Brněnské Výstaviště

Ideová příprava začala v době Rakouska-Uherska, ale přerušila ji 1. světová válka.

Moravský zemský výbor rozhodl roku 1923 o stavbě Výstaviště. Byly zakoupeny pozemky v Pisárecké kotlině o rozloze 58 ha na místě Bauerova cukrovaru a přilehlých polí.

Koncepce areálu vychází ze soutěže, kterou vyhrál architekta Josef Kalous. Byl též respektován nový urbanistický plán architekta Emila Králíka.

Tradiční veletrhy nezničila ani válka

Stavba Výstaviště začala 1927 a provoz byl zahájen 26. května 1928. První na řadě byla Výstava soudobé kultury v Československu k 10. výročí Československé republiky.

Roku 1929 následovala velká a úspěšná Průmyslová výstava, která se stala pramáti Strojírenského veletrhu, vlajkové lodi brněnských výstav.

Jednotlivé funcionalistické pavilony jsou dílem známých architektů. Bohuslav Fuchs navrhl několik pavilonů, z nichž se dodnes zachoval jen pavilon města Brna, dnes známý jako budova výstavní pošty.

Za exponáty prvních výstav se pokládaly také moderní domy ve svahu nad Výstavištěm.

Za druh světové války byla veletržní činnost přerušena a areál zabrala nacistická armáda. Proto byl také koncem války vybombardován a dokonce se uvažovalo o jeho zrušení. Za socialismu se ovšem díky nadšené brigádnické práci vzpamatoval z klinické smrti.

Každoroční Výstavy československého strojírenství pořádané od roku 1955 navázaly na Průmyslovou výstavu z roku 1929. První Mezinárodní strojírenský veletrh se konal roku 1959. Od té doby se strojírenské veletrhy konají každoročně.

Areál výstaviště provozuje akciová společnost Veletrhy Brno, v níž většinu drží město Brno a drobní akcionáři. Její předchůdkyní byla společnost BVV – Brněnské veletrhy a výstavy, ve které měly velká podíl veletrhy z německého Düsseldorfu.

Booking.com

Hlavní vstup

Jednopatrová kruhová budova u hlavního vstupu do areálu byla počátkem šedesátých let prodloužena a na jejím konci byla postavena výšková správní budova. Před vstup bylo instalováno sousoší Nový věk od Vincence Makovského  dovezené z bruselské světové výstavy Expo 58, kde získalo Velkou cenu. Pro zajímavost: Druhý odlitek stejného sousoší stojí před budovou Federálního shromáždění v Praze, které patří Národnímu muzeu. 

Pavilon A - Obchodně průmyslový palác

Budova Obchodně průmyslového paláce je důležitou součástí urbanistické kompozice Výstaviště. Postavili ho architekti Jan Kalous a Jaroslav Valenta v letech 1927-1928. Půdorys se dvěma křídly do tvaru písmene V je protnutý křivkami bočních křídel. Stavba je tvořena železobetonovou konstrukcí s parabolickými nosnými oblouky a prosklenými stěnami, které umožňují osvětlení expozic denním světlem. Výstavní křídla se sbíhají v reprezentativním prostoru vstupní rotundy.

Vyhlídková věž a pavilon G - Obchodně živnostenský pavilon

V areálu výstaviště se nachází vyhlídková věž, která pochází z prvního období výstavby areálu v letech 1927-1928 a měří na výšku 45 metrů. Architekt Bohumír Čermák ji originálně navrhl jako centrální železobetonový dřík se schodištěm, výtahem a vrchní deskou, na kterou je ocelovými táhly zavěšena konstrukce fasády. Při rekonstrukci v roce 1958 byla ovšem původní křídla nahrazena železobetonovými a lehký výtah vyměněn za těžký rychlovýtah, což zapříčinilo deformaci věže. To bylo napraveno až v roce 1996 při celkové rekonstrukci pavilonu. Přesto je věž pro veřejnost uzavřena. Na hlavní budovu s rozhlednou navazovala původně další čtyři dřevěná výstavní křídla, která obklopovala středový bazén. Nad vstupní halou se nacházela kavárna s vyhlídkovou terasou.

Pavilon Z

Tvarově výrazný pavilon Z se samonosnou ocelovou kupolí o průměru 122 m je dílem trojice architektů Zdeněk Denk, Zdeněk Alexa a Ferdinand Lederer. Stavěl se v letech 1958-1959 v rámci rozšiřování Výstaviště. Subtilní železobetonová konstrukce nese lehkou kopuli monumentálních rozměrů. Vnitřní prostor pod kopulí není členěný a poskytuje obrovský prostor. Po jeho obvodu jsou k dispozici dvě patra otevřených galerií.

