Zdeněk Mahler má pro vás Indický hlavolam

Co se stalo ?

Celkem nic. Jen Zdeněk Mahler obklopený přítomnými ženami - ilustrátorkou Janou Zimovou a svoji vnučkou Julií Mahlerovou pokřtil v Praze úžasný cestopis, jehož prvními čtenáři byli v roce 1957 známí cestovatelé Zikmund a Hanzelka.

To si nevymyslíte?

Skutečně Indický hlavolam, jak se kniha jmenuje, byl napsaný, začátkem druhé poloviny minulého století. Tehdy skutečně v Indii Zdeněk Mahler pobýval a své zážitky poctivě zaznamenával.

"Kniha poté  vyšla v Praze a člen tuzemského zázemí  slavných cestovatelů Karel Pech, který jejich reportáže ze zahraničí připravoval a četl pro rozhlas, rovněž s nimi korespondoval. Nu a protože zrovna Zikmund s Hanzelkou byli v té době v Indii, poslal jim Karel Pech mou knihu, kterou jsme mu dal ještě než se prodávala, na adresu dalšího jejich cíle. Od nich samotných pak  vím, že si knihu se zájmem přečetli. Podle toho usuzuji, že byli prvními čtenáři Indického hlavolamu," zavzpomínal Zdeněk Mahler na dobu, kdy cestopis o Indii vyšel poprvé.

Klasické dílo cestopisné literatury od jednoho z nejvýznamnějších českých autorů, které ani za ty roky neztratilo na půvabu a aktuálnosti. Těmito slovy uvádí nakladatelství Jota cestopisné dílo muže, který už dokázal jinými knihami nebo scenáři rozjet  tolik potřebnou osvětu ohledně Katedrály svatého Víta, nebo osobností třeba Tomáše Garrigue Masaryka či Antonína Dvořáka.  

Tentokrát máte před sebou Mahlerův cestopis po Indii napsaný v polovině minulého století a těšíte se na text poutavého svědectví o stále ještě exotické zemi Indii. V Indii je jedinečná krajina, památky, indická společnost ctí tradice, prožila  dějinné události, ovlivnila kulturu, filosofii a náboženství.

Mahler o tom píše s půvabem a vtipem a navíc na detailech s ním vnímáte  atmosféru dálek. Prozradím vám, že pokud si jenom trochu vybavíte autorův težko napodobitelný  hlas, tak se vám možná přihodí stejný jev. Při čtení Indického hlavolamu budete text vnímat, jakoby jej četl jeho autor. Zkuste si to!

Byznysmeni vystavují fotky v Buddha-Baru

„Indie je zážitek na celý život. Všecko v Indii je událost, jež vzbuzuje úžas. Čas nemá začátek ani konec: lidé věří v převtělování a smrt je jen přechod do nové existence, bědný úděl je zaviněn předchozím proviněním, které nelze svádět na jiného, a každý sám je strůjcem svého příštího osudu… Aby počet putujících duší dostačoval, byl propojen i s živočišnou říší. Přírody neubývá, život plyne ve vyrovnanosti, nenásilí a zdánlivé nehybnosti. Staletí jsou jak vánek a kultura a filozofie se měří na tisíciletí… A z věkovité moudrosti zákonitě vzchází moderní dynamičnost tohoto subkontinentu, vzestup Indie mezi velmoci budoucího světa…“ píše autor na přebalu publikace, kterou v roce 2012 vydala JOTA v edici Cestopisy. 

Scénárista, spisovatel, historik a hudební vědec

Zdeněk Mahler (*1928) je významný český spisovatel, scenárista, publicista a muzikolog. Vystudoval bohemistiku a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.    

Je autorem mnoha scenáristických předloh k filmům Svatba jako řemen, Nebeští jezdci, Koncert na konci léta, Božská Ema, Zabudnite na Mozarta. Podle jeho scénáře vznikl třeba i film Lidice, jehož knižní verzi Muž, který přežil Lidice, vydalo n akladatelství JOTA  v roce 2011. Mezi jeho populární tituly patří monografie Ano, Masaryk, příběh pražského svatovítského chrámu Katedrála, ale i monografické práce o Bedřichu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi či Wolfgangu A. Mozartovi.

Zdeňku Mahlerovi byl udělen čestný titul Doctor honoris causa (Dr. h. c.) za zásluhy na Univerzitě Jana Eveangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Za trvalý přínos pro českou kulturu obdržel roku 2003 od ministra kultury Pavla Dostála resortní medaili Artis Bohemiae Amicis.