Na kole do kopců a přitom po rovině

Trekkingové kolo: umělá krajina

Lednicko-valtický areál

Spousta lidí zná jihomoravský zámek Lednice. Někteří si prošli i zámecky park s romantickým skleníkem a labyrintem geometricky sestříhaných keřů. Ale nemnozí si užili zdejší přírody.

Pojeďme si tedy udělat dvanáctikilometrový pohodlný výlet po lesních cestách do krajiny, kterou místní šlechtický rod Lichtensteinů přetvořil z močálovitých lužních lesů na oázu odpočinku.

Z Lednice pojedeme nejprve podél Zámecké Dyje, poté obejdeme Lednické rybníky, vystoupáme do dubových a habrových lesů a nakonec skončíme ve Valticích. Uvidíme turecký minaret, řecký Apollonův chrám, rustikální Nový dvůr, středověký pomník svatému Hubertovi a empírový vítězný oblouk zvaný Randez-vous.

Vše je sice kašírované a jen jakoby, protože se samozřejmě nejedná o originály. Ty však díky svému stáří nějakých dvě stě let už mají dostatečnou patinu na to, aby se daly brát vážně. Ve své době ovšem byly zřejmě jako pěst na oko, podobně jako dnes plastové napodobeniny renesančních nebo antických schodišť u některých podnikatelských sídel.

Lednicko-valtický areál je od roku 1996 zapsán do seznamu UNESCO, ve kterém jsou světově nejcennější přírodní i lidské výtvory.

Čas: 1/2 dne

Na start: vlakem do Břeclavi a odtud lodí do Lednice, nebo vlakem rovnou do Podivína

Domů: vlakem z Valtic

Horské kolo: lesní pěšiny

Nejčeštější hora

Polabské lány jsou naprvní pohled nudné, rovina je neutěšená a les aby pohledal. I tudy se ovšem dá jezdit na horském kole po lesních stezkách daleko od civilizace.

Nevěříte? Zkuste to z Nelahozevsi na Říp. Nejdříve pojedeme silničkou po proudu po levém břehu Vltavy, napojíme se na červenou turistickou značku a trochu se pohoupeme po polní cestě na terénních vlnách mezi poli a loukami.

Projedeme lesem po vzorně udržovaných svážnicích a ocitneme se ve Ctiněvsi. Tady někde má mít mohylu praotec Čech, ale nikdo ji zatím nenašel a na jeho počest je proto pojmenována pouze hospoda. Teď budeme muset kilometr do kopce, možná budeme i trochu tlačit, až se ocitneme na úpatí Řípu.

Vodorovně po vrstevnici ho objedeme a na druhé straně se ocitneme na parkovišti. Kola zamkneme ke stromu nebo zábradlí a pěšky si vyšlápneme nahoru k rotundě. Kopec se dá vyjet i na kole, ale drsným šlapáním bychom si narušili heslo výletu "nikdy do kopce."

Po návratu z vrcholu pojedeme pořád dolů rychlými silničkami, nebo terénem po červené značce k Labi.

Čas: celý den

Na start: vlakem do Nelahozevsi

Domů: vlakem z Roudnice

Trekkingové kolo: perfektní asfalt

Jizerské hory přes rašeliniště

Nikde nevede tolik asfaltových a betonových silnic, kam nesmějí auta, jako v Jizerkách. Autem vyjedeme na parkoviště nad horskou vsí stejného jména Jizerka, nasedneme na kolo a sjedeme prudkým padákem do vesnice.

Odtud si už budeme užívat krásně vyasfaltovanou cestu občas mírně stoupající či klesající. Na co bychom měli převody, kdybychom na horách nejeli aspoň trochu do kopce? Ze sedla vychutnávejme výhledy na okolní hory, můžeme se zastavit mezi rašeliništi, nebo si projít naučnou stezku po dřevěných lávkách nad močály.

Dojedeme k restauraci Smědava. Jestli už opravdu nemůžete, pošlete někoho nazpátek pro auto, aby objel celé hory a na Smědavě vás zachránil. Jinak se vraťte po stejné silnici nazpátek, uvidíte, že vám bude její okolí připadat úplně jiné, než když jste jeli sem.

Čas: 3 hodiny

Na start: autem na parkoviště nad Jizerkou

Domů: zpět z parkoviště

Trekkingové kolo: polňačka i silnice

Královskou stezkou na Karlštejn

Na Karlštejn nejezdíval jeho stavitel Karel IV. z Prahy, ale z královského města Berouna. Z hlavního města by totiž musel překonávat hluboké lesy, rokle a hřebeny, kdežto z Berouna to vzal pohodlně po rovině podél vody.

Touto cestou dnes proudí každý víkend desítky cyklistek a cyklistů, celé rodinky na kolech i osamělí lovci kondice. Snad ani nepotřebujeme mapu. V Berouně se dostaneme na levý břeh Berounky a po prašné, ale pohodlné cestě mezi řekou a skálami jedeme až do obce Srbsko.

Po cestě mineme rozhraní černých a bílých skal (po této linii se skrze vápencový příkrov drala ven láva), rozlehlý lom Alkazar (nad námi lezou desítky horolezců) a Barrandovu jeskyni (v ní bylo objeveno dvě stě metrů nizoučkých chodbiček zvaných plazivky).

Jestli chcete jíst a pít, doporučujeme to udělat v některé ze srbských restaurací, dál už to bude dražší. Do Karlštejna odtud vede dokonale rovná silnička s hladkým asfaltem.

Podle nátury si užijte sportovní rychlou jízdu v háku jako závodníci jeden za druhým, nebo naopak vychutnávejte poklidným šlapáním výhledy na řeku ve skalním kaňonu.

Čas: 1/2 dne

Na start: vlakem do Berouna

Domů: vlakem z Karlštejna