3 důvody, v čem je přínosný pro děti kolektivní sport

Pokud váháte mezi individuálním a kolektivním sportem, Petr Salomon, odborník na sportovní marketing a spoluzakladatel platformy Týmuj.cz, přináší tři důvody, proč do dětského rozvrhu zařadit kolektivní sport. Zdůrazňuje především práci v týmu, vzájemnou spolupráci a motivaci.

(Nejen sportovní) parta

Když děti hrají fotbal nebo volejbal, musí spolu komunikovat, mluvit. Nenásilnou formou tak navazují sociální kontakt se stejně starými dětmi, mezi kterými si snadno mohou najít kamarády. Učí se přijímat vítězství a vyrovnávat se s porážkami, což se jim bude hodit i mimo hřiště a tělocvičny. Totéž platí pro společné sdílení euforických i těch méně příjemných pocitů. A co teprve ta čirá radost v momentě, kdy dá vaše dítě rozhodující branku, koš nebo bod a je mezi parťáky za hrdinu.

Spolupráce

V kolektivních sportech se vždy vyhrává i prohrává společně, celý tým jde za stejným cílem. A každý v něm má jinou úlohu. Někdo střílí góly, jiný zase brání ve skórování soupeři. Vyrovnat se se svou rolí v kolektivu, nežárlit na ostatní, kteří jsou lepší nebo plní „vděčnější“ úkoly (třeba právě dávat góly) a naopak je podporovat, to je další klíčová dovednost, kterou se děti prostřednictvím kolektivních sportů učí. To vše pod vedením trenérů, často přirozených vzorů, díky kterým lépe přijímají a respektují autority.

Motivace bez námahy

Nevýhodou individuálních sportů je, že k jejich provozování může občas chybět vůle. Přemluvit potomka, aby se zvedl od počítače nebo tabletu, se mnohdy zdá jako nadlidský úkol. Pokud na něj ovšem čeká dalších deset spoluhráčů a on ví, že když nepůjde, budou hrát v oslabení, nebo přijde o důležité společné momenty, to už je pořádná motivace navíc. U dětí se navíc přirozeně posiluje smysl pro zodpovědnost.