Den bez aut 2k7 style

Den bez aut se tak stal svátkem nás všech, aniž by se nás někdo zeptal, zda si to přejeme.

Ekochobotnice

České dráhy, které vykázaly za rok 2006 ztrátu 450 milionů korun. V roce 2007 budou prý v černých číslech, ale to je pouze kouzlo. Více zde. ČD jsou ekonomicky závislé na dotaci od státu, kterou dostávají na provoz silně ztrátové osobní přepravy, tedy z našich daní. V oblasti osobní dopravy poskytují ČD dlouhodobě nekvalitní služby za přemrštěné ceny a zdůvodňují to nedostatkem financí, ale na sponzoring neužitečných akcí několika zoufalců si peníze každoročně nacházejí.

Správa dopravní cesty je servisní organizací, která pronajímá dopravním organizacím koleje. 60 km tratí pronajímá jiným firmám, zbylých asi 10 000 km Českým drahám. Polovinu jejích příjmů tvoří platby od ČD, druhou polovinu platby od Státního fondu dopravní infrastruktury, kam přispíváme opět my z daní.

Děti Země nejméně v jednom případě lobbovaly pro SŽDC, výsledkem byla zakázka ve výši 9 miliard korun na modernizaci tratě v úsecích Ostrava Kunčice – Frýdek-Místek – Český Těšín a Bystřice nad Olší – Mosty u Jablunkova v souvislosti s výstavbou průmyslové zóny v Nošovicích.

Odborové sdružení železničárů. Ekonomické závislosti jsou zde jasné. Soudruzi z odborů dobře ví, co dělají. Pokud budou soudruzi z řad aktivistů dostatečně důrazně podporovat "ekologické" dopravní koncepty s účastí deficitních Českých drah připomínajících černou díru, dá se předpokládat, že soudruzi z odborů budou mít větší vliv.

AŽD Praha dodává zabezpečovací a telematické zařízení kam? No přece na železnici. Spolupracuje jak s ČD, tak s SŽDC, což jsou její hlavní zákazníci. Opět platí, že více zakázek pro ČD, větší profit.

Ministerstvo životního prostředí t.č. pod kontrolou Strany zelených, je státní orgán, který ve věci Dne bez aut dosáhl s aktivisty dojemné symbiózy.

Děti Země je prominentní ekologické hnutí. Sdružuje dvě skupiny lidí: ekologické kariéristy a užitečné idioty. Jeho specialitou je masáž dotačního vemene občanské společnosti (oficiální kořist činí zatím asi 3,8 mil. z dotací, granty nepočítám) a tzv. fundraising, tzn. vydírání firem ekologistními argumenty. Jinou podobnou skupinou je Nadace Partnerství.

Některá města u příležitosti Dne bez aut vyhlásí hromadnou dopravu zdarma, což opět zaplatíme my všichni z našich daní.

Ekoterorismus

Akce se každoročně účastní kolem dvou tisíc lidí, někteří z nich ovšem nedobrovolně. Ve městech, kde obsadila radnice nějaká ekolobby, totiž mívají úředníci Den bez aut povinný.

Stejně tak lze spekulovat o dobrovolné účasti dětí, které bývají na místo odveleny ze školy podobně jako v dobách totality na 1. máje.

Mediální prezentace tuto v podstatě komorní a bezvýznamnou akci zveličuje a dodává jí takového významu, který ani náhodou nemá. Původně dobrá myšlenka, totiž poukázat na zbytečné nadužívání aut, se v posledních letech zvrtla na bezostyšné prosazování záměrů různých lobby, zejména lobby cyklistické.

Ani to by ještě nebylo tak hrozné, kdyby během Dne bez aut nebyla vyvolávána úmyslně konfrontace mezi řidiči automobilů a jinými účastníky dopravy a vyvoláván pocit viny z něčeho tak běžného, jako je používání automobilu.

Akce v některých městech vrcholí něčím jako sabatem, kdy účastníci vyjedou zpravidla na kolech do ulic a šikanují motorizované účastníky silničního provozu. Obětí těchto aktivit jsou slušní lidé, kteří se cestou z práce, z dovolené nebo za nákupy ocitli ve svém autě ve špatném místě a v nesprávnou dobu, aby si z nich aktivisté udělali rukojmí.

To vše se děje za podpory městských zastupitelstev a dohledu obecních strážníků. Kolektivní onanie je tak završena vznikem dopravních zácp, což je jistě velice prospěšné.

Perverze kulminuje hádkami nervózních řidičů a aktivistů posedlých komplexem spasitele, které poskytují aktivistům uspokojení a pocit nepostradatelnosti. Posláním Dne bez aut není cokoliv prospěšného, zejména jeho závěrečná fáze staví na konfrontaci a zlovolnosti.

Just give´m finger!

Letos připadá Den bez aut na sobotu 22. září. Z toho lze vyvodit menší účast aktivistů na tomto zoufalém špektáklu, nehledně na to, že nebude možné pozvat kanonenfutter ze škol. Já udělám následující:

* Vyjedu za svým cílem, čím a jak budu chtít. Jsem přece svobodný člověk.

* Pokud pojedu autem - a nejspíš pojedu autem, nenechám si vnucovat pocit viny, protože k němu nevidím důvod.

* Za volant usednu s vědomím, že aktivistů je málo, ale aut je moc. Aktivisté to z mého chování asi vycítí.

* Aktivistů je málo a tvoří skupiny, takže se jim vyhnu mimo jejich zónu. Ten hloupý jest, kdo se nechá nachytat od blbce.

* Kdyby mě přesto nachytali a uvázl jsem v koloně, nenechám se vytáčet a budu je ignorovat, jako ignoruji jiný póvl.

Náš nezájem je pro ně největší metla. A co vy?

Autor je vydavatelem serveru Zmrdi, vohnouti, politika, společnost, kultura...