Top 40 - české lyžování

Zdánlivě seriozní balení informací o tuzemském sjezdovém lyžování skrývá ryze propagační brožurku, která má přesvědčit lyžaře, aby neodjížděli za zimními sporty do ciziny.

Opravdu čtyřicet?

Obrázek o českých a moravských skiareálech poskytuje jen velmi omezený a zároveň nadsazený.

S kritikou začněme hned od názvu. Top 40 byl podle původního záměru vlekařů seznam čtyřiceti nejvýznamnějších nebo nejlepších lyžařských středisek. Už od prvního ročníku se to však nepodařilo beze zbytku.

Letos jich v brožuře najdete 43. Předmluva se sice zmiňuje o šestačtyřiceti, ale ve skutečnosti je nutno odečíst samostatně uvedenou lanovku na Sněžku, která je v Peci, a dvě krkonošské a jednu šumavskou bobovou dráhu, jež se zřejmě z komerčních důvodů ocitnuly mezi lyžováním.

Co to je pět hvězdiček?

O zařazení Špindlu, Pusteven, nebo Klínovce není jistě sporu, ale proč jsou mezi čtyřiceti nejlpšími česko-moravskými skicentry uvedeny například Hynčice či Zásada, je pro nezasvěceného čtenáře záhadou.

Souvisí to zřejmě s faktem, že vydavatelé této publikace zároveň hodnotí hvězdičkami úroveň skiareálů a za žádnou cenu nechtějí prozradit systém, jakým to dělají. Jsou při tom na skiareálech životně závislí.

Nechceme zabíhat do podrobností, ale například Špindl, který by v evropském kontextu horko těžko dosáhl na dvě hvězdičky, má v jejich hodnocení pět hvězdiček. Tanvaldský i šumavský Špičák mají čtyři hvězdičky a měly by se tedy zařadit po bok francouzským či rakouským superstřediskům, kterým však nesahjí ani po kotníky.

Kdo to fotografoval?

Každé středisko je v Top 40 představeno pomocí dvou fotografií, kreslené mapky, několika technickými údaji a česko-německo-anglickým textem. Všechny fotografie bez výjimky jsou malinkaté, jakoby ušmudlané a nicneříkající. Mapky ukazují každé středisko pomalu jako obří centrum zimních portů s vysokými a prudkými kopci okolo.

Délky sjezdovek a upravovaných běžeckých stop jsou většinou mírně přehnané, počet vleků a lanovek odpovídající, přepravní kapacita zbytečná a piktogramy služeb značně nepřehledné.

Jen to nejlepší?

Kapitolou samy pro sebe jsou doprovodné texty, které mají charakterizovat jednotlivé střediska. Jsou to ve skutečnosti reklamní slinty. Většina popsaných středisek by podle nich měla být vhodná pro začátečníky i pokročilé lyžaře. Pro představu vybíráme pár vět.

Ještěd: "Novinkou je technické zasněžování." Ale ono se tam uměle zasněžuje už pár let.

Harrachov: "...kromě kvalitních zasněžovaných a denně upravovaných tratí..." Kdo zažil časté ledové plotny a vydřené boule v nepříjemném traverzu na modré či na svahu černé sjezdovky, toho autor charakteristiky jistě pobavil.

Černý Důl: "Je charakteristický svým romantickým a klidným prostředím...s nízkými cenami..." Denní permice za 450 korun je láce? Dunící diskotéka na u lanovky má něco společného s romantikou a klidem?

Severák: "Středisko je nejchladnějším místem v Jizerských horách." Nejnižší teploty a nejdelší zimy jsou pravidelně hlášeny z osady Jizerka dost daleko od Severáku.

Praha, Sitour a SPLV 2005. Orientační cena neuvedena.