„Lezení je pro děti přirozená hra. Všichni jsme jako malí lezli po stromech nebo skákali po kamenech. Na stěně nebo skále se k tomu jen vracíme v bezpečnějším a promyšlenějším prostředí,“ říká Edita Vopatová, sportovní lezkyně, trojnásobná mistryně republiky, dlouholetá členka Rock Point Teamu a zakladatelka lezecké školy Polez.cz.
Začít se dá opravdu brzy. Tříleté dítě s přirozeným zájmem o pohyb už může zkoušet první krůčky na měkké boulderingové stěně. Lezení připomíná prolézačky. Dítě si ani neuvědomuje, že se učí ovládat své tělo. Důležitý je hlavně dohled, povzbuzení a atmosféra hravosti. „V tomhle věku je důležité netlačit na výkon. Cílem je, aby dítě odcházelo nadšené a chtělo přijít znovu,“ dodává Edita.
Děti kolem šesti let už dokážou lépe spolupracovat, chápat pravidla a soustředit se. V tomto období se dají zapojit i do jednoduchého lanového lezení, samozřejmě pod vedením zkušeného instruktora. Naučí se základní techniky, navazování na lano i první jistící návyky. Nadšení se dá podpořit hravými výzvami, hledáním vlastní cesty stěnou nebo malými úspěchy. Výsledky na závodech přijdou třeba až později, pokud vůbec. „Ne každé dítě musí závodit. Důležité je, aby si v lezení našlo vlastní motivaci, ať už je to radost z pohybu, kamarádství nebo chuť zlepšovat se,“ říká Edita.

Starší děti, zhruba od deseti let, už často vnímají lezení jako sport a začínají chápat i základy jištění, vždy ale pod dohledem dospělého. Některé z nich přitáhne soutěžní stránka, jiné láká příroda, skály a dobrodružství. Mnohé z nich se zcela přirozeně dostanou do fáze, kdy je lezení jednoduše baví. A právě tehdy může vzniknout něco víc než jen kroužek jednou týdně. Začíná vztah k životnímu stylu.
S lezením ale přichází i odpovědnost. Bezpečnost musí být na prvním místě, a to bez výjimek. Dítě by nikdy nemělo lézt samo, ani na nízkých stěnách. Při boulderingu je potřeba měkký povrch a dospělý, který dítě „spotuje“, tedy jistí při případném pádu. V lanovém lezení je základem správné navázání, dobře padnoucí sedák a pozorný jistič. „Dětem vysvětluji, že lezení je hra, ale pravidla se musí dodržovat. Učí se odpovědnosti a vzájemné důvěře – když jedno leze, druhé jistí. To je obrovská škola,“ doplňuje Edita.
Dětské vybavení se od toho dospěláckého liší – sedáky bývají celotělové, lezečky pohodlné, helmy musí sedět přesně. Vyplatí se poradit s instruktorem nebo ve specializované prodejně. Někde mají navíc speciální akce pro děti. Třeba v prodejnách Rock Pointu vám karta Lezec Junior zajistí pro děti do 18 měsíců let slevu na lezecké vybavení. A i když lezení v hale je výborný začátek, skály mají úplně jinou atmosféru. Čerstvý vzduch, výhledy, klid. „Skály jsou srdcovka. Tam to často děti chytne úplně jinak, víc do hloubky. Navíc jsou venku, a to je samo o sobě obrovský benefit,“ říká Edita, která i jako maminka malého dítěte tráví na skalách každou volnou chvíli.
Lezení s dětmi není o výkonech, ale o společně stráveném čase. O tom, jaké to je vidět vlastní dítě, jak se odhodlá, překoná svůj strach a slaví malý – pro něj obrovský – úspěch. A možná i o tom, že vás to chytí taky. A začnete lézt spolu.