Slepička: Večerní Praha turisty fascinuje

Samozřejmě Jižní Město se asi nikdy turistickým hitem nestane, ale jinde je co ukázat. Například Holešovice, Karlín nebo Žižkov. Za návštěvu stojí, podle názoru Petra Slepičky, statutárního zástupce a ředitele sektoru turistických služeb Prague City Tourism, Botanická nebo Zoologická zahrada, které mají skvělou úroveň i ve světovém měřítku.

Slýcháme, že si Praha, coby naše turistická jednička vede dobře.

Praha má svůj cestovní ruch velice dobře organizovaný. To musím potvrdit. Vloni jsme zaznamenali nárůst o 3 % návštěvníků. Bylo to sice méně než v letech minulých, ale jsme i za tato čísla rádi. Navíc mluvím o návštěvnících, nikoliv turistech. Turisté jsou pouze podmnožina návštěvníků. Kromě nich tu máme například studenty v rámci programu Erasmus, kongresovou turistiku či české mimopražské návštěvníky z blízkého i vzdálenějšího okolí, kteří si vyjeli do hlavního města za kulturou nebo za sportem. Počet posledně jmenovaných přibývá a narůstá i procento jejich přenocování.

O 30 % stoupl zájem o Prahu u turistů z Asie, a to především z Číny. Bohužel se nezměnil počet jejich přenocování, které činí průměrně 1,6 noci ročně. To je velice málo. Asijští turisté tak patří spolu se Slováky (1,9 noci) mezi návštěvníky, kteří v Praze stráví v průměru méně než 2 noci. V tomto ohledu je na vrcholu klientela z Ruska, která se v Praze zdrží na téměř 4 noci v průměru. Navíc často míří nejen do centra Prahy, ale i do dalších čtvrtí a dokonce i měst.

Jak to vypadá s českými návštěvníky Prahy?

Potíž je, jak je vlastně spočítat, protože Český statistický úřad sleduje pouze hromadná ubytovací zařízení. Ovšem mnoho tuzemských návštěvníků zůstává u známých, příbuzných, na kolejích, ubytovávají se prostřednictvím platformy Airbnb a podobně. Tedy celkový počet domácích návštěvníků je daleko větší, než se oficiálně uvádí.

Pokud jedete například do Národního divadla, například z Vysočiny, tak je velice obtížné cestovat ještě ten den zpět. Pokud jedete vlakem, tak to ještě jde, ale autem po D1 nikdy netušíte, jaká bude cesta. Takže se situace začíná měnit, a i mladé páry si dnes mohou dovolit dát si v Praze večeři, přespat v hotelu a ráno v klidu odjet. Zvláště mimo sezonu, tedy v lednu, únoru a začátkem března, kdy jsou ceny hotelů nižší.

Zmínil jste Internetové platformy.

Jako organizace destinačního marketingu například s Uberem moc do činění nemáme. A doprava na letiště a z letiště je, jaká je. Letecký provoz stoupl na 15 miliónů cestujících ročně. Já sice osobně příznivcem této společnosti nejsem, ale na druhé straně je to služba ve světě etablovaná a mnohde s ní mají dobré zkušenosti a návštěvníci jsou na ni zvyklí.

Nás spíše zajímají platformy jako Airbnb. Přiznávám, že tento problém nemáme dotažený.

A co kongresová turistika?

Kongresová turistika v Praze je velice úspěšná. V Praze se jí zabýváme ve spolupráci s Prague Convention Bureau, která se, jak již název napovídá, primárně zaměřuje na MICE segment. Například se u nás konal prestižní Kongres Interní komunikace – Be IN in IK, který patří mezi tzv. Olympiádu mezi kongresy.

Já se účastním zahraničních kongresů European Cities Marketing, kde hovořím s  kolegy z dalších evropských měst, kteří organizaci takovéto akce hodnotí velice vysoko. Je známo, že klasický návštěvník kongresů jede do Amsterdamu, do Paříže, Berlína nebo Prahy, a bývá většinou, co do typu, stále stejný. Dá práci ho něčím zaujmout a překvapit.

My si s kolegy odjinud často vyměňujeme zkušenosti. Posledně se mne právě na tento kongres ptali, protože ho odborníci řadí k organizačně nejnáročnějším. Takové kongresy se většinou plánují dva až čtyři roky dopředu a je s nimi spojená velká prestiž i odpovědnost.

Vloni proběhly volby a funkcí na magistrátu se ujalo úplně jiné vedení.

Zatím se žádná velká vlna v pražském cestovním ruchu nekonala. Nové vedení se postupně seznamuje se situací. Řekl bych, že první kolo je u konce a již proběhla první jednání nových pracovních skupin, které jsou velice kvalitně obsazené. Budoucnost ukáže, zda se to, co slýcháme, postupně objeví v praxi.

Kromě změn tzv. neviditelných, tu jedna velice viditelná je. Je to ustanovení nové funkce tzv. nočního starosty, od které si hodně slibujeme. Noční starosta se bude po vzoru dalších evropských metropolí věnovat problematice nočního života v Praze. Ten nemůže nikdo pominout. Muzea zavírají kolem 18. hodiny, vyhlídkové věže ve 20 až 22 hodin, ale tím noční život zdaleka nekončí. Praha k tomu přispívá navíc svým geniem loci, tedy duchem místa a jistou tajemností, která je patrná právě ve večerních a nočních hodinách. To často zahraniční návštěvníky fascinuje. Právě kvůli tomu sem mnozí jezdí. Nikoliv jen za levným alkoholem, jak se často někteří mylně domnívají.