TOP 4 tipy na levné cestování

1. Kam cestujeme?

O ceně rozhoduje především destinace, kam máme namířeno. Skandinávie je drahá pro každého. Severní Amerika také není levná. V těchto zemích jsou náklady na život zhruba třikrát vyšší než u nás doma v Česku.

V západní Evropě také nelze příliš ušetřit. Snad jen Španělsko a Portugalsko jsou cenově přijatelné. 

Levně se žije v zemích bývalého východního bloku, v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a Albánii. Pokud se vyhneme mořskému pobřeží, tak i v Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Černé hoře. 

Na české poměry je velmi levno v jihovýchodní Asii, ve střední Asii, která dříve patřila Sovětskému svazu, Indii a Jižní Americe. Žít se tam dá za třetinu toho, co v Česku.

Ačkoliv jsou velmi levné a přitom ještě nedávno atraktivní Ukrajina, Srí Lanka, Venezuela a Haiti, nelze doporučit cestovat právě tam. První jmenovaná země je ve válce s ruským agresorem a další tři jsou v ekonomickém pekle, které si zařídily extrémně levicovou politikou.

2. Jak cestujeme?

Jak pořídit levné letenky? To je trochu tajemná alchymie, přidejte své zkušenosti, hodně trpělivosti a využijte srovnávače cen.

Úplně nejlevněji létat může jen ten, kdo má dost času a je mu v zásadě jedno, kam poletí. Čas od času se objeví neodolatelně nízká cena pro jednu či dvě osoby tam či onam. Obvykle to znamená, že poletíte v příštích několika hodinách nebo naopak až za rok, v málo atraktivních časech a bůh ví kam. Za těch pár stovek korun to ovšem stojí!

Ovšem i běžné lety s předem určeným cílem nemusejí být drahé. Řada nízkonákladových přepravců dokáže v kombinaci s online srovnávači cenu na přijatelnou výši.

Nemusíme všude jen létat. Je dobré vědět, kde jsou levné autobusy, kde se vyplatí cestovat vlakem, jestli nejsou výhodné místní aerolinky, jak se jezdí taxíkem nebo stopem.

Rychlovlaky křižují celou západní Evropu, příslovečně přesné Japonsko a také Čínu. Jízdenky nebývají o mnoho levnější než letenky, ale odpadají náklady na drahou dopravu z letišť do měst. Vlaky totiž obvykle zajíždějí do centra města. Srovnání se nabízí například na letenky Paříž, dálkové autobusy a vlaky. Letadlo je rychlejší, vlak pohodlnější a autobus levnější.

Dálkové autobusy jsou velmi populární v Turecku. Cestování v nich poskytuje více komfortu než lowcost aerolinky. Autobusové linky s menší mírou komfortu pak křižují jihoamerické státy. 

Něco mezi taxíky a autobusy jezdí ve všech zemích bývalého Sovětského svazu, na Balkáně a v Turecku. Mikrobusům se tam říká maršrutky, jezdí častěji a levněji než běžné autobusové linky, a v cílových místech si řeknete, kde vás má řidič vysadit. Propojují celou střední Asii, Kavkaz i Sibiř. Cestovatelé je využívají především na venkově a na výjezdy do hor.

Nezapomeňte zjistit, v jaké zemi se platí za stop. Mnohdy je zvykem, že soukromá auta berou stopaře a ten řidiči platí cenu jako by jel maršrutkou. Je to velmi praktický a dobře zajetý systém, který využívají především místní lidé.

Důležité je, jaké slevy poskytuje hromadná doprava. Pak třeba i v nejbohatších státech můžete cestovat velmi levně. Zářným příkladem je Německo, které právě zavedlo měsíční jízdenku na všechny autobusy, vlaky i městskou hromadnou dopravu s výjimkou expresů. Stojí pouhých 9 eur.

A kdy už musíte jet taxíkem, ve většině zemí světa si sjednejte cenu jízdy předem. Ať nejste nepříjemně překvapení, co po vás taxikář chce. Ne všude už dorazily taxikářské aplikace, které jsou z hlediska cen bezproblémové. Pro orientaci: nejdražší taxíky jezdí ve Švýcarsku (zhruba 90 Kč/km) a v Česku se jezdí za 25 Kč/km. Laciné země jsou například Egypt (4 Kč), Rusko (5 Kč), Indie (5 Kč), Pákistán (5 Kč), Arménie (5 Kč) a Gruzie (6 Kč). Drahé naopak Japonsko (85 Kč), Malta (80 Kč), Dominikánská republika (70 Kč) a Irák (60 Kč).   

3. Kde bydlíme?

Bydlení je na cestách důležitou položkou rozpočtu. Většina z nás nechce spát jako bezdomovec na lavičce v parku nebo na smetišti za městem, ale také nepotřebujeme bydlet v luxusním hotelu. Možností, jak během cestování bydlet levně, je spousta. 

Samozřejmě nejdřív každého turistu napadne, aby prozkoumal nabídku hotelů, apartmánů, hostelů, penzionů a dalších oficiálních ubytovacích kapacit na celosvětových rezervačních systémech Booking, Trivago, Tripadvisor, BedAndBreakfast a dalších.

Levné nabídky na bydlení v soukromí najdete na všeobecně známé síti Airbnb. Pokud vám nevadí sdílet prostor s více lidmi, ubytujte se v hostelu. Kromě levného ubytování zde obvykle najdete další cestovatele, se kterými si budete mít co říci, sdílet zážitky, získat informace na další cestu a případně se spojit na den, týden či měsíc. Nejznámější vyhledávač hostelů se jmenuje HostelWorld.

