Smutná čísla roku 2005

Od ledna do listopadu loňského roku (prosincové statistiky nebyly před uzávěrkou tohoto článku známy) zemřelo na silnicích v České republice 1 027 lidí, přes čtyři tisíce osob bylo zraněno těžce a šestadvacet tisíc lehce.

Vymírají okresní města

Při nehodách zemřelo 213 chodců, 87 cyklistů a jeden vozka. Zbytek tragicky zemřelých tvořili řidiči a motocyklisté.

Trend na silnicích je stálý, počty mrtvých se příliš nemění, a tak každých deset let zbytečně vymře jedno středně velké desetitisícové město. Proti tomu jsou veškerá čísla z cestování a adrenalinových sportů jen slabým odvarem.

Letní dovolená

Nejvíce Čechů zemřelo během loňské letní sezony v Chorvatsku. Podle českého ministerstva zahraničí zde přišlo o život 18 českých občanů. V počtu úmrtí následují Slovensko (13) a Německo (9).

Celkem přišlo o život v zahraničí během léta 107 Čechů, což je o sedm méně ve srovnání se stejným obdobím roku 2004.

V Chorvatsku se umíralo na moři především při potápění a jachtingu. Na Slovensku si oběti vybíraly hory, hlavně Vysoké Tatry.

Vodáci

Číslo utopených vodáků se vloni zastavilo na jedenácti. Poslední byl zkušený slovensko-český vodák kajakář, který se v září zaklínil mezi kameny a padlé stromy na extrémně těžké rakouské řece Brandenberger Ache.

V srpnu se utopil na zdánlivě nevinném jízku v Karlových Varech Holanďan. Kdyby dbal varování půjčovny, kde si toho dne bral turistickou kanoi, jez by uctivě přenesl. Válec pod Tuhnickým jezem totiž nepouští živé a má na svém kontě již mnoho mrtvých.

Devět vodáků se utopilo na jarní vodě v Čechách a na Moravě. Tradičně mezi nimi byli opilí nebo nezkušení raftaři, ale hlavní část tentokrát tvořili jezdci na nafukovacích kanoích zvaných Pálavy. Už sjeli nějaké řeky v létě, mnohdy už byli i v Rakousku na větší řece, ale nezvládli tuzemské záludnosti.

Když se totiž rychle zvedne hladina v české řece, její voda je kalná, studená, bez vratných proudů na zastavení, rozlije se do lesíků a křoví na březích a pod jezy se tvoří mohutné válce. To všechno znesnadňuje orientaci, „čtení“ vody a především možnosti záchrany.

Vybíráme dva loňské typické případy. Jeden se odehrál na Sázavě a druhý na Svitavě, oba v březnu.

Svitava na Pálavě

Dva muži mladí něco před dvacet let usedli nad Brnem do nafukovací Pálavy, odrazili se břehu a v tu dobu jim Svitava začala odpočítávat poslední minuty života. Proud je velmi rychle nesl, a oni si neuvědomili, že už nejde zastavit.

V regulovaném korytě na předměstí v Zábrdovicích je čekal jez. Za střední vody by ho snad se štěstím mohli překonat, ale za velké vody na ně číhalo dlouhé vývařiště. V něm se zvrhli a utonuli.

Místní lidé po nějaké době uviděli pod jezem rotovat prázdnou nafukovací kánoi, po nějaké době se v řece našlo první tělo a po dalších několika dnech i druhé.

Stvořidla na raftu

Stejně stará posádka raftu se vydala splout vyhlášená Stvořila. Jde o pětikilometrový úsek divoké vody na Sázavě, kde se v létě rozbíjejí laminátové kanoe a za vyšší vody trénují ve vlnách kajakáři a rafteři.

Je to jeden z několika úseků tuzemské divoké vody, který připomíná tahem a sílou alpské řeky. Jenže vody teklo moc, vlny byly příliš vysoké a za nimi se schovávaly mohutné válce.

Pětičlenná posádka kormidlovala raft do proudnice a tam zjistila, že řeka je nad jejich síly. Místo aby řídila mohutný nafukovací člun, voda si s ní pohrávala. Po pár stech metrech zoufalé snahy udržet se v lodi najela na křoví, které normálně lemuje řeku, ale teď se zmítalo uprostřed proudu.

Všech pět mužů vypadlo z člunu a jeden zmizel v křoví pod vodou. Soudruh ho ještě chvíli držel za plovací vestu, ale síla vody ho přemohla. O první pomoc se snažili okolo jedoucí kajakáři, později hasiči ze břehu a nakonec zbylé čtyři vodáky tahal z vody vrtulník.

Mrtvého ten den nedostal ven ani policejní potápěč a s vyproštěním mrtvoly bylo nutno vyčkat na pokles hladiny řeky.

Horolezci

Podrobnou statistiku smrtelných úrazů v roce 2005 jsme zveřejnili v článku 28 mrtvol na horách.