Letní lyžování a lezení na Dachsteinu

Lanovkou na Hunerkogel (2694 m n.m.) vjíždíme do těžkých mraků. Z plánovaného lezení po vysluněných plotnách asi nebude nic. A na lyžích se zřejmě taky moc nesvezeme. Nahoře navíc nepříjemně fouká.

Převlékáme se do sedáků, oblékáme se do všechno, co s sebou máme, a navazujeme se na lano. Opatrně sjíždíme Halstattským ledovcem k Simonyho chatě. Projíždíme pásmem trhlin a teprve pod ním se viditelnost zlepšuje.

Lezení u Simony

Rozhodujeme se rychle. Dokud je vidět, vylezeme na kopec Schöberl (2422), který se vypíná nad chatou a je vyfotografovaný či namalovaný na každé pohlednici z této oblasti.

Vedou na něj dvě feráty obtížnosti C-D, obvykle se vystupuje od východu po plotnách a sestupuje po pilíři v západní stěně (Moni-steig). My lezeme klasickou cestou mezi nimi nazvanou Hüttenpfeiler (Pilíř nad chatou) přímo od severu. Obtížnost dosahuje místy trojky, od třetí délky je výstup zajištěný vrtanými háky a celkem se leze šest délek.

Večer sejdeme k Simonyho chatě (2206), zaplatíme deset euro za ubytování, dvacet centů za vodu na pití, dáme si večeři a jdeme spát. Ráno nás budí kapky deště a vytí psů. Nájemce chaty Toni Rosifka totiž chová severské husky do zápřehu přímo u vchodu chaty.

Dva ledovce

Počkáme, až se trochu vyčasí, a vyrážíme na stoupacích pásech k sedélku Steiner-scharte (2746). V poledním slunci se táhneme jako med, slunce pálí a závěrečné metry musíme lyže vynést na ramenou. Na sedle putují lyže na batohy, bundy na tělo a karabiny na sedáky. Na druhé straně zase fouká a čeká nás zledovatělý sestup na Gosauský ledovec. Mačky použít nemusíme, protože cesta nevede jako dříve sněhovým polem přímo ke kolmému houpavému žebříku, ale odbočuje doleva (ve směru sestupu) a dlouhým traverzem podél lan nás dovede na ledovec podstatně jednodušeji a bezpečněji.

Další Chatový pilíř

Ledovec sjíždíme navázaní. U Adámkovy chaty (2196) jsme sice až odpoledne a blíží se mraky, ale ještě zkusíme vylézt další cestu stejného jména jako včera Hütenpfeiler obtížnosti IV. V nejhorším slaníme ze třetí-čtvrté délky, myslíme si, když přicházejí mraky. Podél výborného jištění ale mažeme pořád nahoru a za dvě hodiny je za námi všech devět délek lezení v pevné skále s vyhlídkami na ledovec. Dokonce i mraky se rozplynuly, a tak neobdivujeme jen Dachstein a ledovec pod ním, ale také nedaleký hřeben Gosaukamm a Gosauská jezera pod námi.

Vracíme se po značené cestě a červené fleky na skále nás vedou nejprve zasněženým kotlem a poté ferátou přímo k chatě. Noc tu stojí osm euro a voda je zadarmo.

To nejhorší před námi

Třetí den nás čeká těžké rozhodování. Vrátíme se k lanovce přes Steiner-scharte, přejedeme Dachstein, anebo zkusíme, zda není ve Windlegerském karu sníh? Vítězí třetí možnost. Je nejdelší a nejméně jistá.

Už jenom sestupovat

S lyžemi na zádech překonáme dva krátké ferátové úseky a po úmorném stoupání se ocitneme na širokém sedle Windelegerscharte (2438). Sněhu moc není, ale přesto připínáme lyže, abychom si vychutnali zřejmě poslední sjezd letošní sezóny. Ujedeme po prudkém sněhu pár set metrů a brzdíme těsně nad sutí.

Následuje dlouhý a nepříjemný sestup soustavou ferátových úseků a suťovisek pod sedlo Tor (1893). Výstup Tor (2033) také není nic příjemného. Jen pro zábavu ještě sjedu firnovisko, které se z něj plazí, ale pěšky je sestup stejně rychlý.

Už zbývá jen dlouhý traverz pod jižními stěnami Torsteinu, Miterspitz a Dachsteinu. Hodinu chůze před chatou Südwand nás chytá lijavec, a tak dorážíme k autu na parkovišti pod lanovkou mokří jako myši. Jsme zpocení zevnitř a promoklí zvnějšku.

Zobrazit místo Mountains - hory - skály - rocks na větší mapě 

Doporučené vybavení

Skialpové lyže
Vázací plastové pohorky
Teleskopické hole
Stoupací pásy
Přilba
Dvojité lano 50 m
Turistický cepín
2 ledovcové skoby
6 expresek
6 karabin
5 smyček
Jistítko
Sedací a hrudní úvazek
Prusíky
Funkční prádlo
Čepice
Rukavice
Nepromokavá bunda
Tmavé brýle
Opalovací krém
Busola, mapa, průvodce
Hodinky s výškoměrem
Chatový spací pytel
Peníze
Doklady, pojištění
Mobil