Klubu vodního slalomu v Hradci Králové. Tam se mi dařilo a na studia jsem zakotvil ve vysokoškolském sportovním centru v pražské Tróji.

Chlubíte se, že jste všude čtvrtý...

To říkám trochu z legrace. Mezi dospělými kánoisty v Česku jsem zatím opravdu čtyřka. Mezi vysokoškoláky jsem první. Letos pracuji na tom, abych se dostal do reprezentace.

Jaký je mezi špičkou a vámi rozdíl?

Silově i technicky je na tom v kánoi pět až šest závodníků úplně stejně. Ty zlomky vteřin jsou způsobené zkušeností a vyježděností.

Kam směřuje vývoj vodního slalomu?

To nevím. Teď jsou lodě kratší než dřív, to dovolila změna pravidel. Před touto změnou si nikdo nedovedl představit, že krátké lodě budou jezdit stejně rychle jako ty dlouhé, a je to tady.

Je budoucnost v extrémních slalomech a sjezdech na vodopádech a nebo třeba alpských říčkách?

Spíš bych řekl, že ne.

Jel jste někdy něco podobného?

Ne, to ne. Neumím to. Baví mě hodně divoká voda, ale jen pro volné splutí. Závodit bych v tom nechtěl.

Jak se díváte na odklon slalomu od přírodní vody?

Myslím, že by se měly jezdit umělé kanály i divoké řeky. Pádlování třeba v Trójském kanálu je super, ale sjezd Labe ze Špindlu je zážitek, na který nezapomínají závodníci ani diváci. Navíc přírodní voda je pokaždé trochu jiná.

Nebojí se odchovanci kanálů na divoké řeky?

Někteří trochu ano.

Není vodní slalom pro diváky u vody i televize nuda?

Kdo tomu rozumí, toho to může zajímat. Jinak má slalom třeba do dramatičnosti fotbalu hodně daleko. Jestli píchnu do vody o kousek dřív nebo později, ocení opravdu jen pár zasvěcenců.

Máte jednu z nejkrásnějších lodí v Česku. Kdo vám ji navrhoval?

Design je můj. Stříbrno-černou loď mám už čtvrtou v pořadí. Jsem zastáncem myšlenky, že když v kánoi trávím tolik času, měla by být hezká.

Neviděl jsem na ní moc reklamy. Některé soupeřky a soupeři mají lodě polepené od špičky po záď sponzorskými samolepkami.

Kromě závodění a tréningu chodím ještě na vysokou školu a také se trochu živím reklamou. Sponzory samozřejmě sháním, jak se dá. Spíš je ale spojuji se vým jménem, než s nálepkami. Piji třeba redbulll, nebo mám kolekci oblečení se svým jménem od firmy Zona.

Co děláte v reklamě?

Spojuji dohromady lidi, kontaktuji je a vymýšlím nápady. Vlastní studio nebo dlouhodobou systematickou práci bych časově nezvládl.

Kolik stojí špičkové vybavení vodního slalomáře?

Loď, pádlo, oblečení, obutí a přilba přijdou na necelých sto tisíc korun. K tomu počítám další peníze na dopravu, bydlení a jídlo na závodech. Podle výsledků máme některé výdaje placené. Když chci ovšem bydlet lépe, musím si to zaplatit sám.