Ještě levnější je couchsurfing. Neplatíte vlastně vůbec nic a za to dostanete na jednu noc postel a jídlo. Hostitelé od vás za to očekávají, že jim řeknete něco o své zemi a životě u nás. Někdy vás vezme na výlet neo provede po městě. Hostitele je třeba oslovit co nejdříve, třeba měsíc či dva před plánovanou návštěvou. Nezapomeňte se představit, protože jen na hostiteli záleží, zda vás vezme k sobě domů. 

Poněkud zvláštní nám přijde house sitting / pet sitting, ale třeba v USA je to velmi oblíbená služba. Spočívá v tom, že majitel domu či bytu odjíždí na delší dobu pryč a potřebuje někoho, kdo by mu ohlídal domov. Anebo aspoň u něho bydlel a ukázal, že dům není prázdný. Je to skvělá pojistka proti zlodějům. Podobně funguje i pet sitting. Na starosti máte domácího mazlíčka a dostanete střechu nad hlavou. Celosvětově propojuje majitele nemovitostí a jejich hlídače web TrustedHouseSitter.com. Funguje velmi podobně jako známý Airbnb.

Jestli chcete vyměnit pár hodin své práce denně za bydlení a jídlo, jedná se často o práci na farmě, při obnově historických památek či na jiných neziskových projektech. Velké nabídky pracovně-turistických pobytů najdete na Workaway, HelpX a WWOOFing.

Na první dobrou každého napadne, že nemusí bydlet pod střechou, a vezme s sebou stan a spacák. Kromě toho, že přenocování v lůně přírody za každého počasí vyžaduje jistou zkušenost a přiměřené vybavení, je třeba respektovat místní nařízení. V některých státech nebo nebo regionech je možné bivakovat či stanovat kdekoliv, jinde s omezením na pobyt mimo civilizaci a jinde je úplně zakázané. Typicky je to v národních parcích a rezervacích, kde je dovolené přespávat jen v oficiálních kempech.

Nikdo vás jistě nebude honit za to, že si večer položíte na zem karimatku nebo zavěsíte na strom hamaku, vlezete do spacího pytle, přespíte a za kuropění se sbalíte a odejdete. To nevadí policistům, rangerům ani ochráncům přírody. Se stanem a ohněm to je ale někde na pováženou.

Nezapomeňte na lokální vyhlášky, které v suchých oblastech zakazují rozdělávat oheň. Nebezpečné je spaní na oblíbených mořských plážích, protože zloději sem chodí krást. Dbejte na varování před divokými zvířaty! Někde vás napadne v noci medvěd, jinde kousne škorpion, sežere vás krokodýl, zraní divoké prase...

4. Co chceme vidět?

Cestovatelé platí nejvíce peněz ve městech. V přírodě, na horách, na moři už nic nekoupí. Leda tak něco k jídlu, případně zaplatí dopravu tam a zpět.

Jíst je nejlepší a nejlevnější tam, kam chodí místní obyvatelé. Prakticky ve všech zemích to jsou levné jídelny či restaurace, kde se dennodenně stravují pracující lidé. Na dlouhých cestách to pro vás nejspíš bude tam, kde jedí řidiči a obchodní cestující. Při delším pobytu ve městě zajděte mimo turistické centrum. Lokální potraviny a místní chutě za rozumné peníze vám budou odměnou za trochu námahy.

Jen dávejte pozor na hygienu. Vodu pijte jen balenou a ledu v nápojích se raději vyhýbejte. Jídlo je oproti nápojům bezpečnější, protože bakterie se ničí vařením, pečením i smažením.

Ještě více ušetříte za stravu, pokud zajdete na trh a doma si pak sami uvaříte. V exotických zemích však může nastat zádrhel, že vůbec nebudete vědět, co že to trhovci prodávají. A případně pak z toho nebude umět připravit pokrm. Schválně: jak byste zpracovali čirokovou mouku v Africe, maniok v Latinské Americe nebo cizrnu v Indii? V těchto oblastech patří mezi základní suroviny.

Nejen chlebem živ je člověk, ale potřebuje také kulturní vyžití. Vstupy do památek a na kulturní události jsou při tom drahé.

Pokud chceme poznat město důkladně, vyplatí se zajít do turistického informačního střediska a koupit turistickou slevovou kartu. Mají různé podmínky, ale všechny umožňují ušetřit na městské hromadné dopravě, na vstupech do muzeí, galerií i památek, někde i do sportovních zařízení nebo parků.

Velké slevy poskytují provozovatelé ze státní a veřejné sféry na různé průkazky. Slevy se poskytují třeba na studentské průkazy ISIC, ale také senioři mají levnější vstupné, někde neplatí novináři a jinde zase zaměstnanci daného oboru. Například železničáři dostávají slevu ve vlakových muzeích, učitelé na hradech a zámcích - za zeptání na pokladně nic nedáte.

Mnohá muzea či památky nabízejí vstup zdarma v určitých hodinách nebo dnech. Bývá to v málo atraktivních časech, ale jako cestovatelé máte času dost, pokud jste si návštěvu dobře naplánovali.

Nezapomeňte, že mnohé památky jsou sice placené, ale část je přístupná zdarma. Pokud vám stačí vidět nádvoří hradu či zámku, můžete si ho často užít bezplatně. Jestli se spokojíte výhledem od paty rozhledny, nemusíte platit vstupné, abyste na ni vystoupali. Pokud chcete využít lanovku, je cenově výhodnější vyjít nahoru pěšky a dolů se svézt, než naopak.