Neznámá Kalenka za jarní vody

Nasedá se v Dolní Kalné na soutoku Kalenského potoka s Olešnicí. Nebo lépe a pohodlněji vklouzneme do vody na Kalenském potoce u mostku dvě stě metrů nad soutokem.

Soutok Kalenky a Olešnice

Bezproblémový průjezd stupínku pod mostem napoví, zda bude bez potíží i zbytek potoka.

Samozřejmě se lze vydat i výše proti proudu směrem na Horní Kalnou, pokud pohled na potok tekoucí kolem silnice říká, že je to sjízdné.

Velký význam to ovšem nemá. Na Olešnici jsou dvě stavidla, která jsou při jarních táních otevřena a tvoří tak neprůjezdnou překážku.

Kilometr vyřezaného koryta

V Kalné, asi 150 m pod soutokem, přijíždíme na první stupeň, který nám nastíní podobu všech ostatních níže.

V obci Kalná bylo koryto Kalenky tento únor čerstvě vyřezáno, ale to vydrží tak kilometr. Potom se potok vrátí do zarostlé podoby. Možná bude prořez pokračovat i dále po proudu.

Mezi Kalnou a horní Olešnicí jde o rychlý potok s častými peřejkami a meandry v úzkém korytě, které je navíc zužováno převislými větvemi a naplaveninami na okrajových stromech, pod které se žene proud.

Klasické překážky na potocích: větve, stromy, křoví

Koryto může být obsazeno nízkými větvemi, nebo padlými stromky. Naštěstí je na tomto úseku dostatek vracáků. Delší pálavy či debly ale stejně mohou mít na rozdíl od kratších kajaků problémy se zastavením nebo otočením v úzkých místech.

Břehy jsou většinou kolmé, nebo podemleté s výškou půl až jeden metr. Případné vystupování není zrovna snadné.

Širší koryto z Horní Olešnice

Od Horní Olešnice je potok díky částečné regulaci napřímen a na vodu se odtud mohou bez problémů vydat i kanoe s méně zkušenou posádkou.

Tok je znatelně širší. Nudu rovného toku zpestřují stupínky. Všechny jsou bez problémů sjízdné a jejich vlnky či peřejky příjemně ochladí kajakáře nebo háčky na deblech.

V Olešnici je vedle mnoha dostatečně vysokých i jeden nižší mostek a jedna kovová lávka. Oboje se dá za stavu 70 cm na vodočtu bez problémů podjet, za stavu 90 cm a více může obzvláště lávka pozlobit.

Ke konci Dolní Olešnice se klene nad Kalenkou velký silniční most. Padesát metrů za ním je přes potok hozená dřevěná kláda. Lépe se podjíždí vpravo.

Kalenka se na závěr rozběhne v peřejích

Zde je již šířka toku kolem pěti metrů, ale za posledním olešnickým mostkem s vodočtem se ještě jednou trochu zúží a rozběhne ve vlnkách na Nové Zámky. Ty poznáme podle klenutého kameného mostu, za kterým je malý stupeň.

Po chvilce přijíždíme k dalšímu stupni, poslednímu v civilizaci. Na celém Kalenském potoku je nejvyšší a jako jediný nedává možnosti prohlédnout si ho z lodě. Jeho výška je tři čtvrtě metru.

Poměrně vysoký stupeň je přitom úplně pohodový. Tvoří se na něm jazyk a pod ním krásné vlnky. Na kajaku ani necákne. Na pevných deblech to může být zajímavější. Malá šikmá vlnka nás z civilizace propouští do lesního království.

V podemletém břehu zahlédneme černého norka, malou lasicovitou šelmičku. Koryto zmohutní na své maximum, balvany v řečišti narostou na metr i více a mohutný proud kolem nich i přes ně temně hučí a vytváří mohutné vlny.

Jak se zvětší vlny, tak zesílí proud. Na konci rovného peřejnatého úseku v historické rozpadlé regulaci, což jsou nyní mechem obrostlé kameny na břehu, prudce naráží na skálu.

