Václav Havel nebyl suchar

Nikdo nás nebuzeruje na hranicích a nemusíme žádat o devizový příslib. Ti mladší už ani neví, co ten příslib vůbec byl. V pátek se domluvíme, že jedeme do hor a v sobotu se už potíme někde na Dachsteinu.

Věc dnes tak samozřejmá, dříve jsme o ní jen snili. Po listopadu 1989 jsme si začali plnit své outdoorové sny. I za to patří Václavu Havlovi dík.

AUDIO:
Na Václava Havla vzpomíná Vladimír Merta
(8 MB, WAV, 2:50 min)

Nedělní podvečerní vzpomínku na Václava Havla zorganizovali lidé okolo ekonoma Tomáše Sedláčka. U sochy svatého Václava zazněla píseň Marty Kubišové Modlitba pro Martu, a pak se průvod vydal směrem na Kampu.

Svíčku zapálil i tibetský pár. Tibeťané mají velký důvod na Havla vzpomínat, vždy k nám pozval Dalajlámu hned po svém zvolení prezidentem a následovalo dalších sedm návštěv.

Na Kampě hořela vatra a z repráku znělo All Tomorrow's Parties od Velvet Underground. Plastici bohužel nedorazili, ale zpíval Vladimír Merta, který přidal krátkou vzpomínku na Václava Havla. Umíte si představit Havla jako táborníka? Já ne, ale Merta líčil krásnou historku, jak v nějakém táboře hráli volejbal s Havlovou ochrankou, kterou porazili o dva body.

"Bydleli jsme ve stanech, které jsme zdědili po pionýrském táboru. Prezident sundal ze svého auta prezidentskou standardu a dvě a půl hodiny se ji pokoušel připevnit na svůj stan, protože byl kutilsky naprosto nemožnej," líčil Vladimír Merta a dodal: "Václav Havel nebyl žádný suchar."