Svět v paměťové kartě

Aberace - optická vada objektivu, objevující se zpravidla v rozích fotografie při velkém zoomu. Záleží na kvalitě objektivu.

Aretace (něčeho) - nastavení parametrů na pevné hodnoty, které se dále nemění. Např. areatce expozice, aretace zaostření.

Automatický – přístroj sám, dle vloženého softwaru, provádí příslušná nastavení.

Blesk – zařízení, které na krátký okamžik osvítí okolí a umožní exponovat snímek za kratší čas, než by bylo jinak nutné. Zpravidla opatřen funkcí redukce červených očí Dále, ve speciálních režimech (synchronizace s přední, zadní závěrkou) slouží i jako pomůcka pro lepší vzhled fotografií.

Citlivost – vyjádřena hodnotou ISO. Čím nižší je hodnota, tím jsou snímací členy (film) méně citlivé na dopadající světlo a musí se tedy exponovat delší dobu. Vyšší ISO naopak zajišťuje zvýšenou citlivost a kratší snímací časy, daní za to je však větší šum (hrubost zrna).

Clona – součást objektivu. Určena clonovým číslem. Clona určuje, kolik světla dopadne na snímač. Velká clona nechá světlo procházet jen malým otvorem a vyžaduje delší snímací čas. To má za následek dobré prokreslení snímaného objektu a velkou hloubku ostrosti. Malá clona naopak světlu v průchodu téměř nebrání a je tedy možno snímat za kratší časy. Hloubka ostrosti se však snižuje.

Clona (sluneční) – příslušenství k objektivu, zabraňující nežádoucím odleskům od zdrojů světla.

Čas – doba expozice, snímání. Časový úsek, při kterém je závěrka otevřena a dochází k záznamu na snímací médium. Pohybuje se od tisícin sekundy až po desítky sekund.

Digitální (fotoaparát) – jako snímač je použit světlocitlivý čip, informace je ve formě binárního kódu. Nejčastěji použit typ CCD (případně SuperCCD, CMOS), kde jsou vedle sebe určitým způsobem uspořádány „buňky“ citlivé na červenou, zelenou a modrou barvu (RGB). Novým trendem je typ snímače „Foveon“ – buňky citlivé na různé barvy jsou zde umístěny na sobě, výsledné rozlišení je tedy (při stejné velikosti snímače a buněk) mnohem vyšší.

Digitální (zoom) – způsob zvětšení snímaného objektu, ovšem na úkor kvality. V podstatě se jedná pouze o zmenšení plochy snímače a následné softwarové zvětšení. Nejedná se tedy o zoom v pravém slova smyslu. Stejných výsledků dosáhnete i v podstatě v jakémkoliv grafickém editoru volbou výřezu a jeho následným zvětšením.

EVF – Electronic View Finder, tedy elektronický hledáček. Díky tomuto zařízení se vyčlenila zvláštní kategorie digitálních fotoaparátů, takzvané elektronické zrcadlovky. Přístroje nemají průhledový hledáček, který je nahrazen miniaturním LCD diplejem, na který se zobrazují přímo údaje ze snímače. Rozlišení LCD je zde kritickým faktorem a zatím nedosahuje kvalit klasických a digitálních SLR zrcadlovek, kde je obraz v hledáčku zprostředkován sklopným zrcátkem a matnicí.

Filtr – příslušenství, měnící vlastnosti světla, dopadajícího na snímač. Filtrů je celá řada, některé jsou poměrně bez problémů nahraditelné softwarově (případně vhodným vyvážením bílé), některé softwarově nahradit nelze. Za pozornost stojí především filtr polarizační. Jeho vhodným nastavením můžeme dosáhnout téměř úplné redukce odlesků, ale i dalších efektů.

Histogram – grafické znázornění tonality (podíl jednotlivých odstínů) snímku. Zpravidla je obraz, na který je aparát zaměřen, rozdělen na 256 úrovní šedi. Podíly jednotlivých odstínů jsou pak uspořádány do sloupcového grafu, histogramu. Díky histogramu pak lze předejít pře- nebo podexponovaným snímkům.

