Benešovský maraton a půlmaraton Pojizeřím

POHODA SKORO RODINNÁ

Už jsem se na závody dostával různě, ale s hasičema jsem jel poprvé! Rozhodl jsem, velmi moudře, že do Benešova u Semil na 26. ročník pojedu vlakem. Ne, že bych byl línej sednout za volant, ale jednak jsem si po doběhu chtěl natáhnout nohy a zírat z okýnka a jednak jsem se těšil na tu krásnou krajinu. Doporučuju! Za Mladou Boleslaví začíná Ráj. No – přesněji Český Ráj a ne hned za Boleslaví, ale krása je to nesmírná. Jo a k těm hasičům: Doprava od nádraží Semily byla zajištěna – tolik se psalo v propozicích. Ale že pro mě přijedou zrovna hasiči… Člověk někdy zírá. Klídek, nebyla to hasičská stříkačka, ale pohodlnej mikrobus.

DO KOPCE…A PAK ZAS!

Na  místě startu tři stany. Prezentace, šatna ženy, šatna muži. Pípa s pivem, zajištěné jídlo (gulášek bez chyby!) ale to všechno pochopitelně až po doběhu. Nebo Enervit, záleželo na výběru. Nejdřív následovalo pořadatelské uklidnění: "Ze začátku je to do kopce. No a pak vlastně taky – až do obrátky, ale to už jsou menší kopečky," poučili nás před startem. No potěš Pánbu! Jenže když jsme doběhli na obrátku, bylo to už z kopce. Vítr do zad, sluníčko jako na jaře a to okolo?! Prokrista, to se nedá ani popsat!

KRÁSA U JIZERY

Trať vedla podél Jizery a údolím mezi barevnými a voňavými stromy. Tedy nevím, jak to ocenili maratónci, kteří si to vychutnávali dvakrát, ale já dal jen půlku neb se chystám na šílenost – maratón v listopadu na Lipně. To asi bude v závějích! Ale tohle…To bylo prostě neuvěřitelně krásný! Jo a uteklo to…než jsem se rozkoukal, byl cíl. Na rozdíl od městských maratónů člověk fakt někdy běžel i sám (já je nechal utéct, abych si to v klidu vychutnal)!

Běhů je spousta, ale já jsem takhle krásnej nikdy neběžel. Neskutečně krásná náplast na nervy, kouzelný (skoro) rozloučení se sezónou. Skromný, ale perfektně organizovaný závod…Pohoda! Jo, abych nezapomněl – zpátky na vlak zase s hasičema! Nemělo to chybu!