Ať to frčí!

Bicykl je společníkem od dětství do stáří. Pro čtyřleté caparty jsou vhodná kola se stálým převodem, takzvané furtošlapky.

Co ocení prckové

Není na nich potřeba přemýšlet o brzdění a volnoběhu. Jaký udělá malý cyklista pohyb, tam jede. Sedlo by měl mít tak nízko, aby z něho dosáhl nohou na zem. Nebude se tolik bát.

Pětileté děti už zvládají kola s protišlapací brzdou zvanou torpédo. Při zpomalování jen reflexivně šlápnou dozadu a nemusí se zabývat brzdovými pákami na řídítkách.

Od sedmi let děti přicházejí na chuť převodům, od devíti jsou schopné řadit na přehazovačce i přesmykači. Vhodnější jsou pro ně lehčí trekingové než horské modely. Řazení by se mělo ovládat spíše otočnou rukojetí než páčkami.

Jen pro dospělé

Dospělí se na bicykl dívají často jen jako na prostředek, jak se dostat z jednoho místa na druhé. Obvykle si proto vystačí s kostitřasem vybaveným jen torpédem. Přední brzda nefunguje, světlomet dávno upadl i s dynamem, odrazky stroj nikdy neměl, ale jezdí stále jako zamlada.

Jenže co když se vám zachce nového stroje? Poradíme vám, co si máte rozmyslet, než vstoupíte do cyklistického obchodu.

Důležitá je údržba

"Pro naprosté laiky je nejlepší nechat si poradit ve specializovaném cykloobchodě a názor si nechat potvrdit z co nejvíce stran," uvádí technik sportovní laboratoře Strojírenského zkušebního ústavu v Jablonci nad Nisou Aleš Pleskot. "Největší rozdíly jsou v brzdách, ráfcích a pláštích." Podle Pleskota neplatí často používaná nadsázka, že v supermarketech se prodává místo kol šrot. I tam se dá najít dobré kolo za slušnou cenu.

"Zákazník zároveň nesmí zapomenout, že jakékoliv kolo vyžaduje údržbu." Bez ní se i špičkový bicykl stane udřeným soumarem a radost z jízdy se vytratí. A to by byla škoda, protože podle Aleše Pleskota kvalita všech kol od nejdražších po nejlevnější stále stoupá.

Terén bez cest

S pravými horskými koly to před pár lety vypadalo špatně, obchodníci nabízeli především trekingové bicykly, ale MTB se vrátila zase do módy. Horské kolo pro rekreační vyjížďky do terénu dnes vypadá přibližně takto: hliníkový rám, přední odpružená vidlice, V-brzdy, řazení páčkami nebo otočnou rukojetí, váha jedenáct až třináct kilogramů.

"Dnes se rám většiny kvalitních horských kol vyrábí z hliníkových slitin, které jsou lehčí a tužší," vysvětluje Aleš Pleskot. "Zároveň je ovšem nutné počítat s nižší životností." Základními doplňky jsou blatníky, nosič, computer a blikačka. Cena spolehlivého kola pro občasné výlety začíná na sedmi tisících korunách, časté sportovní vyjížďky vyžadují investici od patnácti tisíc korun.

Lesní a polní cesty

Proč jezdit na těžkém a pomalém horském kole, když se do opravdového terénu nikdy nepodíváme? Odpověď na tuto otázku dává už několik let hybrid mezi horským a cestovním kolem, kterému se říká trekkingové nebo někdy také krosové kolo.

Svou nižší váhou, vzpřímeným posedem a užšími pneumatikami vyhoví rekreačním cyklistům, kteří vyrážejí na rozbité okresky, polní cesty a občas se ocitnou i na kamenité lesní stezce. Slušný rekreační treking přijde na deset tisíc korun. "Dnešní trekking je totiž vybavený stejně kvalitním rámem i součástkami jako jeho bratříček horské kolo," připomíná Aleš Pleskot.

Silnice

Prodej silničních bicyklů se v Česku zatím neprobral z letargie, a tak slouží většinou pouze výkonnostním sportovcům. Avšak kdo najde zálibu v rychlosti, pravidelném rytmu a kouzlu jízdy v pelotonu, ten silniční cyklistice propadne navždy.

Při smutném pohledu na vytlučené díry na většině tuzemských silnic je však jasné, proč mezi rekreačními i závodními silničáři vévodí Němci, Španělé, Francouzi, Italové a Nizozemci. Prostě mají udržované silnice. Na silničku si musíte našetřit nejméně patnáct tisíc korun, protože jsou k dostání jen sportovněji laděné modely.

Města i vesnice

Na každodenní ježdění do práce, za zábavou nebo prostě jenom po městě či vesnici jsou vhodná především kola s robustní konstrukcí, silnějšími pneumatikami, blatníky, světly a hlavně pořádným nosičem. V rovinatých krajích není potřeba přehazovačka, ale životně důležité jsou dobré brzdy.

Takovým kolům se říká cestovní (vypadají jako ukrajina po dědečkovi a dají se pořídit od dvou tisíc korun), městská (zkulturněná horská kola za deset tisíc a více korun), holandská (vepředu i vzadu mívají velké nákupní košíky a rámu chybí středová tyč kvůli pohodlnému nastupování) či cruisery (kola spíše pro parádu a popojíždění před holkami připomínají nízkou robustní konstrukcí motocykly třídy choper a jejich ceny se pohybují nad hranicí dvaceti tisíc korun).