Adrenalin versus endorfin

Adrenalin působí na lidské tělo podobně jako forsáž na stíhačku. Během okamžiku se jeho vlivem zvyšuje krevní tlak, zlepšuje se činnost mozku a člověk se silně soustředí. Organismus si adrenalin vytváří v případě ohrožení.

Organismus se nechá oklamat

Tak zvané adrenalinové aktivity využívají skutečnosti, že se tělo nechá podvést a začne vytvářet adrenalin, ačkoliv není potřeba. Slouží tedy pouze k vyvolání libých pocitů například skokana na gumě při bungee jumpingu. Ačkoliv mozek ví, že ho lano zachytí a on nedopadne z mostu až na zem, tělo to ignoruje, vnímá nebezpečí a produkuje adrenalin.

Endorfinové opojení

Druhá přírodní droga endorfin na rozdíl od adrenalinu organismus utlumuje, ukolébává a zabraňuje vnímání bolesti. Nastupuje buď jako protiváha bezprostředně po adrenalinovém šoku, nebo v okamžiku, kdy už tělo nemůže dělat nic jiného, než trpět.

Slavný horolezec Hermann Buhl jednou padal za plného vědomí šedesát metrů vysokým skalním komínem a při tom se otloukal o jeho stěny. Jako zázrakem přežil a po uzdravení vyprávěl, že během pádu, kdy postupně získával velmi bolestivá zranění, se cítil příjemně a bezpečně jako v nějakém pěkném snu. Kruté bolesti přišly až během záchranné akce.

Endorfin pomáhá také ve vytrvalostních sportech jako je maratonský běh, kanoistika, nebo cyklistika. Sportovec se jím omámí a je schopen snášet fyzickou bolest a strádání. Mnozí sportovci po skončení kariéry přiznávají, že jim endorfin chybí.