Vodácký průmysl na Sázavě

Zkusil jsem v sobotu dopoledne svolat akci Kulový blesk na odpolední splutí Sázavy na půjčených lodích.

Jedeme v partě s dětmi

Pár telefonátů potvrdilo touhu po vodě i v partě rodin kamarádů a bohužel taky neschopnost sebrat se a hned jet. Nicméně dohodli jsme se na neděli.

Kontrola stavu hladiny na internetu ukázala dostatek vody na splutí. Sice to, co napršelo v pátek, už dávno odteklo, ale i tak jsme byli nad minimální hladinou určenou od půjčovny.

Ovšem telefon do Týnce ukázal mou naivitu. Plán jet Týnec - Kamenný Přívoz půjčovna nepodporuje a jezdí jen a pouze až do Pikovic. Trvá to prý pět až šest hodin a lodě na zítra jsou volné.

Zabookovali jsme tedy tři kánoe a dohodli se na srazu v Týnci v neděli ráno v 9:30.

Rakušané jsou žabaři

Ráno jsme jakžtakž pobalili a dorazili s lehkým čtvrthodinovým zpožděním do půjčovny. Z Rakouska jsem si myslel, že vím, jak vypadá vodácký průmysl. Omyl, všechny raftařské společnosti, co jsem zatím viděl, se ukázaly, jako žabaři.

Deset raftů na vleku je nic proti vodáckému šílenství v Týnci.

Vodácká samoobsluha

Samoobslužný dvůr s nekonečnou řadou pádel a vest mne uchvátil a výdej lodí vyděsil. Na dotaz, jestli je těch vest víc jak pět set, slečna prohodila cosi o tom, že mají čtyři stovky lodí a vest je minimálně dvojnásobek.

I zeptal jsem se, zda už někdy bylo všech těch čtyři sta lodí najednou na vodě. Slečna suše odvětila, že ano, každou sobotu.

Organizace půjčovny klapala dobře. Sami jsme si vybrali pádla, vesty a barely. Dost výbavy jsme měli vlastní. Slečny nám napsaly vše do smlouvy a dostali jsme i obrázky jezů a instruktáž, jak a které jet a přenášet.

Lodě od obzoru k obzoru

Výdej lodí odpovídal počtu vodychtivců a přinesl zážitek srovnatelný snad s návštěvou koncertu nebo Matějské pouti. Mraky lidí na břehu, mraky lidí na vodě a lodě od nevidím do nevidím po proudu i proti proudu.

Čochtan si sáhl

Kupodivu se vše uklidnilo s vyplutím, většina posádek dobře věděla co dělá a na vodě se lidi nějak naředili a dojem davu vyprchal.

Srocení nastalo už na prvním rozřaďovacím jezu Podělusy, kde se méně zkušení cvakali jak na běžícím pásu. Bohužel si Čochtan sáhl i na jednu naši posádku, a tak jsme během převlékání dvou z našich slečen strávili notnou chvíli chytáním cizích lodí plovoucích okolo dnem vzhůru.

Návyk z divoké vody pomáhat komukoli, kdo momentálně potřebuje, člověk jen tak nevymýtí. Obě holky zvládly cvaknutí naštěstí dobře. Starší prvně na ostro zúročila cvičné cvakání na každé klidné vodě a mladší děvče lapil táta celkem rychle a bezpečně.

Je údělem mladších mít na ostro to, na co starší jsou dlouho trénováni. Ovšem cokoliv dalšího, už jel táta jen s tou starší a malou jsme přenášeli, jako to mělo správně být i na tom prvním jezu.

Klobásy na koruně

Další jezy ubíhaly v pohodě včetně jednoho s pípou a stánkem s klobásami přímo na koruně vedle šlajsny. Pojedli jsme v bufetu u Zlomenýho kajaku, dali zmrzlinu v Kamenném Přívozu a dojeli v pohodě do Pikovic.

Tam se ukázala promyšlenost průmyslové půjčovny znovu. Parta nanosí své věci do klece, kde se vše úředně spočte, odškrtne ve smlouvě a zavře. Byli jsme volní a čekali na vlak zpět do Týnce nad Sázavou.

Za slabé dvě hodiny přijel a dovezl nás zpět k autům skrz množství tunelů a přes super viadukt nad Žampachem. Zážitek korunovala výtečná pizzerie přímo v budově půjčovny. Byl to velmi příjemně strávený den.

Příště pojedeme auty do Pikovic a vlakem pojedeme ráno. Koupání a slunění bylo fajn, ale být doma v deset večer je dost pozdě.

Mile mne překvapilo, že ve srovnání s Vltavou, kde se také valí řekou dav, bylo na Sázavě výrazně méně opravdu nezkušených vodáků. Tké jsme téměř neviděli českou specialitu, partu opilců na raftu točící se řekou dolů, jak je známe právě z Vltavy. Zřejmě si Sázava drží pověst těžší řeky.

Vodácký průmysl

Dech mi vyrazila ještě poznámka řidiče spřátelené konkurenční půjčovny, který se ptal, kdy jme bookovali lodě a divil se, že to šlo ještě večer na následující den. Pak si uvědomil, že je vlastně neděle a konstatoval, že sobota bývá problém. Kdo si neřekne dostatečně dopředu, má smůlu.

Považoval jsem doposud půjčování lodí za celkem příjemný, ale nijak velký business. Takový druh finančně riskantního snu běžného vodáka. Ve stylu: to by bylo príma živit se něčím vodáckým.

Ale vliv tisícovky lidí pravidelně navštěvujících jeden úsek řeky je už při pouhém vynásobení vlastní útraty ohromující. A fakt, že půjčovna lodí může být i firma se dvěma desítkami zaměstnanců, také.

RIVER GUIDE: Vodácký průvodce a kilometráž Sázava