Sázava má letos vodu po celý rok

Dvoudenní úsek dolní Sázavy z Čerčan do Pikovic má velkou výhodu pro vodácké nováčky. První den se naučí pádlovat a druhý den se vrhnou do peřejí.

My jsme jeli z Čerčan za stavu 80 cm na vodočtu a z Týnce za stavu 90 cm.

V sobotu se pádluje většinou po klidné hladině, občas se proud široké řeky trochu rozeběhne, ale nezpůsobí nic jiného, než trochu rychlejší pohyb krajiny podél lodi.

Jezy jsou bezproblémové. Buď se smíříme s tím, že budeme drhnout dnem lodě o beton či kámen, a sjedeme je, nebo lodě okolo nich jednoduše přeneseme po souši.

V Čerčanech se startuje kousek nad železničním mostem proti proudu řeky od nádraží na levém břehu.

Po pár metrech se splouvá jez propustí středem. Je nutné ho prohlédnout, nebo rovnou zprava přenést. Pod šlajsnou je kamenný zásyp, který způsobuje mohutný bublák. Buď ho projedeme, nebo nás zvrhne, nebo odhodí doprava. To nejspíš.

Jez Městečko se dá sešoupnout po šikmé lavici mezerami mezi kameny pod ní. Nejlépe těsně vpravo od propusti.

Další jez Nespeky je velmi podobný. Nejlepší průjezd je vlevo od propusti a pod jezem točíme prudce doprava.

Pak následuje dlouhý, nekonečně dlouhý volej. Jez Brodce se dá seskočit v singlu přes gumovou korunu na šikmou lavici úplně vpravo do malé laguny.

Pak už máme jenom kousek klidné vody do Týnce. Před jezem zastavujeme u pravého břehu a vytahujeme lodě z vody. Ujeli jsme čtrnáct kilometrů. Kempujeme na tábořišti Fercom u fotbalového hřiště.

V neděli jde do tuhého. Jezy střídají peřeje. Silný a rychlý proud strhává případné plaváčky i převrácené lodě.

Začínáme v Týnci nad jezem. Sešoupneme ho jazykem po šikmé desce úplně vpravo. Mohli bychom jet i propustí uprostřed řeky, ale v ní by nás čekal nepříjemný válec. Z tábořiště lze vyrazit také pod jezem.

Klidná voda nás donese k jezu Podělusy. Jedeme rychlým dlouhým jazykem propusti. Dělá se pod ním válec a kohout. Kdo ho prorazí, nemá ještě vyhráno, protože vlny pod jezem jsou záludné a rády převracejí zaplavené lodě, které se ještě jakž tak drží na hladině.

Před Brejlovem váháme. Jediný průjezd je možný propustí uprostřed. V ní se tvoří nepříjemný válec. Rafty si ho skoro nevšimou, kanoe ho projedou v singlu, ale krátké kajaky mají problémy. Část našich lodí proto přetahujeme vpravo přes rozbitou korunu a druhou část svážejí kormidelníci přes válec.

Kaňov uctivě obnášíme vlevo. Je to známý zabiják. Kajak skočí šlajsnu uprostřed.

Krhanice nás dlouze pohoupají v bývalé šlajsně. Stačí se držet přímo přes největší vlny.

Pěnkava kupodivu shodila do vody jen jednu loď. Nájezd zprava, jazykem doleva a v kohoutě točit hned doprava - to byly jednoduché pokyny, které většina posádek ke svému štěstí dodržela.

Několikero dlouhých peřejí nás dovede k Lesnímu jezu. Proud jako obvykle táhne doprava do náhonu, a tak je mnohá kanoe stažena do jezu místo aby jela spořádaně šlajsnou. Nic se ovšem neděje. Jez nějak zbouchají a pádlují vstříc největším peřejím na dolní Sázavě.

Velké vlny budí u nezkušených vodáků hrůzu, a tak se je pokoušejí objet zleva či zprava. Tam ovšem číhají obrovské balvany a shazují je do proudu. Plavání je dlouhé a nepříjemné.

VIDEO: Lesní jez a peřeje do Kamenného Přívozu 

Následuje obvyklá svačina, čaj a pro někoho oběd na levém břehu v Kamenném Přívozu.

Hned po odražení od břehu vjíždíme do jezu. Dříve tu tekl jednoduchá vodní jazyk, teď je to komplikovaná změť vln. Nejlepší je toto místo propálit lodní přídí co nejrychleji a nejpříměji.

Poslední velké peřeje nás rychle svedou na Žampach. Jez překonáme sklouznutím po spádové desce vpravo od propusti.

Proud bystře plyne mezi skalami, občas zaskotačí v peřejkách a když se uklidní, zbývá už jen pár stovek metrů pádlování do Pikovic.

Náš pěkný podzimní víkend na vodě končí. Odevzdáváme lodě půjčovně a jdeme na vlak. Sázavo ahóóóój!