Kdo stihne stočit loď před skálou vpravo, pokračuje kolem zbytků trampského tábořiště k poslední peřeji, přírodnímu prahu. Leží šikmo proudem a tvoří již válec, který stojí za zmínku a může působit potíže. Lze jej však ošálit jízdou úplně vpravo, nebo naopak vlevo těsně kolem mohutného smrku.

Následuje posledních pár stovek metrů k mostu a jsme na Labi.

Bezproblémové stupně

Celkem je na Kalenském potoce 10 až 12 stupňů. Počet závisí na tom, co vše bereme jako stupeň a co jen jako peřejky. Až na jednu výše popsanou výjimku jsou vysoké 30 až 50 centimetrů. Tvoří se na nich vlny nebo malé válečky. Všechny jsou bez problémů sjízdné.

Horní tok pro kajakáře

Horní částí Kalenského potoka mezi Dolní Kalnou a Horní Olešnicí protéká rychlý proud v úzkém korytě. Jízdu znesnadňují meandry, nízké větve a podemleté břehy.

Obtížnost odpovídá stupni WW 1. Pro středně zdatného kajakáře je to pohoda. Na nafukovací nebo pevné debkánoi by měla jet jen zkušená sehraná posádka v točivé lodi.

Střední a dolní tok zvládnou i začátečníci

Střední část potoka je průjezd Olešnicemi. Koryto se narovnává. Naplaveniny jsou zachycené vysoko na okolních porostech a plotech. Osm stupínků a něco málo peřejek dodá vodákům zábavu.

V této části toku se mohou vyskytovat nízké lávky z prken. Pádlovat tady mohou už i začátečníci pod vedením zkušeného vodáka. Obtížnost je ZW.

Dolní část Kalenky má nejširší koryto, nejrychlejší proud, a nejtěžší peřeje. Voda je zde krásná, ale svezení trochu krátké. Obtížnost stoupá na WW 1+.

Doporučené vybavení

Helma a plovací vesta jsou pro jarní splutí Kalenky nutné. S ohledem na nízkou teplotu vody odvede kompletní zimní neoprénová výbava dobrou práci. Patří do ní oblek, rukavice, boty a čapka pod helmu. Tepelnou pohodu vylepší nepromokavá bunda a krycí zástěra na kajaku či kánoi.

Celý potok lze sjet za necelé dvě hodiny čisté jízdy. Do tohoto času se nepočítá uváznutí či lovení plaváčků a s tím spojené zdržení.

Občerstvení před či po jízdě je možno v několika restauracích v okolí. Dolní Kalná má kromě hospody a motorestu i kemp s možností chatek, ale ten je pro ubytování na jarní vodu nevyužitelný, otvírá až začátkem května.

Kalná (Kalenský potok) 7. března 2009

Stav na vodočtu pohledem 68 - 70 cm (podle ranního hlášení z Povodí 65 cm). Jeli jsme na kajaku. Čistá doba jízdy 1,5 hod.

V horní části bylo pět míst s tenkými větvemi přes celou šíři koryta. Jedno z nich se dalo projet jen opravdu těžce. Cestou jsme potkali dvě klády napříč potoka. Jedna v hloubce lehce drkla do dna, druhá byla v úrovni hladiny a část vody šla již přes ní. Překonali jsme ji dynamickým najetím a sklouznutím na druhou stranu. Debly a nafukovačky by toaso nezvládly.

Za nižšího stavu jsou obě klády dobré pasti, a proto je třeba se před nimi mít na pozoru.

Šířka koryta 2 až 4 metry. Místy ho naplaveniny zúžily až na jeden metr.

Střední část byla bez problémů. Jedna prknolávka v proudu byla ukotvená na laně, aůe kolem bylo dost místa na projetí.

Za velkým silničním mostem v Dolní Olešnici leželo přes koryto bidlo tlusté deset centimetrů. Výška nad hladinou 25 cm vpravo a 45 cm vlevo. Bylo dobře viditelné dopředu, ale koryto před ním bylo bez vracáků.

Šířka toku byla 3 až 5 metrů se sjízdnými stupni.

Dolní tok proudí lesem. Projeli jsme zde největší vlny a peřeje, překonali nával proudu na skálu a později práh s válcem a peřejí. Šířka koryta byla 6 až 10 metrů.