Budou hory divoké i v budoucnosti?

Ačkoliv výsledek diskuse není hmatatelný a zároveň vyznění celé debaty bylo poněkud pesimistické, neměla by zapadnout do zapomnění. 

Diskutovalo se o choulostivých otázkách:

* Co je pravé horolezectví?
* Kdo rozhoduje o tom, kdo patří k horolezecké elitě ?*
* Jak se dají hory záchránit a na kom leží tato odpovědnost?

Podle Reinholda Messnera v této velké hře hrají důležitou roli sami horolezci a jejich po celém světě rozmístěné spolky a svazy. Také žurnalisté maji velkou zodpovědnost, protože zprostředkovávají celé společnosti, jak se chovat v horách a pojem, co horské sféry vůbec jsou.

Messner patří k alpinistům, kteří se na lezení dívají trochu jinak než většina ostatních. Vyjmenovat zde všechny jeho úspěchy by zabralo příliš mnoho prostoru. Uveďme jen těch pár nejznámějších – jako první člověk stál na vrcholech všech čtrnácti osmitisicovek bez kyslíku, jako druhý vystoupil na Seven Summits, přešel Antarktidu, Grónsko a poušť Gobi.

Na zámku u Bolzana proto diskutovali známí horolezci jako Hervé Barmasse (prvovýstupy v oblasti Mon Blancu, Matterhornu, Cerro Piergiorgio, Patagonie a v dalších koutech světa), Heinz Mariacher, který vylezl sólo severní stěnu západní Cimy di Lavaredo, jižní stěnu Marmolaty, Comiciho cestu na Velkou Cimu a v oblasti Marmolady udělal několik tvrdých prvovýstupů, z nichž nejznámější je Abrakadabra VII. Dalším účastníkem debaty, kterou řídil Messner, byl Jihotyrolák Hanspeter Eisendle, který v roce 1986 přelezl yosemitský Nose za 11 hodin, také si vzpomeňme na jeho výstup na Aguja Poincenot v Patagonii a v roce 1991 se mu podařilo prostoupit s Hansem Kammerlanderem za jeden den dvě severní stěny Ortleru a Velké Cimy - 247 km mezi oběma horami přejeli rychle na kolech. Do diskuze zasáhnul také Rakušan Albert Prechtl, truhlář odmítající používání bohrháků, který za svoji kariéru udělal asi 800 prvovýstupů. Kazach Denis Urubko, kterému se podařilo bez kyslíku vylézt na všechny osmitisícovky světa. Také Švýcar Roger Schäli který během prvních šesti týdnu roku 2008 vylezl v tuhé zimě 6 největších severních alpských stěn Eiger, Matterhorn, Grandes Jorasses, Große Zinne, Piz Badile a Dru.

Všichni se shodli, že další vývoj turistických aktivit ve velehorách by se měl nějak omezit, ne-li zastavit. Rozvíjení dalších infrastruktur v oblasti turistiky a s ní spojený stoupající počet přenocování v posledním století je hodnocen jako jeden z kritických indikátorů, a jak se zdá, v budoucnosti se asi nepodaří tento vývoj ani omezit ani zastavit.

Hory, jako třeba dnes Mount Everest, se stanou obětí turistiky a jistě dojde k nenapravitelným škodám ve vysokohorské sféře. Horolezci pod Messnerovou patronací byli v tomto ohledu vizionáři, protože letos, jen o dva roky po této historické konferenci se chystá Nepál vystrojit na nejvyšší vrchol planety ferátu. První na řadu přijde vystrojení Hillaryho výšvihu ocelovým lanem a kramlemi.

Kde se debata konala: Messnerův hrad Sigmundskron ve Firmian