Podzimní kombinace na západě

Přinášíme fotogalerii z právě uplynulého víkendu, kdy se kromě turistického splutí jely zároveň vodácké jízdy zdatnosti.

Rodiče a děti

Počasí se podařilo, babí léto právě zuří, voda není ledová. Nasedáme kempu pod hrází přehrady v Březové a spouštíme se po travnaté stráni do proudu. Naše čtyři kajaky v nás budí důvěru.

Věříme, že se nám nestane to, co minule, kdy jednomu dítěti skočila dole u Thermalu ve válci kanoe na záda a musel mu z něj potom pomáhat raft, a na posledním válci jsem se cvaknul já, protože mi na poslední chvíli překřížila cestu nafukovací pálava.

Ve válcích mu pomůžu

Cesta rychle ubíhá, projíždíme první peřejky, potom karlovarské parky a blížíme se k Vřídlu. Osmiletého kajakáře si přivazuji ke své lodi lanem, desetiletý jede pod dohledem matky sám.

Libujeme si, že okolo nás není příliš mnoho vodáků a máme dost místa na manévrování. Všechno zatím vychází, jak má. Několik válečků projíždíme bez ztráty kytičky.

Jako náklaďák s vlekem

Předposlední stupeň je jako obvykle pěkně vypasený. Naše tažná souprava se rozjíždí na nejvyšší rychlost, skáčeme stupeň ...a pod ním se napříč řeky zjevuje postarší kajakář. Nereaguje na pokřik a my už nejsme schopni zastavit. Skáčeme stupeň, narážíme do něj a nastává mela.

Válec si nás podává

Chvíli bojuji s válcem, ale ten si mě pomalu točí kolmo k proudu. Vlečňák za mnou se zatím drží po proudu, ale válec si ho vcucává nazpátek. Do toho si ještě přisadí kajakář, který zapeklitou situaci způsobil, a strká mi do zádi. Padám do vody, chvíli mi trvá, než strhnu špricku, a nahmatám lano, kterým chci vytáhnout syna z válce. Zatím sedí ve své lodi hlavou nahoru. Kajakář ovšem natlačí do válce i jeho a on krysí taky.

Do toho se z protějšího břehu vrhá záchranář upoutaný na svém laně. Už ale není potřeba. Synek úspěšně opustil loď, já držím oba kajaky a vedle nás se cvakla ještě deblovka. Jen kajakář se usadil v proudu pod námi a v klidu s námi konverzuje. Aspoň že nám chytil pádlo.

Poslední stupeň vynechá

Strach, slzy, zima. To zažívá synek, když složitě manévruji s oběma loděmi, abych nás do nich v silném proudu usadil. Daří se a traverzujeme na druhou stranu. Největší hrůzu měl z toho, že pojedeme ještě další stupeň o pár desítek metrů pod námi, kde jsme přišli podobným způsobem k úhoně minulý rok.

Skáču ho tedy sám, žena s druhým synem už to mají za sebou. Na soutoku s Ohří pijeme horký čaj, jíme tatranky a rozhodujeme se, že dojedeme až na peřej Hubertus.

Pohoda na vodě

V neděli přejíždíme na Střelu. Stejně krásné počasí jako na teplé nás potěší, dostatek vody pozve ke splutí a tentokrát bez potíží splouváme z Rabštejna do Mladotic. Po cestě nebyl ani jeden padlý strom, či jiná vypečenost, a tak si můžeme gratulovat k pěkně prožitému víkendu.

Na Střele se dokonce potkáváme s viníkem karlovarské nehody. Zasmějeme se dramatické příhodě a "dědek od Plzně", jak se sám tituluje, přichází na konci splutí se dvěma samolepkami. Synek je s povděkem přijímá jako omluvu a oba si podávají ruce.