Sázava v kajaku a ve vánici

Kdyby někdo kroutil hlavou, a říkal, že to vodáci na řece uprostřed vánice nemají v hlavně srovnané, dal bych mu za pravdu.

Začínáme v Krhanicích

Když se ale ocitnete v situaci, že není do čeho píchnout, v řece teče spoustu vody a máte dostatečně bláznivé kamarády, tak proč to vlastně nezkusit.

Páteční program je nabitý. Ačkoli klasické jednodenní splouvání dolní Sázavy začíná v Týnci a končí v Pikovicích, my chceme sjet pouze krásný úsek z Krhanic do Kamenného Přívozu.

Důvod je jasný. Při nepříznivé předpovědi a teplotě kolem nuly předpokládáme, že dvě hodiny mrznutí v kajaku budou stačit.

S úžasem sledujeme obrovské sněhové vločky snášející se s vysokou frekvencí na čelní sklo našeho auta. Nic naplat, když už jsme se tak pěkně sešli, byla by škoda to nezkusit.

Je pátek a na řece nepluje ani jedna loď

Již samotné sundávání lodí ze střechy auta je nepříjemné, protože za hodinu cesty jsou všechny tři kajaky pokryté slabou vrstvou zmrazků. Co si budeme povídat, oblékání neoprenů také není velkou zábavou. Nakonec ale s vzájemnou dopomocí všichni tři stojíme oblečení a připravení na břehu řeky.

Pro Kláru je dnešek první zkušeností s kajakem, začínáme tedy s několikaminutovou instruktáží na břehu a po té na vodě. Tomu tedy říkám křest ohněm! Tedy spíš ledem...

Za několik okamžiků už všichni tři překonáváme první jez Krhanice, což je za dnešní výšky hladiny drobný stupeň, a začínáme se těšit na první jez. Tím je Pěnkava, což je nejtěžší místo našeho plánovaného splutí.

Eskymák se nepodařil, a tak jsem zmrzlý jako rampouch

Rychle domlouváme strategii. Byli bychom neradi, aby náš zelenáč na první zkušenost s kajakem vzpomínal ve zlém. První na Pěnkavu jede Kuba a určuje nejlepší směr, za ním Klára a já uzavírám skupinu připravujíc se na pomoc s chytáním lodi, pádla a plavkyně.

Vše jde podle plánu až do chvíle, kdy se ocitám hlavou dolů a zmatkuji. Moje snažení na lekci eskymáckých obratů předchozí večer se jaksi neprojevilo a jedinou mojí starostí je dostat se co nejrychleji na hladinu. Nedaří se mi nahmátnout popruh špricky, a tak ji vykopávám koleny.

Jsem v drobném šoku, a ačkoli už jsem na vzduchu, nemohu popadnout dech. Voda má jen pět stupňů. Kuba je nablízku, a tak pochytání kajaku a pádla netrvá dlouho a za několik okamžiků mohu nasednout zpátky a pokračovat v plavbě.

(Poznámka redakce: Martin se během nedobrovolného koupání pod jezem Pěnkava vlastně ohřál. Voda měla +5 stupňů a vzduch -1 stupeň Celsia.)

Až do Kamenného Přívozu si už jen užíváme houpání na vlnách a v peřejích, kterých je zde snad více než klidných úseků.

Plavbu protáhneme do Žampachu

Protože v Kameňáku se nám zdá, že ještě nejsme dost promrzlí, ve stejném rytmu pokračujeme přes místní jez a pod ním dlouhé peřeje až do Žampachu. Z lodi vysedáme u zavřeného hotelu Troníček, a já se vysílám jako zkušený stopař pro auto.

Co říci o pádlování v zimě? Je to veliká legrace, vyžaduje to ale zápal pro věc a pevné nervy. Rozhodně je třeba nepodcenit domluvu ve skupině a patřičně se na studenou řeku obléci.

Doporučené vybavení

Kajak, zavřená nebo nafukovací kanoe či raft
Špricka
Pádlo
Plovací vesta
Přilba
Funkční prádlo
Dlouhý neopren
Suchá vodácká bunda
Neoprenové boty nebo ponožky, případně obojí
Neoprenové rukavice
Čepice
Přilba
Házečka
Lékárna
Mobil
Malý lodní pytel na drobnosti
Vodovzdorné hodinky
Drobné jídlo na cestu
Horký nápoj v termosce

Autor vede horolezeckou školu Explore.

Zobrazit místo Sázava na větší mapě