Hloubka ostrosti – parametr dramaticky ovlivňující vzhled fotografie. Máme například zaostřeno na 5 metrů. Malá hloubka ostrosti může způsobit, že předměty ve vzdálenosti např. 3 a 6 metrů už budou neostré, rozmazané. Někdy je malá hloubka ostrosti žádoucí, jindy zas velmi nepříjemná. Hloubka ostrosti značně závisí na ohniskové vzdálenosti a na velikosti clony.

Korekce (expozice) – úprava snímku do „+“ (světlejší) nebo do „-„ (tmavší). Velmi dobré výsledky spolu ze zobrazeným histogramem!

Makro – speciální disciplína focení, kdy jsou předmětem zájmu velmi malé objekty. Vyžaduje vybavení, které je k tomu uzpůsobeno.

Manuální – nastavení, které provádí sám fotograf, většinou za účelem dosažení tvůrčího záměru nebo tam, kde automatika selhává.

Mezikroužek – příslušenství k objektivu, které upravuje optické vlastnosti daného objektivu.

Objektiv – zařízení pro úpravu paprsků světla dopadajících na snímač. Většinou sada čoček, mnohdy s antireflexní úpravou.

Ohnisková vzdálenost – určuje úhel záběru. Čím menší ohnisková vzdálenost, tím širší úhel za zabírán a naopak. U digitálních fotoaparátů je reálná ohnisková vzdálenost mnohdy přepočítávána na ekvivalent u 35mm kinofilmového přístroje. Rozdíl je způsoben jinou velikostí snímacího prvku.

Předsádka – sada čoček, které se umísťuje před objektiv. Mění vstupní parametry světla do objektivu. Většinou pro změnu ohniskové vzdálenosti.

Redukce (redukční kroužek) – příslušenství umožňující montáž předsádek, filtrů atd. na digitální fotoaparáty (kompakty a digitální zrcadlovky). SLR zrcadlovky (i digitální SLR) mají zpravidla možnost montáže přímo na použitý objektiv.

Redukce (šumu) – softwarový postup, eliminující nežádoucí efekty pří delších dobách expozice.

Rozlišení – udáváno několika způsoby. Většinou se setkáme s reprezentací ve formě počtu bodů horizontální a vertikální strany obrázku – např. 2048x1536. To může být také uvedeno jako počet Megapixelů, což se rovná např. 2048 x 1536 / 1024 /1024 = 3 MPix. Pozor na reprezentaci předpony mega, kilo – jedná se o binární kód, takže stejně jako u bitů a bytů je 1 kilopixel = 1024 pixelů, 1 megapixel = 1024 kilopixelů. Z toho jsou ty 1024 ve vzorci... Další reprezentací rozlišení může být dpi, tedy dots per inch (body na palec). To je důležité hlavně při tisku. V současné době panuje široká shoda, že na špičkovou kvalitu fotografií je potřeba rozlišení alespoň 300 dpi, takže pokud máme 3Mpx foťák, tak 2048/300=6,83 palce, 6,83x2,5=17cm. A to je delší strana fotografie – takže máme špičlovou kvalitu při tisku na 10x15cm, se zamhouřeným okem i na 18x13cm. Pozor ale na výřezy – ty jsou poté pochopitelně menší a je třeba s tím počítat.

SLR (zrcadlovka) – Single Lens Reflex (camera) – česky jednooká zrcadlovka. Nejvyšší kategorie jak u kinofilmu, tak u digitálního přístupu. V hledáčku je přes zrcátko a matnici zprostředkován přímo obraz z objektivu.

Stativ – zařízení, sloužící k uchycení fotoaparátu a zamezení nežádoucího pohybu při snímání.

Zoom (optický) – proces, při kterém se pohybem části čoček v objektivu mění ohnisková vzdálenost a tedy snímací úhel. Např. zoom 3x neznamená, že se zaměřený objekt třikrát zvětší, ale že se třikrát sníží velikost zaměřovacího úhlu (kdybychom měli úhel záběru 60° a použili 3x zoom, úhel se změní na 20°).