Jak se vyhnout plísni nehtů a kůže?

Mykóza nohou způsobuje svědění a pálení chodidel, zhrubnutí nebo popraskání kůže mezi prsty, nepříjemný zápach nohou. To samé se může objevit na rukou i v jiných místech těla. Náchylná jsou místa s kožními záhyby. U žen se plísně usazují pod prsy, v rozkroku, mezi stehny. Muži mají ohrožený také rozkrok a místo pod převislým břichem. Plíseň se může nenápadně usadit v podpaždí, ale třeba také na krku nebo za ušními boltci.

Mykóza nehtů na rukou i nohou se projevuje stejně. Nehty vypadají na první pohled poničeně, jsou zažloutlé, drolí se a mají zvrásněný povrch. Někdy se v nehtovém lůžku pod nimi usazuje další vrstva plísně.

Plíseň a outdoor? Někdy se jí nevyhnete

S mykózou se často setkávají cestovatelé do tropických krajin. Neustálé vlhko, horko, špína a všude přítomný hmyz jsou ideálními spouštěči plísňového onemocnění. Hrozí plíseň nehtů i plíseň kůže. Zvláště, pokud jsme si zárodky plísně přinesli již z domova, nebo jsme na mykózu náchylní, může se plíseň rozšířit na velkou plochu pokožky již během několika dní.

Musí s tím bojovat také dobrodruzi, vědci a trekaři, kteří míří na více dní nebo dokonce týdnů do džungle. Nesundají pohorky kvůli havěti na zemi, nevyperou si oblečení, protože není kde, a neusuší ani kousek oděvu, neboť neustále prší nebo se vzdušná vlhkost blíží absolutní hodnotě 100 %.  Pak už stačí malé oděrka, pár štípanců a na nepříjemné svědění je zaděláno.

Vlhkost společně s plísní a trouchnivěním hrozí také vodákům. Jestli nenechají své neoprény, plovací vesty a veškeré oblečení dokonale proschnout a občas ho preventivně nevyvětrají, mohou se po čase dočkat přenosu plísně na kůži.

Podobné to mají horolezci. Vzhledem k tomu, že při svém sportu tráví hodně času ve velmi těsných a utažených lezečkách - lezeckých botkách, mnozí mají plíseň na kůži a lehké formy mykózy na chodidlech a mezi prsty.

Závažnější jsou mykózy nehtů a kůže na rukou i nohou, které si horolezci přivodí během vysokohorských výstupů v nejvyššího horách. Častou jsou totiž doprovázené omrzlinami, hlubokými odřeninami a spáleninami. To jsou velmi nepříjemné kombinace, které nesnesitelně bolí. I při nejlepší péči se potom léčí velmi pomalu. Třeba poškozený nehet odroste dospělému muži či ženě až během celého roku.

Ani turisté v suchém letním počasí nemohou být úplně bez starostí. V alergenech ve vzduchu sice dominují pyly trav a obilovin, ale vyskytují se i vzdušné plísně, které za určitých okolností mohou spustit mykózu. Zvláště u silných alergiků. Pylovou předpověď pro Českou republiku najdete na www.pylovasluzba.cz.

A nakonec špatná zpráva pro majitele psů a koček. Mnozí psi jsou alergičtí na pyl, prach, roztoče a plísně stejně jako lidé. A některé z těchto nepříjemností se mohou přenášet i mezi zvířetem a člověkem. Zvláště, pokud se mazlí, spí spolu ve stanu na výletech, nebo v přírodě pod širákem.

Těžké případy patří do lékařské péče

Proti plísním bojuje lidstvo od nepaměti. Mykózu společně způsobují houby, plísně a kvasinky. Někdy vyhrává mykóza, dnes se zdá, že vítězíme my lidé. Těžké případy samozřejmě patří do rukou lékařům, protože rozsáhlé poškození povrchu těla se stává otevřenou bránou do organismu pro těžké infekce, případně cizopasníky.

Zásypy a spreje mají preventivní funkci. Léčba se uskutečňuje antimykotiky. Pro pokožku se k tomu využívají nejčastěji dermální roztoky a masti. Nehtů se léčí antimykotiky v krémech, roztocích nebo lacích.

Obyčejným malým plísňovým nákazám lze předejít prevencí a hygienou. Nešlapeme bosýma nohama v podezřelých místech - například ve špinavé sauně s dřevěnou podlahou, neuklizené šatně sportovní haly, ve veřejném bazénu a podobně. Myjeme po sportu celé tělo mýdlem, co nejčastěji si umýváme ruce a nohy, často chodíme na slunce a čerstvý vzduch, mažeme se kvalitními krémy proti slunci a požíváme osvědčenou kosmetiku.

Pereme oblečení aspoň na 60 stupňů. Využíváme výhradně vlastní ručníky, utěrky a hygienické potřeby.

Boj s plísněmi v přírodě

Během túry anebo aspoň ihned po jejím ukončení větráme nohy. Zároveň ale používáme pevné kotníkové boty přiměřeně k terénu, ve kterém se pohybujeme. Lehké tenisky nebo dokonce sandále či pantofle sice větrají, ale případné oděrky nebo jenom špína z cesty otevírá plísni přímou cestu na kůži.

Lidé náchylní na plísně by měli mít zvláště na paměti, že je pro ně důležité obutí a oblečení. Nejlepší a nejšetrnější k tělu je přírodní materiál. Kožené boty zatím nic nepředčilo na vycházky do parku ani na těžké horské túry. Pokud jsou navíc vybaveny goretexovou membránou na odpar potu, tím lépe. Obuv ze syntetických materiálů nižší jakosti může zadržovat vodu a způsobovat vznik plísní, pokud boty části nedezinfikujeme.

To se týká také oblečení. Funkční trika, spodky, mikiny a bundy jsou fajn, ale pokud na ně jsme alergičtí, nebo jsme v nich oblečení delší dobu, mohou se stát líhní pro plísně. Proti tomu bavlna či vlna žádné nebezpečí nepředstavuje. Preventivně se tedy převlékáme i tam, kde bychom si to raději odpustili, třeba na horách ve stanu, v zimě když lezeme do spacího pytle, nebo po únavné turistické túře.

Hodně se mezi vyznavači outdoorových aktivit mluví o oděvech s přídavkem stříbra. Výrobci přidávají tento vzácný kov v miniaturním množství do příze, ze které se šijí ponožky, trika, trenýrky, kalhotky a podprsenky. Stříbro má totiž antibakteriální účinky a rozkládá molekuly, které způsobují zápach a také jsou živnou půdou pro plísně. Není to samospasitelné řešení, ale část plísňového nebezpečí tímto způsobem omezíme.

Tradičně se prodávají spreje proti plísním, které se stříkají do obuvi. Pokud trpíme mykózami, neměli bychom na tuto jednoduchou a účinnou dezinfekci zapomínat. Nemocnou kůži nám sice nevyléčí, ale zamezí jejímu opětovnému rozšíření.