Málo poctivců bydlí v Praze

 Už jsem se těšil podle slov čtenáře Lukase jak píše. . . . . .“záleží na výběru lokality, denní době, sezoně a tak dále.

. . . . . . .podobný výzkum dovedu udělat. . . . . . . . .

tak, že bude (na stejné ulici ten samý den!) vráceno 11 i že bude vrácena 1 šrajtofle. bych to považoval za takové kratochvilné čtení . . . . . .

že místo kritiky tohoto kratochvilného čtení do celého problému nějak vědecky zasáhne. A hle - teď připouští, že to celé zase není tak úplně jednoduché.

Ale o čem se přeme, o co jde? Prostě jak zjistili ti žurnalisté někde mám s tou peněženkou víc a někde méně šancí. A tím je to definitivně pro mne uzavřené.

ehm, mluvit v jedné větě o RD a seriozním vědeckém výzkumu je poněkud, no, dejmetomu odvážné. pocitově nepopírám větší šanci na vrácení v severských zemích, ale mluvit o statistice? statistika umí i jiné věci než průměr - tedy chce-li být obrazem situace. jako v té anekdotě jak jeden sní dva buřty a druhej nic, a v průměru jsou oba tak akorát najedení. ale nešť. trvám na tom, že je to zábavné kratochvilné čtení.

zrealizovat to je poměrně obtížné, naprosto souhlasím, jen ta cena letenek mě od toho odrazuje. a neznalost některých jazyků, neznalost konkrétních lokalit atakdále.

Už se těším až nás pisatel Lukas příští rok překvapi „správnou“ zprávou  ze „správného“, vědeckého  výzkumu. A nakonec třeba zjistí, že to celé zrealizovat je rámcově obtížnější než vypustit pár slov kritiky. Statistické údaje jsou vždycky průměrem a ne konkrétním obrazem situace.

Je jasné, že časopisci (Reader’s Digest) to berou i asi trochu jinak. Ale stejně zjistili fakt, že na navrácení portmonky má člověk větší šanci v Helsinkách než v Lisabonu – a podivuhodně to není tím, že by tam byli Ne-portugalci.

záleží na výběru lokality, denní době, sezoně atakdále. podobný výzkum dovedu udělat tak, že bude (na stejné ulici ten samý den!) vráceno 11 i že bude vrácena 1 šrajtofle. bych to považoval za takové kratochvilné čtení a ne za nějakou světobornou studii.

Počítat to jako umístění při lyžařských nebo plaveckých závodech je skutečně nevhodné. To se tedy pozorným čtenáčům omlouvám.

Asi by to mělo spíše být zobrazeno takto:

Ze dvanácti šrajtoflí se  vrátil tento počet v těchto městech:

11        Helsinki

9          Bombay

8          Budapest + NYC

7          Moskva + Amsterodam

6          Berlín + Ljubljana

5          Londýn + Varšava

4          Bukurešť + Rio de Janeiro + Curych

3          Praha

2          Madrid

1          Lisabon

To nezmění nic na faktu že v Praze je šance dostat ztracenou peněženku zpátky mnohem menší než v Helsinkách. Prahu předběhlo 13 měst, kteréjsou v této "disciplíně" lepší.

Hlavně autorovi nějak uniklo, že Praha není na osmém, ale až na 14. místě!

(Ale samozřejmě test nic neříká o poctivostí občanů toho kterého státu - to by musely být peněženky umístěny někam, kam zaručeně chodí jen místní a žádní cizinci - v parku nebo jen na chodníku v centru je klidně mohli zvednout i turisté.)

Asi jsi nikdy neviděl lidi co se živí rukama. 

Pozornému Stendymu nějak ušlo, že v textu nejde o manikýru nýbrž o fakt, že Česká republika skončila na zadních místech mezi nepoctivci. A elegán mezi zloději byl možná Arsén Lupin, který měl pochopitelně jistě nablýskané nehtíky, byl hladce oholen, měl čistou košili a čerstvé spodní prádlo. Ten kdo je ale schopen zastrčit cizí portmonku do vlastní kapsy myšlenky na upravený zevnejšek asi nebude mít. Jestě že  Stendymu nevadí jistá opálenost rukou na ilustračních fotkách, co by z toho všeho mohl chytrého vydedukovat.

Pokud jsou na fotkách k článku ruce autora, tak bych mu doporučoval koupit si na honorář nůžky na nehty a nehty si také občas vyčistit. Docela odporné a to nejsem žádný přehnaný estét...