Pavilon P

Nejnovější a největší pavilon na výstavišti je pavilon P z roku 2009. Architekt Jaroslav Dokoupil postavil obří halu s výstavní plochou 15 000 m2. Jde o největší výstavní halu ve střední Evropě a po pražské Vysočanské Aréně největší halu v Česku.

Pavilon B

Výstavní hala s galerií a jednolitým výstavním prostorem bez sloupů slouží nejen k výstavním účelům, ale také se zde hrál tenisový turnaj, konaly se závody na kolech, natáčí se zde reklamy a konají velké společenské akce. Budovu tvoří ocelová prosklená konstrukce.

Pavilon E - výstavní a kongresová hala

Kongresový pavilon E z roku 1994 v sobě spojuje kongresové akce s rozsáhlou výstavní plochou. Tři velké a tři menší kongresové sály jsou spojené s velkorysým foyer, trojpodlažní výstavní halou a hotelem Holiday Inn.

Pavilony Akademie výtvarných umění a Uměleckoprůmyslové školy

Dvoupodlažní pavilon Akademie výtvarných umění architekta Josefa Gočára jednoduchých kubických tvarů byla doplněna pěti plastikami, z nichž tři byly součástí fasády a dvě byly umístěny v zeleni před pavilonem. Přízemí je koncipováno jako výstavní síň, vstupní hala se schodištěm je samostatným prostorem.

Pavilon Uměleckoprůmyslové školy od architekta Pavla Janáka byl koncipován jako obchod a rodinný dům knihkupce a starožitníka. Skelet z lícových cihel a železobetonových stropů byl bohatě prosvětlený velkými okny. V přízemí byla prodejna s výstavní síní, v prvním a druhém patře moderní byt majitele.

Oběma pavilonům z let 1927-1928 uškodilo pozdější stavební propojení a částečně také zakrytí vzrostlými stromy. Zásadním problémem jsou chybějící sochy Malířství, Sochařství a Architektury od Marie Kulhánkové. Pavilony jsou dnes veřejnosti nepřístupné a slouží jako výpočetní centrum. 

Pavilon města Brna

Roku 1923 se architek Bohuslav Fuchs zúčastnil soutěže na urbanisticko-architektonické řešení nového brněnského výstavního areálu na Bauerově rampě, ale skončil až na třetím místě. Přesto je jméno tohoto slavného meziválečného architekta na Výstavišti zastoupeno hned vedel hlavního vchodu. Postavil roku 1928 Pavilon města Brna jako kvádr se železobetonovým skeletem a cihlovou vyzdívkou. Původně bylo přízemí volné na pilířích a obrácené směrem k jezírku. Červený keramický obklad budovy je zkrášlen keramickou plastikou od Josefa Kubíčka. Pavilon svému původnímu účelu sloužil jen krátce. Pak v něm sídily různé úřady a dnes se v něm konají zkoušky Brněnské filharmonie.

Pavilon Morava

Souputníkem Fuchsova pavilonu Brno je vedlejší Pavilon Morava od architektů Josefa Kalouse a Emila Králíka z let 1927-1928. Morava má tvar kvádru se železobetonovou konstrukcí, červeným keramickým obkladem a původně pod ním byl volně průchozí parter. Zajímavá jsou velká kruhová okna v průčelí. Na rozdíl od Brna však morava stále slouží výstavním účelům a také středně velkým společenským akcím.

Kino, divadlo a kavárna

Divadlo a film byly na Výstavišti prezentovány nedaleko hlavního vchodu ve zvláštním pavilonu architekta Emila Králíka. Jeho budova z let 1927-1928 počítala s provozem kina, divadla a kavárny nejen během veletrhů. Sál měl kapacitu 850 diváků. Od desadesátých let minukého století je tato funkcionalistická památka opuštěná.

Pavilony C, F, H, V, Y

V posledním půl století byla postaveny čyři obdélníkové haly a jedna kruhová, které nejsou architektonicky příliš zajímavé, ale všechny dodnes slouží pro výstavní účely. 

Vida!

V roce 1973 byla postavena prosklená budova Domu techniky označovaná jako Pavilon D.  Dnes už do veletržního areálu nepatří, má zvláštní vchod je ve něm umístěné popularizační veděcko-technické centrum Vida!  

INFO: Veletrhy Brno

Zobrazit místo Outdoor business na větší mapě