Ministr Martínek na procházce Prahou

Na to ovšem nemusel manifestačně opouštět úřad a mohl si přečíst výsledky dvou průzkumů z předminulého roku.

Problémy jsou jasné

Vládní agentura pro podporu cestovního ruchu CzechTourism tehdy vydala seznam pětapadesáti nešvarů, které znepříjemňují život turistům v Česku. Agentura na výzkum veřejného ménění STEM na zakázku ministerstva zpracovala seznam překážek cestovního ruchu podle toho, jakou důležitost jim přikládají turisté.

Pořád to samé

Ministr pro místní rozvoj Radko Martinek vzal s sebou funkcionáře Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamuru a vyrazil do hlavního města zjistit, co může především zahraničním návštěvníkům vadit. Jaké novinky zjistil?!

Studuje informační tabule v metru (nejsou vstřícné k cizincům), poslouchá hlášení stanic v tramvajích a metru (cizinci jim nerozumějí), hledá veřejné záchody (najde dva - jeden označuje za svéráznou místnůstku a do druhého se nedostane), zkoumá kurzy ve směnárnách (jsou schválně nesrozumitelné), prohlíží turistické směrovky v centru města (měly by být nejen v češtině), zjišťuje předražené taxíky u letiště (nesmí tam konkurence) a komentuje kapsářky (které ho prý sledovaly).

Policajti a revizoři obírají slabé a bezbranné

Jeho souputník na pražské průzkumné akci Tomio Okamura poukazuje ještě na chování revizorů městské hromadné dopravy a policistů k cizincům. "Naši zahraniční klienti je srovnávají s kapsáři," říká a doplňuje, že důvodem jsou stejná kritéria na oškubání cizinců: "Zloději, revizoři i policisté hledají malé, slabé, movité a Asiaty - to jsou skupiny lidí, kteří se obvykle nebrání."

Okamura poukazuje na především na nesrozumitelný systém koupě jízdenek na městskou hromadnou dopravu, nečinnost policie v případě kapsářů a naopak přílišnou horlivost při kontrole přecházení přes ulici mimo přechody. "Turisté většinou nechtějí jezdit načerno a porušovat dopravní předpisy, ale prostě našim předpisům nerozumějí."

Tento nepříjemný obraz doplňuje další člověk, který má vliv na cestovní ruch, ředitel CzechTourism Rostislav Vondruška: "Stížnosti zahraničních návštěvníků se týkají především směnáren, taxislužeb, stravování a dlouhých čekacích dob na hranicích."

Otázky a odpovědi na tiskové konferenci

Agentura AP: Proč usilujete, aby turisté dostali lepší služby?

Radko Martínek: Spokojený turista je lepší než rozsáhlá přesvědčovací kampaň.

Agentura AP: Kolik peněz to všechno bude stát?

Radko Martínek: Miliardy korun. Nemáme vybudovanou základní turistickou infrastrukturu. Zvláště se to týká regionů mimo Prahu. Opatření, která by zlepšila popisované nedostatky, by nestála skoro nic.

Horydoly.cz: Obce nemají prioritní zájem o turismus, protože nemají zisk z místních daní. Jak se k tomu stavíte?

Radko Martínek: Já jsem se s tím také setkal. Chtěl jsem před časem propagovat agroturistiku, ale malé obce mají problematické obyvatelstvo, které je staré a nechce změny, a domy jsou postavené především k bydlení a na rekreační objekty je nelze jednoduše přestavět.

Horydoly.cz: Na to jsme se neptal. Mluvím o zanedbatelných místních daních.

Radko Martínek: To není pravda. Pro obce jsou nejdůležitější stálé příjmy. Další peníze mohou nepřímo získávat například přes daně z příjmu fyzických osob a z provozoven na území obcí.

Klub novinářů v cestovním ruchu FIJET: Neměl by každý podnikatel platit na podporu cestovního ruchu nějaký malý příspěvek jako například v Rakousku?

Radko Martínek: Na to máme státní a příspěvkové organizace.

Klub novinářů v cestovním ruchu FIJET: Podle mého názoru dělají kraje a regiony krásné propagační publikace, ale podnikatelé jim dýchají na záda.

Tomio Okamura: Kraje musejí nabízet cestovním kancelářím svůj region stejně, jako cestovky nabízejí služby svým klientům. Nejde to naopak. To je normální komerční vztah. Mnohdy je to ale tak, že kraj udělá krásnou publikaci, dokonce k ní vymyslí i program, ale za tím nic není. Žádný srozumitelný a použitelný produkt.

TV Prima: Před dvěma lety vydal CzechTourism dokument, ve kterém shrnuje pětapadesát překážek cestovního ruchu. Problémy se stále opakují. Co jste s tím zatím udělali?

Rostislav Vondruška: Nenazval bych to dokument, ale seznam. Nepokládám ho za dokument, ve kterém bychom se zavázali, že něco vyřešíme. Zatím jsme jednali s organizací v Praze 2, na jejíž jméno si právě nevzpomínám, že by na hraničních přechodech rozdávala informačním letáčky cizincům.