Dvěma potoky na kole

Vyzkoušeli jsme trasu, kterou jsme znali jen zčásti po malých kouscích, jež jsme v minulých letech křižovali nebo jeli opačným směrem.

Zábrdka

Za jednoho deštivého dopoledne vyrážíme z Mukařova nedaleko Mnichova Hradiště na hranice bývalého sovětského vojenského prostoru. Předpokládáme, že po cestě nepotkáme žádné cyklisty ani turisty.

Za celý den jsme opravdu neviděli jediného pěšáka, zato jsme předjeli dva německy hovořící cykloturisty s promočenými brašnami.

Sjíždíme k potoku Zábrdka a po levém břehu mírně stoupáme proti jeho toku (máme ho tedy po levé ruce). Asfaltka se za chvíli mění v lesní cestu, kde se dají kaluže ještě objíždět. Po dalších deseti minutách se dostáváme do bahnitých terénů a těsně před Pytlíkovským mlýnem nás čeká kraťoučký sjezdík. Klouzavé blátíčko shazuje ze sedla každého, kdo se pokouší brzdit nebo zatáčet, včetně autora tohoto článku.

Hospoda Na Pince

U mlýna je poslední možnost nabrat vodu ve studánce. Kousek od ní přejedeme Zábrdku po chatrné lávce a pokračujeme po cestě s říčkou po pravé ruce. Hluboké bahnité koleje od lesních traktorů jsou plné vody, do kterých občas spadneme. Za každou nešikovnost platíme po kolena mokrýma nohama.

Následují louky, dva brody, staré rybníčky a po silničce dojíždíme k osamělé hospodě Na Pince. Právě otvírají. Doufáme, že ještě není vypité všechno pivo z letní sezóny, protože nápis na dveřích zní hrozivě: "Otevřeno do vyčerpání zásoby piva." Potom asi paní hospodská upadne do zimního spánku, ze kterého ji probudí až jarní nápor cyklistů.

Prudké úvozy

Chvíli jedeme po silnici, stoupáme do obce Zábrdí, kde Zábrdka pramení, a vyjedeme k vodárně na bezlesém návrší nad vesnicí. Od ní vede nenápadná cesta do lesa, která se rychle změní na prudce stoupající úvoz. Takových bude na dnešní trase ještě několik - dají se vyjet, ale stojí hodně sil a není to rychlejší, než tlačit kolo pěšky.

V okolí Červeného vrchu se na širokém hřebeni napojíme na modrou značku. Po chvíli nás čeká krásný, rychlý, bezpečný, ale technický sjezd širokou lesní cestou z vrchu Jelínek do Hrubého Lesnova.

Malá Mohelka

Po silnici jedeme do Lesnovka, kde poprvé křižujeme potok Malou Mohelku, a dál do Hlavice ke kostelu. Tady zase najedeme do terénu. Podél fotbalových hřišť vjedeme do lesa a prudce klesneme k Malé Mohelce. Pár metrů musíme kola dokonce vést. Výjezd na druhé straně údolí je pro tuto trasu typický úvoz na hranici sjízdnosti. Místy je uprostřed vodou vymletá hluboká rýha, několikrát narazíme na volné velké kameny.

Brody a bahno

Od Vrtek do Ouče musíme zase šlapat po silnici. Odtud však již na asfalt nenarazíme. Velmi prudce, ale pohodlně sjedeme znovu k Malé Mohelce. Pozor na tři příčné betonové kanály na odvod vody. Buď je musíme přeskočit, nebo před nimi uctivě sestoupíme z kola. Podél toku Malé Mohelky se dáme doleva dolů. Několikrát brodíme, mezitím je cesta buď rozbahněná, nebo zarostlá, anebo jí lze přičíst obě charakteristiky.

Na rozcestí zvaném Malá Mohelka odbočíme doprava prudce nahoru a v serpentinách vyšlapeme, nebo spíš vytlačíme kola, do Neveklovic. Do cesty se nám zase staví několikrát nepříjemné volné kameny. Přejedeme silnici a za kravínem sjedeme po louce ke dvěma dřevěným sochám.

Poslední sjezdík a jsme doma

Zde odbočíme doprava a úvozem rychle sjíždíme klopenými zatáčkami k Mukařovskému mlýnu a do Borovice, kde jsme podzimní cyklistický výlet začali.

Cyklistika na Ralsku a okolí

Bikeři, přicházíte o rajón Ralsko!

Houpavé horizonty

Na kole z ledové hory

Ještěd, Ralsko a Kozákov

Ralské cross country

Divočina na Zábrdce

100 kilometrů na kole podél Jizery